Čínskému komunistickému vedení konečně došlo, že tamní ekonomika má opravdu velký problém, a začalo jednat. „Hospodářská politika může mít dva kanóny – monetární a fiskální. A čínské vedení zatím střílí z toho monetárního. Ale hodně,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Čínská centrální banka oznámila sérii kroků, které mimo jiné snižují povinné minimální rezervy v bankách a úrokové sazby, za které si mohou tamní banky půjčovat. A do toho se snaží zvýšit důvěru na akciovém trhu.“ Výsledek se
dostavil: Za poslední dva týdny čínské akciové indexy vystřelily o 30 procent nahoru. Je tohle ale řešení hlavního problému? ptají se Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem. Zabere salámová metoda v Číně, když všude jinde jenom problém oddálila? Pomůže to ekonomice jako celku, nebo uvidíme další socializaci ztrát v čase a napříč celou společností? Vrátí se čínským
spotřebitelům optimismus? O tom všem diskutují Petr Sklenář a Mirek Zámečník v nejnovějším speciálu BigTalku.
Čínskému komunistickému vedení konečně došlo, že tamní ekonomika má opravdu velký problém, a začalo jednat. „Hospodářská politika může mít dva kanóny – monetární a fiskální. A čínské vedení zatím střílí z toho monetárního. Ale hodně,“ říká v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a vysvětluje: „Čínská centrální banka oznámila sérii kroků, které mimo jiné snižují povinné minimální rezervy v bankách a úrokové sazby, za které si mohou tamní banky půjčovat. A do toho se snaží zvýšit důvěru na akciovém trhu.“ Výsledek se
dostavil: Za poslední dva týdny čínské akciové indexy vystřelily o 30 procent nahoru. Je tohle ale řešení hlavního problému? ptají se Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem. Zabere salámová metoda v Číně, když všude jinde jenom problém oddálila? Pomůže to ekonomice jako celku, nebo uvidíme další socializaci ztrát v čase a napříč celou společností? Vrátí se čínským
spotřebitelům optimismus? O tom všem diskutují Petr Sklenář a Mirek Zámečník v nejnovějším speciálu BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
