Česká inflace za listopad skončila níž, než se čekalo. Trh očekával tři procenta, ale nakonec byla hodnota inflace stejná jako v říjnu, tedy 2,8 procenta. Převážně to jde na vrub cenám potravin a propadu cen alkoholu. „Odhlédneme-li od pěny dní, tak se vlastně vůbec nic nemění. Inflace pořád směřuje na přelomu roku k úrovni tří procent,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Ze dvanácti košů, ve kterých se inflace sleduje, klesá jenom jeden jediný, a to je obuv a odívání. Ve všech ostatních jsme se vrátili k růstu.“ Celkový obraz inflace tedy zůstává zvýšený a v příštím roce pravděpodobně zůstane, což povede i centrální banku k obezřetnosti při dalším snižování úrokových sazeb. Kromě inflace se v tomto dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem věnovali také mimořádně úspěšnému českému e-commerce, který táhne celý retail, a probrali různé příběhy z českého průmyslu. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.
Česká inflace za listopad skončila níž, než se čekalo. Trh očekával tři procenta, ale nakonec byla hodnota inflace stejná jako v říjnu, tedy 2,8 procenta. Převážně to jde na vrub cenám potravin a propadu cen alkoholu. „Odhlédneme-li od pěny dní, tak se vlastně vůbec nic nemění. Inflace pořád směřuje na přelomu roku k úrovni tří procent,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Ze dvanácti košů, ve kterých se inflace sleduje, klesá jenom jeden jediný, a to je obuv a odívání. Ve všech ostatních jsme se vrátili k růstu.“ Celkový obraz inflace tedy zůstává zvýšený a v příštím roce pravděpodobně zůstane, což povede i centrální banku k obezřetnosti při dalším snižování úrokových sazeb. Kromě inflace se v tomto dílu BigTalku Petr Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem věnovali také mimořádně úspěšnému českému e-commerce, který táhne celý retail, a probrali různé příběhy z českého průmyslu. Víc se dozvíte v aktuálním BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
