Letos zůstane růst české ekonomiky jenom velmi mírný. V lepším případě přes jedno procento. Na příští rok ale jak ministerstvo financí, tak ČNB, tak Mezinárodní měnový fond předpokládají, že český HDP vzroste zhruba o 2,5 procenta, přičemž růst by měla táhnout silnější spotřeba domácností. Podobná očekávání ovšem zaznívala už pro letošní rok a nenaplnila se. V čem tedy bude rok 2025 jiný? „Musíme si uvědomit, že by měla odpadnout část brzdného rozpočtového efektu. Je volební rok, takže se bude spíš utrácet, než šetřit,“ vysvětluje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, proč považuje dvouapůlprocentní růst příští rok za reálný. „Navíc by konečně mohlo dojít k většímu oživení v Evropě, kde by se měl projevit efekt snižování sazeb.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Takže není důvod k předčasným chmurám, ono se to nějak poddá.“ V novém BigTalku také Zámečník se Sklenářem podrobně rozebírají poslední čísla z průmyslu a zahraničního obchodu, výkonnost evropských ekonomik a nejnovější vývoj v Americe.
Letos zůstane růst české ekonomiky jenom velmi mírný. V lepším případě přes jedno procento. Na příští rok ale jak ministerstvo financí, tak ČNB, tak Mezinárodní měnový fond předpokládají, že český HDP vzroste zhruba o 2,5 procenta, přičemž růst by měla táhnout silnější spotřeba domácností. Podobná očekávání ovšem zaznívala už pro letošní rok a nenaplnila se. V čem tedy bude rok 2025 jiný? „Musíme si uvědomit, že by měla odpadnout část brzdného rozpočtového efektu. Je volební rok, takže se bude spíš utrácet, než šetřit,“ vysvětluje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář, proč považuje dvouapůlprocentní růst příští rok za reálný. „Navíc by konečně mohlo dojít k většímu oživení v Evropě, kde by se měl projevit efekt snižování sazeb.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Takže není důvod k předčasným chmurám, ono se to nějak poddá.“ V novém BigTalku také Zámečník se Sklenářem podrobně rozebírají poslední čísla z průmyslu a zahraničního obchodu, výkonnost evropských ekonomik a nejnovější vývoj v Americe.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
