Meziroční inflace v Česku v říjnu mírně – o dvě desetiny – stoupla na 2,8 procenta. To bylo celkem očekávané. „Ale vedle toho mě tam zaujal problém zvaný imputované nájemné, tedy náklady na vlastní bydlení. Poslední čtyři měsíce jsou tam zvyšující se nárůsty. A právě ceny nemovitostí podle mě budou jedním z velkých inflačních problémů na příští rok,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. V tomto kontextu bylo zajímavé nejen hlasování Bankovní rady ČNB, ale i doprovodné komentáře. „ČNB představila novou prognózu, podle níž bude příští rok inflace kolem 2,6 procenta a i v roce 2026 bude inflace pořád lehce nad dvěma procenty. A proto doporučuje rychlejší pokles úrokových sazeb,“ říká Sklenář a dodává: „Přijde mi to jako mírná nekonzistence.“ Proč ČNB varuje hned před několika inflačními riziky, a přesto avizuje další snižování sazeb? Jezdí na rady do Istanbulu? A co udělá po volbách se sazbami americký Fed? To se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník se ekonomem Petrem Sklenářem.
Meziroční inflace v Česku v říjnu mírně – o dvě desetiny – stoupla na 2,8 procenta. To bylo celkem očekávané. „Ale vedle toho mě tam zaujal problém zvaný imputované nájemné, tedy náklady na vlastní bydlení. Poslední čtyři měsíce jsou tam zvyšující se nárůsty. A právě ceny nemovitostí podle mě budou jedním z velkých inflačních problémů na příští rok,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. V tomto kontextu bylo zajímavé nejen hlasování Bankovní rady ČNB, ale i doprovodné komentáře. „ČNB představila novou prognózu, podle níž bude příští rok inflace kolem 2,6 procenta a i v roce 2026 bude inflace pořád lehce nad dvěma procenty. A proto doporučuje rychlejší pokles úrokových sazeb,“ říká Sklenář a dodává: „Přijde mi to jako mírná nekonzistence.“ Proč ČNB varuje hned před několika inflačními riziky, a přesto avizuje další snižování sazeb? Jezdí na rady do Istanbulu? A co udělá po volbách se sazbami americký Fed? To se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník se ekonomem Petrem Sklenářem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
