Vývoj českého HDP ve třetím čtvrtletí přinesl pozitivní zprávu – mezikvartální růst o 0,4 procenta, už čtvrtý v řadě. Další dobrou zprávou je, že tempo růstu ve třetím čtvrtletí dosáhlo meziročně 1,3 procenta, což je nejrychlejší růst za dva a půl roku. „Kompletně celý ten růst ale táhla spotřeba domácností. I když je jejich reálná spotřeba pořád vůči konci roku 2019 o pět procent nižší,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Ve zbytku roku a na začátku roku příštího bude normalizace spotřebního chování domácností generovat mírný růst české ekonomiky. Silné spotřebitelské poptávce nabíjí mzdový vývoj. A není to jenom o tom, že se v nějakém oboru vyplácejí mimořádné odměny. Ten růst je široký a plošný.“ Jaký to bude mít vliv na českou inflaci? A jak se daří zbytku Evropy? Proč je na tom překvapivě lépe jih kontinentu než střed, východ a hlavně severovýchod? A jaký fíkový list maskuje díru v českém rozpočtu? To probírají analytik Mirek Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem v aktuálním BigTalku.
Vývoj českého HDP ve třetím čtvrtletí přinesl pozitivní zprávu – mezikvartální růst o 0,4 procenta, už čtvrtý v řadě. Další dobrou zprávou je, že tempo růstu ve třetím čtvrtletí dosáhlo meziročně 1,3 procenta, což je nejrychlejší růst za dva a půl roku. „Kompletně celý ten růst ale táhla spotřeba domácností. I když je jejich reálná spotřeba pořád vůči konci roku 2019 o pět procent nižší,“ upozorňuje v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Ve zbytku roku a na začátku roku příštího bude normalizace spotřebního chování domácností generovat mírný růst české ekonomiky. Silné spotřebitelské poptávce nabíjí mzdový vývoj. A není to jenom o tom, že se v nějakém oboru vyplácejí mimořádné odměny. Ten růst je široký a plošný.“ Jaký to bude mít vliv na českou inflaci? A jak se daří zbytku Evropy? Proč je na tom překvapivě lépe jih kontinentu než střed, východ a hlavně severovýchod? A jaký fíkový list maskuje díru v českém rozpočtu? To probírají analytik Mirek Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem v aktuálním BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
