Evropská inflace poprvé po třech letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení, ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace
se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová?
Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských automobilek. Sledujte BigTalk.
Evropská inflace poprvé po třech
letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto
bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace
stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr
Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení,
ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace
se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník
připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad
ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová?
Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem
Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné
rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských
automobilek. Sledujte BigTalk.
Evropská inflace poprvé po třech letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení, ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace
se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová?
Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských automobilek. Sledujte BigTalk.
Evropská inflace poprvé po třech
letech klesla pod dvě procenta, konkrétně na 1,8 procenta. „Pozitivní zprávy v tomto
bodě ale končí, když se podíváme pod povrch, tak zjistíme, že celkovou míru inflace
stáhly dolů ceny vlastně jenom energie,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr
Sklenář a dodává: „Inflační prostředí na první pohled vykazuje velké zlepšení,
ale dlouhodobé indikátory naznačují, že je to přechodný úspěch.“ Vývoj inflace
se samozřejmě promítne do rozhodování ECB o sazbách a analytik Mirek Zámečník
připomíná: „Teď už chtějí nižší úrokové sazby i Němci, kteří jsou na tom snad
ještě hůř než jižní Evropa.“ Vyslyší je Christine Lagardeová?
Kromě toho se Petr Sklenář s Mirkem
Zámečníkem v aktuálním BigTalku podrobněji dívají také na Polsko, na pozoruhodné
rozdíly v chování středoevropských spotřebitelů a výhledy evropských
automobilek. Sledujte BigTalk.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
