Ceny českých výrobců za říjen přinesly hodně nudy a jednu velkou divočinu. O tu se postaraly potraviny, které celý rok výrazně brzdily inflaci, ale teď se situace otáčí. Meziměsíčně narostl index cen potravin skoro o sedm procent. „To je nevětší nárůst za 25 let. Vyšší byl jenom v dubnu 2022 po začátku válku na Ukrajině,“ připomíná v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a pokračuje: „Díval jsem se i na vývoj cen másla, které se tolik řešilo. Není to česká anomálie. Podle Eurostatu říjnový nárůst cen másla o 40 procent není v regionu nic výjimečného. Na Slovensku to bylo 49 procent, v Německu 40 procent. Zvýšené ceny zhruba o 25 až 30 procent měli i v Rakousku i Polsku. Ceny potravin se zkrátka zvedají všude. Jsme možná na začátku jejich vzedmutí, které bude pokračovat na začátku příštího roku,“ říká Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Buďme solidární, máslo teď bude dražší, ale po Novém roce po něm ani pes neštěkne.“ Sklenář se Zámečníkem v novém BigTalku probírají také úrokové sazby v Maďarsku a hlavně další vývoj inflace na Slovensku. Víc se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem.
Ceny českých výrobců za říjen přinesly hodně nudy a jednu velkou divočinu. O tu se postaraly potraviny, které celý rok výrazně brzdily inflaci, ale teď se situace otáčí. Meziměsíčně narostl index cen potravin skoro o sedm procent. „To je nevětší nárůst za 25 let. Vyšší byl jenom v dubnu 2022 po začátku válku na Ukrajině,“ připomíná v aktuálním BigTalku hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář a pokračuje: „Díval jsem se i na vývoj cen másla, které se tolik řešilo. Není to česká anomálie. Podle Eurostatu říjnový nárůst cen másla o 40 procent není v regionu nic výjimečného. Na Slovensku to bylo 49 procent, v Německu 40 procent. Zvýšené ceny zhruba o 25 až 30 procent měli i v Rakousku i Polsku. Ceny potravin se zkrátka zvedají všude. Jsme možná na začátku jejich vzedmutí, které bude pokračovat na začátku příštího roku,“ říká Sklenář a analytik Mirek Zámečník dodává: „Buďme solidární, máslo teď bude dražší, ale po Novém roce po něm ani pes neštěkne.“ Sklenář se Zámečníkem v novém BigTalku probírají také úrokové sazby v Maďarsku a hlavně další vývoj inflace na Slovensku. Víc se dozvíte v novém BigTalku s analytikem Mirkem Zámečník s ekonomem Petrem Sklenářem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
