Po třech dekádách nehybnosti se v Japonsku začaly dít věci. A to nejen ekonomicky, ale i geopoliticky významné.
Letos v březnu ukončila Bank of Japan éru záporných úrokových sazeb, když poprvé po 17 letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Po dlouhé době nulové inflace má teď Japonsko inflaci kolem tří procent. A růst platů s ní nedrží krok, protože mzdy narostly jenom o procento. A do toho prudce oslabil jen (od roku 2022 skoro o 30 procent), na kterém se negativně projevuje úrokový diferenciál mezi Amerikou a Japonskem. Nuda v Japonsku skončila. „To, co se tam děje v posledním roce, narušilo nehybnost, která trvala skoro tři dekády. A co se týče bezpečnostní politiky, tak došlo k narušení statu quo, který existoval od konce druhé světové války,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co teď Japonsko čeká? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
Po třech dekádách nehybnosti se v Japonsku začaly dít věci. A to nejen ekonomicky, ale i geopoliticky významné.
Letos v březnu ukončila Bank of Japan éru záporných úrokových sazeb, když poprvé po 17 letech zvýšila základní úrokovou sazbu. Po dlouhé době nulové inflace má teď Japonsko inflaci kolem tří procent. A růst platů s ní nedrží krok, protože mzdy narostly jenom o procento. A do toho prudce oslabil jen (od roku 2022 skoro o 30 procent), na kterém se negativně projevuje úrokový diferenciál mezi Amerikou a Japonskem. Nuda v Japonsku skončila. „To, co se tam děje v posledním roce, narušilo nehybnost, která trvala skoro tři dekády. A co se týče bezpečnostní politiky, tak došlo k narušení statu quo, který existoval od konce druhé světové války,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co teď Japonsko čeká? To se dozvíte v novém speciálu BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
BigTalk najdete každý týden na Spotify, YouTube a Apple Podcasts.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
