Nejnovější statistická čísla o české inflaci více méně potvrdila dosavadní trend. Zůstává mírně zvýšená, a tím, co ji tlačí nahoru, jsou a budou potraviny, naopak opačně působí ceny energií. „Zdá se, že se nám dezinflační proces zastavil. Jádrová inflace je pořád na 2,5 procentech. Měsíční dynamika je kolem půl procenta, skoro dvakrát tolik, co bývával dlouhodobý průměr pro dlouhodobou inflaci,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a dodává: „Co se mění, je inflační výhled ze zahraničí. Byla tady obava, že zpomalení Německa a americká cla ochladí ekonomiku, ale my vidíme, že reakce je zatím přesně opačná. V Německu zřejmě dojde k největšímu fiskálnímu impulzu za dlouhou dobu. A naráz nám hrozí, že to, co přijde z Německa, bude inflaci výrazně rozfoukávat.“ Nová čísla o inflaci dorazila i z Ameriky. Tamní inflace klesla ze tří procent na 2,8 procenta. „Ceny zboží poslední dva roky v USA výrazně inflaci brzdily, teď ale začínají růst, a právě zboží je tím, na co dopadnou cla ze všeho nejdřív,“ říká Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Ta reciproční cla jsou věc opravdu nevídaná. Obrací to naruby, co se tady dělalo od roku 1945. Zboží kvůli tomu určitě zdraží a výsledná inflace může poskočit dost výrazně.“ Má za těchto okolností Fed důvod snižovat sazby? A co s nimi udělala polská centrální banka? Nejen o tom mluví Mirek Zámečník a Petr Sklenář v aktuálním BigTalku.
Nejnovější statistická čísla o české inflaci více méně potvrdila dosavadní trend. Zůstává mírně zvýšená, a tím, co ji tlačí nahoru, jsou a budou potraviny, naopak opačně působí ceny energií. „Zdá se, že se nám dezinflační proces zastavil. Jádrová inflace je pořád na 2,5 procentech. Měsíční dynamika je kolem půl procenta, skoro dvakrát tolik, co bývával dlouhodobý průměr pro dlouhodobou inflaci,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář v novém dílu BigTalku a dodává: „Co se mění, je inflační výhled ze zahraničí. Byla tady obava, že zpomalení Německa a americká cla ochladí ekonomiku, ale my vidíme, že reakce je zatím přesně opačná. V Německu zřejmě dojde k největšímu fiskálnímu impulzu za dlouhou dobu. A naráz nám hrozí, že to, co přijde z Německa, bude inflaci výrazně rozfoukávat.“ Nová čísla o inflaci dorazila i z Ameriky. Tamní inflace klesla ze tří procent na 2,8 procenta. „Ceny zboží poslední dva roky v USA výrazně inflaci brzdily, teď ale začínají růst, a právě zboží je tím, na co dopadnou cla ze všeho nejdřív,“ říká Petr Sklenář a analytik Mirek Zámečník poznamenává: „Ta reciproční cla jsou věc opravdu nevídaná. Obrací to naruby, co se tady dělalo od roku 1945. Zboží kvůli tomu určitě zdraží a výsledná inflace může poskočit dost výrazně.“ Má za těchto okolností Fed důvod snižovat sazby? A co s nimi udělala polská centrální banka? Nejen o tom mluví Mirek Zámečník a Petr Sklenář v aktuálním BigTalku.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
