O překvapivě nízkou červnovou inflaci na cíli centrální banky se postaraly hlavně kolísavé položky typu potravin, alkoholu a pohonných hmot. A také zahraničních dovolených. „Pokles cen zahraničních dovolených o tři procenta byl hodně neobvyklý. Jako kdyby nenastal
obvyklý sezónní efekt, když se na začátku léta dovolené zdražují. A v konečném důsledku to ubralo z celkové inflace dvě desetiny,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář: „Ovlivnilo to jak jádrovou inflaci, tak
inflaci ve službách. Podle mě je to hlavní kandidát, který nás v červenci doběhne,“ říká Sklenář s tím, že „pokud nezasáhne nějaký mimořádný vývoj, do konce
roku se inflace musí zvednout nad tři procenta“.
Mimoto Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem v novém dílu BigTalku rozebírají i vývoj v průmyslu
a zamýšlejí se nad tím, jestli se může podařit znovu rozběhnout a hlavně dlouhodobě udržet v chodu Liberty Ostrava. Víc se dozvíte v novém BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
O překvapivě nízkou červnovou inflaci na cíli centrální banky se postaraly hlavně kolísavé položky typu potravin, alkoholu a pohonných hmot. A také zahraničních dovolených. „Pokles cen zahraničních dovolených o tři procenta byl hodně neobvyklý. Jako kdyby nenastal
obvyklý sezónní efekt, když se na začátku léta dovolené zdražují. A v konečném důsledku to ubralo z celkové inflace dvě desetiny,“ vysvětluje hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář: „Ovlivnilo to jak jádrovou inflaci, tak
inflaci ve službách. Podle mě je to hlavní kandidát, který nás v červenci doběhne,“ říká Sklenář s tím, že „pokud nezasáhne nějaký mimořádný vývoj, do konce
roku se inflace musí zvednout nad tři procenta“.
Mimoto Sklenář s analytikem Mirkem Zámečníkem v novém dílu BigTalku rozebírají i vývoj v průmyslu
a zamýšlejí se nad tím, jestli se může podařit znovu rozběhnout a hlavně dlouhodobě udržet v chodu Liberty Ostrava. Víc se dozvíte v novém BigTalku s Mirkem Zámečníkem a Petrem Sklenářem.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
