
Čísla mluví jasně: Češi se mají lépe, než pesimisté tvrdí

Poslechněte si podcast
10. 1. 2025
15 min
Český HDP loni ve třetím čtvrtletí rostl víc, než se původně předpokládalo. Podle revidovaných čísel ČSÚ vzrostla česká ekonomika mezikvartálně o půl procenta a meziročně bylo HDP vyšší o 1,4 procenta. A to je už čtvrtý mezičtvrtletní růst za sebou. „Je to ukázka pokračujícího oživení české ekonomiky, které táhne především spotřeba domácností… Letos by to mělo pokračovat. Česká ekonomika by díky tomu mohla patřit mezi třetinu nejrychleji rostoucích v Evropské unii,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Domácnosti by přitom mohly utrácet ještě víc, říká Sklenář: „Brzdným faktorem je pořád míra úspor domácností. Už sice mírně klesá, ale pořád je o polovinu větší, než dlouhodobě bývala. Je to důsledek toho, že se rozjel a pokračoval růst nominálních příjmů, zatímco růst nominálních výdajů se zadrhl a celou dobu zaostává za příjmy domácností. Občas tady padá otázka, jestli se máme dobře…“ A analytik Mirek Zámečník glosuje: „Máme se tak, jak si sami našetříme.“ Z čeho ještě můžeme usuzovat, že se máme lépe, než nám pesimisté tvrdí? To se dozvíte v aktuálním dílu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.
Popis podcastu
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."