Lednová inflace se udržela pod trojkou, ale byla o něco vyšší, než čekal trh i Česká národní banka. Na inflaci začínají víc tlačit potraviny a budou v tom pokračovat i dál. Na celkovém inflačním příběhu Česka se ale nic moc nemění. „O nějaké cenové stabilitě se pořád ještě mluvit nedá,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu jsme na tom ale ještě velmi dobře. „My jsme se štěstím udrželi inflaci pod trojkou, ale jinde v regionu takové štěstí nemají. Nejlepší jsou z tohoto pohledu na Slovensku, kde i díky vládnímu balíčku byla inflace za leden 3,9 procenta. Ale v Polsku 5,3 procenta a v Maďarsku 5,5 procenta. To nebyl nějaký výkyv, to je dlouhodobé,“ říká Petr Sklenář a vysvětluje, proč je Česko podle něj v dobré pozici: „Letos nebude rozdíl v růstu mezi námi a Polskem tak velký, ale máme řádově poloviční schodek rozpočtu a poloviční inflaci.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Jinými slovy je ta bolest ještě může čekat.“ O kolik se za poslední dva roky zvedla cenová hladina u nás a o kolik v ostatních zemích Visegrádské čtyřky? Je lepší polský růst, nebo menší české zadlužení? A kdo má ve střední Evropě největší růstový potenciál? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
Lednová inflace se udržela pod trojkou, ale byla o něco vyšší, než čekal trh i Česká národní banka. Na inflaci začínají víc tlačit potraviny a budou v tom pokračovat i dál. Na celkovém inflačním příběhu Česka se ale nic moc nemění. „O nějaké cenové stabilitě se pořád ještě mluvit nedá,“ říká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Ve srovnání s ostatními zeměmi v regionu jsme na tom ale ještě velmi dobře. „My jsme se štěstím udrželi inflaci pod trojkou, ale jinde v regionu takové štěstí nemají. Nejlepší jsou z tohoto pohledu na Slovensku, kde i díky vládnímu balíčku byla inflace za leden 3,9 procenta. Ale v Polsku 5,3 procenta a v Maďarsku 5,5 procenta. To nebyl nějaký výkyv, to je dlouhodobé,“ říká Petr Sklenář a vysvětluje, proč je Česko podle něj v dobré pozici: „Letos nebude rozdíl v růstu mezi námi a Polskem tak velký, ale máme řádově poloviční schodek rozpočtu a poloviční inflaci.“ A analytik Mirek Zámečník dodává: „Jinými slovy je ta bolest ještě může čekat.“ O kolik se za poslední dva roky zvedla cenová hladina u nás a o kolik v ostatních zemích Visegrádské čtyřky? Je lepší polský růst, nebo menší české zadlužení? A kdo má ve střední Evropě největší růstový potenciál? Nejen o tom mluví v aktuálním dílu BigTalku Mirek Zámečník a Petr Sklenář.
Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?
Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník
Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."
