BigTalk

Byznys

Bude Česko zase předskokanem Evropy ve zdražování potravin?

Proč centrální bankéři přicházejí na chuť zlatu?

Desítky let centrální banky zlato rozprodávaly. Co se změnilo, že ho najednou masivně nakupují? Ptají se v novém ekonomickém podcastu Petr Sklenář a Mirek Zámečník

Od rozpadu Brettonwoodského měnového systému v roce 1971 nejsou peníze nijak navázány na zlato, a to tak ztratilo jakýkoliv monetární význam. Centrální banky desítky let řešily, co mají se zlatem ve svých rezervách dělat a v 90. letech se ho začaly zbavovat. „Poslední dva roky se to zlomilo a centrální banky začaly naopak masivně zlato nakupovat."

Prosincová inflace nakonec dosáhla rovných tří procent a nepřekročila tuto hranici, což naprostá většina trhu očekávala. „I tak to byl ale největší nárůst za celý loňský rok,“ podotýká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co nám pomohlo k nižšímu výsledku? „Obvyklí podezřelí loňského roku, to znamená potraviny a alkohol,“ vysvětluje Sklenář a dodává: „V prosinci totiž podle ČSÚ potraviny o sedm desetin procenta zlevnily, přitom dlouhodobý prosincový průměr je nárůst o devět desetin.“ To je něco opravdu mimořádného. Za posledních 30 let klesly ceny potravin v prosinci jenom pětkrát a z toho dvakrát to bylo v posledních dvou letech. Celý podzim přitom nejen u nás ale v celé Evropě ceny potravin pomalu rostly. „To nám říká, že cenový vývoj ještě není úplně uklidněný. Dochází k výkyvům na obě strany. A tentokrát byl pozitivní,“ říká Sklenář. V letech 2022 a 2023 vzrostly ceny potravin v Česku rychleji než ve zbytku Evropy, potom jsme ale také byli první, kde začaly klesat. „Je tedy tohle začátek druhé vlny zdražování?“ ptá se analytik Mirek Zámečník. Nejen to, zda bude Česko zase evropským předskokanem v růstu cen potravin, se dozvíte v aktuálním dílu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.

<p>Prosincová inflace nakonec dosáhla rovných tří procent a nepřekročila tuto hranici, což naprostá většina trhu očekávala. „I tak to byl ale největší nárůst za celý loňský rok,“ podotýká hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. Co nám pomohlo k nižšímu výsledku? „Obvyklí podezřelí loňského roku, to znamená potraviny a alkohol,“ vysvětluje Sklenář a dodává: „V prosinci totiž podle ČSÚ potraviny o sedm desetin procenta zlevnily, přitom dlouhodobý prosincový průměr je nárůst o devět desetin.“ To je něco opravdu mimořádného. Za posledních 30 let klesly ceny potravin v prosinci jenom pětkrát a z toho dvakrát to bylo v posledních dvou letech. Celý podzim přitom nejen u nás ale v celé Evropě ceny potravin pomalu rostly. „To nám říká, že cenový vývoj ještě není úplně uklidněný. Dochází k výkyvům na obě strany. A tentokrát byl pozitivní,“ říká Sklenář. V letech 2022 a 2023 vzrostly ceny potravin v Česku rychleji než ve zbytku Evropy, potom jsme ale také byli první, kde začaly klesat. „Je tedy tohle začátek druhé vlny zdražování?“ ptá se analytik Mirek Zámečník. Nejen to, zda bude Česko zase evropským předskokanem v růstu cen potravin, se dozvíte v aktuálním dílu BigTalku s Petrem Sklenářem a Mirkem Zámečníkem.</p>

Aplikace Youradio Talk

Bude Česko zase předskokanem Evropy ve zdražování potravin?

Poslechněte si podcast