Ke snížení dodávek z Ruska může dojít dříve, než se čekalo. Plány Bruselu ale ignorují jadernou energii, Evropa by toho mohla za pár let litovat

Dvoudenní summit EU na konci minulého týdne jasně ukázal, že přes dramatickou situaci na Ukrajině a poctivou snahu evropských lídrů nelze dnes dospět ke konsenzu ohledně možného embarga na dovoz ropy a plynu z Ruska. Nelze se divit. Energetická politika EU se nedá předělat za několik dnů. Energetické situace jednotlivých zemí a míry jejich závislosti na dovozech fosilních paliv z Ruska se liší od jedné země ke druhé docela zásadním způsobem. Největší míru závislosti má nesilnější evropská ekonomika – Německo. Ekonomické dopady na tamní ekonomiku by byly katastrofální, recese německé ekonomiky by nepochybně vedla k ekonomickému propadu v celé Evropě. Je tu pochopitelně i dilema: jak velké oběti je Evropa ochotna přinést, aby zabránila pokračujícímu masovému vraždění civilního obyvatelstva na Ukrajině a přestala financovat Putinovu válku. Ani v tomto ohledu nejsou členské státy jednotné.