Dějiny bez konce: Sociální politika od novověku po současnost. Od represe a disciplinace chudých k deradikalizaci dělnické třídy

V rámci série textů a rozhovorů Záchranná síť před barbarstvím: anatomie sociálního státu jsme se v novém dílu podcastu Dějiny bez konce podívali na vývoj sociální péče a politiky od novověku po současnost. Stále hlasitější volání po systematičtějším řešení situace nejchudších vrstev společnosti šlo ruku v ruce s vývojem kapitalismu, který vytvářel nejen větší míru bohatství jedinců, ale také větší míru chudoby a pauperizace společnosti. V novověku se se postupně ujala politika větší represe a disciplinace chudých. Třeba také v rámci donucovacích pracoven, které se objevovaly od 16. století v Británie, Holandsku a postupně ve většině evropských zemí. Systematičtější řešení sociální politiky bylo ale potřeba řešit v 19. století po nástupu průmyslové revoluce, který definitivně zrodil kapitalistickou společnost. Extrémní bohatství existovalo vedle extrémní chudoby, která pohltila nově také masu pracujících – proletariát. Neúnosné pracovní a životní podmínky dělnické třídy vedly k pomalému ustanovování řady sociálních reforem, které odstraňovaly ty nejkřiklavější formy bezpráví, zároveň ale pro dělnickou třídu neřešily nic podstatného. Bismarckova idea sociálního státu měla za cíl především deradikalizovat dělnickou třídu. Na troskách první světové války se v řadě zemích začíná rýsovat ambcioznější sociální politika. Československo patřilo k vůbec nejprogresivnějším státům na světě v oblasti sociální politiky. Velká hospodářská krize však tento vývoj zamrazila. Na oblast sociální politiky se zaměřily také fašismus a nacismus, pro které představoval sociální stát možnost, jak pacifikovat dělnickou třídu a zároveň účinně vyloučit z oblasti sociální péče nežádoucí skupiny obyvatelstva. Po konci války se pak na Západě po zkušenostech se dvěma světovými válkami a nástupem komunismu ve východním bloku ujala idea sociálního státu, který měl za cíl vytvořit svět, ve kterém má každý právo na dostupnou zdravotní péči, bydlení, slušnou životní úroveň a pracovní podmínky. Zlaté období sociálního státu však od semdesátých let nahradila pravicová kontrarevoluce, jejímž cílem byla demontáž sociálního státu, snižování zdanění nejbohatších a deregulace finančního sektoru. Dnes se nacházíme v situaci, kdy se podoba sociálního státu opět proměňuje v důsledku nastupující robotizace a umělé intelligence. Kterým směrem se naše společnost vydá? V rámci dílu uslyšíte také ukázky ze tří rozhovorů. Téma donucovacích pracoven jsme probírali s historiky Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem, vývoj sociální péče a politiky v 19. století zase s historikem Jakubem Raškou a meziválečné období a především sociální politiku za protektorátu Čechy a Morava s historičkou Radkou Šustrovou. Playlist: 🤔 Tipy a novinky 9:30 - 19:20 🎒 Bratři s kufry. Osm kapitol o rakousko-uherské civilizační misi v Bosně a Hercegovině (1878–1918) 💥 Ibn Fadlan - Cesta z Baghdádu k volžským Bulharům, 921–922 🎖️ Piotr M. Majewski - Jenom ať si nemyslí, že jsme kolaboranti. Protektorát Čechy a Morava 1939-1945 🍎 Dějiny Komunistické strany Československa I (1921–1939) 🌳 Jawad Dahauer, Iva Lučić - Habsburg Natures. Imperial Governance and Environment in Central Europe, 1850-1918 ⛷️ Jiří Glonek - Na Jeseníky v zimě! 🥔 Padraic X. Scanlan - Rot: An Imperial History of the Irish Famine Hlavní téma 19:45 - 2:00:10 Sociální péče, politika a stát 24:55 – 36:13 Rozhovor s Jiřím Smlsalem a Pavlem Balounem 1:01:00 – 1:11:55 Rozhovor s Jakubem Raškou 1:17:30 – 1:42:00 Rozhovor s Radkou Šustrovou Podpořte vznik dalších dílů: komunita.denikalarm.cz Podcast vznikl díky podpoře Nadace Rosa Luxemburg Stiftung v Praze.