Fialova vláda plní jeden z nejdůležitějších programových bodů. Ve sněmovně prošla důchodová reforma z pera ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Obsahuje postupné zvyšování věku odchodu do penze. Týká se to lidí narozených v roce 1966 a mladších. Nová pravidla počítají s pravidelným nárůstem o jeden měsíc u každého dalšího ročníku. Strop je stanoven na 67 let. Na tuto hranici poprvé narazí letošní pětatřicátníci. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že v případě návratu k moci tento parametr zruší a lidé opět půjdou do penze nejpozději v 65 letech. Podle výsledků ankety Deníku.cz v tom má podporu čtyř pětin našich čtenářů. Místo uspokojení ze završení tohoto vládního slibu řeší koaliční poslanci rébus kolem platů ústavních činitelů, tedy i svých. Od ledna mají růst o sedm procent, avšak ANO a SPD zablokovaly zrychlené projednávání normy, takže se to nemusí stihnout. Prosazují zmrazení platů politiků, což ale není řešení, neboť zákon se týká i soudců a státních zástupců. Ministr Jurečka už vymýšlí únikovou variantu. Aby mzdové šlamastyky nebylo málo, Petr Fiala v neděli v ČT prohlásil: „Já potřebuji osm let a budeme mít platy jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce a špičkové firmy.“ Za tento výrok sklidil výsměch politické konkurence i kritiku odborníků. Podle Eurostatu byla totiž loni v Německu roční průměrná hrubá mzda v přepočtu přes 1,2 milionu korun, tedy sto tisíc měsíčně. V Česku je ani ne poloviční, v letošním druhém čtvrtletí činila 45 854 korun.
Fialova vláda plní jeden z nejdůležitějších programových bodů. Ve sněmovně prošla důchodová reforma z pera ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Obsahuje postupné zvyšování věku odchodu do penze. Týká se to lidí narozených v roce 1966 a mladších. Nová pravidla počítají s pravidelným nárůstem o jeden měsíc u každého dalšího ročníku. Strop je stanoven na 67 let. Na tuto hranici poprvé narazí letošní pětatřicátníci. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že v případě návratu k moci tento parametr zruší a lidé opět půjdou do penze nejpozději v 65 letech. Podle výsledků ankety Deníku.cz v tom má podporu čtyř pětin našich čtenářů. Místo uspokojení ze završení tohoto vládního slibu řeší koaliční poslanci rébus kolem platů ústavních činitelů, tedy i svých. Od ledna mají růst o sedm procent, avšak ANO a SPD zablokovaly zrychlené projednávání normy, takže se to nemusí stihnout. Prosazují zmrazení platů politiků, což ale není řešení, neboť zákon se týká i soudců a státních zástupců. Ministr Jurečka už vymýšlí únikovou variantu. Aby mzdové šlamastyky nebylo málo, Petr Fiala v neděli v ČT prohlásil: „Já potřebuji osm let a budeme mít platy jako v Německu a budeme mít univerzity ve špičce a špičkové firmy.“ Za tento výrok sklidil výsměch politické konkurence i kritiku odborníků. Podle Eurostatu byla totiž loni v Německu roční průměrná hrubá mzda v přepočtu přes 1,2 milionu korun, tedy sto tisíc měsíčně. V Česku je ani ne poloviční, v letošním druhém čtvrtletí činila 45 854 korun.
Pořad 15 minut Kateřiny Perknerové nabízí divákům a čtenářům živé debaty Deníku.cz s lídry, kteří svým rozhodováním ovlivňují život všech obyvatel České republiky. Přední politici čelí kaskádě otázek, musejí reagovat pohotově, stručně, srozumitelně, protože čtvrthodina je krátký časový útvar, který prověří jejich kompetenci, ale také smysl pro humor nebo obecný rozhled.
