Tálibánec na operačním stole. Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně | 10:35

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Patreonu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ HeroHero ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️„První noc nespíte, když ten Kalašnikov štěká. Třetí noc už spíte jak dudek.“ Jak vypadá práce chirurga ve válečné zóně? Tomáš Šebek v rozhovoru vzpomíná na mise Lékařů bez hranic v Afghánistánu a Jemenu, na cesty přes checkpointy, kde „co voják, to jiná uniforma“, i na situaci, kdy mu malý kluk mířil Kalašnikovem přímo do obličeje. Mluví také o tom, co znamená zůstat neutrální ve chvíli, kdy na operačním stole leží příslušník Tálibánu. „Naším cílem není ty lidi soudit.  Kdybyste ten soud vykonali, tak vám jde o krk.“ Vysvětluje, proč je neutralita pro Lékaře bez hranic zásadní, co se stane, když ztratí důvěru některého z aktérů konfliktu, a popisuje útok na nemocnici v Kunduzu, který dodnes nebyl vyšetřen.