Armáda se musí naučit pracovat s daty. I běžný „šum“ může být příprava na válku.

CELÁ EPIZODA na ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Patreonu ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ HeroHero ⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 🎙️ S plukovníkem Josefem Daňhelem, náčelníkem štábu Velitelství informačních a kybernetických sil AČR, jsme v našem mobilním studiu na Dnech NATO a Dnech Vzdušných sil mluvili o tom, jak se česká armáda připravuje na nové podoby válčení. Jakou roli hraje a bude hrát v konfliktech umělá inteligence? A hrozí, že velitelé začnou její doporučení pouze „odklikávat“? S nástupem nových technologií souvisí i otázka zabezpečení moderních zbraňových systémů, jako jsou F-35 nebo CV90. Jak by měla vypadat kybernetická bezpečnost těchto systémů a proč ji nelze řešit až na konci akvizičního procesu? Od technologií jsme se dostali také k informačnímu působení. Co vlastně znamená strategická komunikace? Jak se liší od informačních a psychologických operací? Mluvili jsme o odolnosti společnosti, kritickém myšlení i o tom, jak může armáda pomáhat, aniž by překročila hranici mezi informováním a manipulací. Nakonec jsme otevřeli i jeden z největších problémů informačních a kybernetických sil: nedostatek lidí. Armáda soutěží o technické specialisty, forenzní analytiky, plánovače i právníky s civilním sektorem. Navíc musí umět řídit jejich kariéry a udržet jejich znalosti v širším bezpečnostním systému. Josef Daňhel je v armádě od roku 2001, prošel zahraničními operacemi v Kosovu a Afghánistánu, působil u prvního německo-holandského sboru NATO a studoval strategická studia na US Army War College.