Coffey na míli, část 10

O myších, lidech a kouzlech mezi nebem a zemí Blok E jižanské věznice Cold Mountain, na nějž k stáru vzpomíná tehdejší hlavní dozorce a nyní šikanovaný klient pečovatelského domu Paul Edgecombe, býval ponurou čekárnou na smrt. I na podzim 1932 se tamní odsouzenci hrozili dne, kdy je ostraha odvede po zeleném linoleu až do místnosti s elektrickým křeslem. K vyvrhelům v celách zrovna přibyl slabomyslný černoch John Coffey, odsouzený za znásilnění a vraždu dvou bělošských děvčátek – jenže tu od počátku něco nehraje. Nejdřív jeho léčivé ruce Paulovi uleví od vleklých zdravotních potíží a poté oživí myš, kterou si pro potěšení choval zločinec odvedle, čímž rozlítí bezcharakterního bachaře Wetmorea zralého na pořádný malér. Poradí si i s ním boží prosťáček Coffey schopný druhým odebírat bolest, ač sám pyká za někoho jiného? Podobenství o myších, lidech a nadpřirozených úkazech patří ke Kingovým nejpůsobivějším románům. Zamýšlí se nejen nad nehumánností nejvyššího trestu, jenž se při zaslepenosti žalobců snadno mění v justiční vraždu, ale i nad břemenem, ke kterému je člověk odsouzen ve snaze dostát pozemské spravedlnosti. Román v roce 1999 zfilmoval režisér Frank Darabont s Tomem Hanksem v hlavní roli.