Audiokniha Spejbl řeční, Co je to Gaskoněc?
Tátové Spejbla a Hurvínka
V roce 2017 připomínáme 125 let od narození a 60 let od úmrtí prof. Josefa Skupy, 90 let od narození Miloše Kirschnera a šedesáté narozeniny oslaví Martina Klásek.
Prvním "otcem" Spejbla a Hurvínka byl loutkář, výtvarník, režisér a autor prof. Josef Skupa (16.1.1892 - 8.1.1957). Zájem o loutky a výtvarné nadání projevoval už od dětství. Vystudoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze a stal se středoškolským profesorem kreslení. Jeho žákem byl kupříkladu Jiří Trnka. Jako scénograf spolupracoval s profesionálním divadlem v Plzni. Loutkovému divadlu se věnoval nejdříve amatérsky a později profesionálně. Jelikož si diváci Spejbla s Hurvínkem oblíbili, mohl si Josef Skupa v roce 1930 založit divadlo vlastní. V roce 1929 zahájil spolupráci s Ultraphonem, který se později přejmenoval na Supraphon. V tomto vydavatelství začal J. Skupa natáčet dialogy S+H na desky V éto spolupráci pokračují interpreti S+H dodnes.
V roce 1945 profesor Skupa odešel s divadlem z Plzně a zahájil pražskou éru "Divadélka Spejbla a Hurvínka". Protože si přál, aby S+H hráli dál, vychoval si pokračovatele, kterým byl Miloš Kirschner (16.3.1927-2.7.1996). Ten se stal druhým adoptivním otcem S+H. Byl loutkářem, autorem, režisérem a později i ředitelem Divadla S+H. Původně studoval na Karlově univerzitě mezinárodní právo. Krátce před dokončením studia, v roce 1949, musel z politických důvodů univerzitu opustit. Byl zavřený, po odpykání trestu sloužil u PTP u tzv. Černých baronů. Kvůli tomuto "kádrovému profilu" nemohl vykonávat "slušné" zaměstnání, a tak ?v roce 1951 s radostí přijal angažmá v Divadle Spejbla a Hurvínka. Zde již od roku 1952 začal interpretovat hlavní role. V roce 1956 ho prof. Josef Skupa veřejně ustanovil svým nástupcem. V roce 1966 byl jmenován ředitelem divadla a byl jím až do roku 1996. Miloš Kirschner přijal tradici, navázal na ni, a současně ji dál rozvíjel nejen tematicky, interpretačně, ale i za pomoci moderních scénických inovací. Na rozdíl od Josefa Skupy interpretoval své role i v cizích jazycích. Během 44 let hostoval v 30. zemích světa. Psal odborné články, scénáře a divadelní hry. Stal se exkluzivistou Supraphonu a za své četné nahrávky v českém i německém jazyce získal řadu zlatých i platinových desek. Vystupoval v rozhlase v televizi, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Nejen Josef Skupa, ale i Miloš Kirschner se postaral o další jevištní život Spejbla s Hurvínkem. Třetím otcem určil Martina Kláska (25. 2. 1957),
který je loutkářem, autorem, režisérem a uměleckým šéfem souboru Divadla S+H. Záhy po nástupu do divadla se projevilo jeho loutkovodičské nadání, spolu s dispozicí k hurvínkovské fistulce. Když kromě hlasové a vodičské techniky prokázal také potřebné herecké schopnosti, začal od roku 1982 role S+H pravidelně alternovat. Roku 1990 se stal šéfem uměleckého souboru divadla a v roce 1996, po smrti Miloše Kirschnera, navázal i on na tradici autorské dílny divadla. Píše a režíruje své dětské hry, věnuje se dabingu. V rolích S+H natáčí nová CD, vystupuje v televizi.
V roce 2017 připomínáme 125 let od narození a 60 let od úmrtí prof. Josefa Skupy, 90 let od narození Miloše Kirschnera a šedesáté narozeniny oslaví Martina Klásek.
Prvním "otcem" Spejbla a Hurvínka byl loutkář, výtvarník, režisér a autor prof. Josef Skupa (16.1.1892 - 8.1.1957). Zájem o loutky a výtvarné nadání projevoval už od dětství. Vystudoval Umělecko-průmyslovou školu v Praze a stal se středoškolským profesorem kreslení. Jeho žákem byl kupříkladu Jiří Trnka. Jako scénograf spolupracoval s profesionálním divadlem v Plzni. Loutkovému divadlu se věnoval nejdříve amatérsky a později profesionálně. Jelikož si diváci Spejbla s Hurvínkem oblíbili, mohl si Josef Skupa v roce 1930 založit divadlo vlastní. V roce 1929 zahájil spolupráci s Ultraphonem, který se později přejmenoval na Supraphon. V tomto vydavatelství začal J. Skupa natáčet dialogy S+H na desky V éto spolupráci pokračují interpreti S+H dodnes.
V roce 1945 profesor Skupa odešel s divadlem z Plzně a zahájil pražskou éru "Divadélka Spejbla a Hurvínka". Protože si přál, aby S+H hráli dál, vychoval si pokračovatele, kterým byl Miloš Kirschner (16.3.1927-2.7.1996). Ten se stal druhým adoptivním otcem S+H. Byl loutkářem, autorem, režisérem a později i ředitelem Divadla S+H. Původně studoval na Karlově univerzitě mezinárodní právo. Krátce před dokončením studia, v roce 1949, musel z politických důvodů univerzitu opustit. Byl zavřený, po odpykání trestu sloužil u PTP u tzv. Černých baronů. Kvůli tomuto "kádrovému profilu" nemohl vykonávat "slušné" zaměstnání, a tak ?v roce 1951 s radostí přijal angažmá v Divadle Spejbla a Hurvínka. Zde již od roku 1952 začal interpretovat hlavní role. V roce 1956 ho prof. Josef Skupa veřejně ustanovil svým nástupcem. V roce 1966 byl jmenován ředitelem divadla a byl jím až do roku 1996. Miloš Kirschner přijal tradici, navázal na ni, a současně ji dál rozvíjel nejen tematicky, interpretačně, ale i za pomoci moderních scénických inovací. Na rozdíl od Josefa Skupy interpretoval své role i v cizích jazycích. Během 44 let hostoval v 30. zemích světa. Psal odborné články, scénáře a divadelní hry. Stal se exkluzivistou Supraphonu a za své četné nahrávky v českém i německém jazyce získal řadu zlatých i platinových desek. Vystupoval v rozhlase v televizi, a to nejen u nás, ale i v zahraničí.
Nejen Josef Skupa, ale i Miloš Kirschner se postaral o další jevištní život Spejbla s Hurvínkem. Třetím otcem určil Martina Kláska (25. 2. 1957),
který je loutkářem, autorem, režisérem a uměleckým šéfem souboru Divadla S+H. Záhy po nástupu do divadla se projevilo jeho loutkovodičské nadání, spolu s dispozicí k hurvínkovské fistulce. Když kromě hlasové a vodičské techniky prokázal také potřebné herecké schopnosti, začal od roku 1982 role S+H pravidelně alternovat. Roku 1990 se stal šéfem uměleckého souboru divadla a v roce 1996, po smrti Miloše Kirschnera, navázal i on na tradici autorské dílny divadla. Píše a režíruje své dětské hry, věnuje se dabingu. V rolích S+H natáčí nová CD, vystupuje v televizi.