Kapitola 13

Místo rybaření čeká vysloužilého amerického detektiva na irském venkově další případ…

Nestává se každý den, aby se do zapadlé vesnice v západním Irsku přistěhoval bývalý člen chicagského policejního sboru. Nicméně Cal Hooper před padesátkou zatoužil po klidu, a tak nyní tráví dny opravami zchátralého stavení, které si za oceánem k překvapení všech koupil. Jeho společenský život se smrskl na rozhovory s všetečným sousedem Martem, na nutné návštěvy obchodu, jehož majitelka Noreen mu dohazuje ovdovělou sestru, a na občasné pivo v místní hospodě. Náhle však do tohoto usedlého, byť vcelku spokojeného života nečekaně vstoupí třináctiletý kluk, jehož prosbu nelze odmítnout. Trey je totiž přesvědčen, že jeho staršího sourozence někdo unesl, a v americkém profesionálovi ve výslužbě spatřuje jedinou naději na bratrovo nalezení. Navzdory pochybnostem o nezákonném pozadí mladíkova zmizení se Cal pouští do pátrání – a teprve teď důkladně poznává pravou tvář komunity, do níž by chtěl zapadnout. Zmůže něco v cizím prostředí, navíc bez policejního odznaku i vybavení?

První díl nové krimisérie od autorky úspěšné řady detektivek o případech dublinského oddělení vražd přivádí na scénu zkušeného, ale vyhořelého vyšetřovatele, jehož vysněný odchod na odpočinek se odkládá na neurčito.

„Nová Tana Frenchová je vždycky důvodem k radosti. Přečtete si ji jednou kvůli zápletce, a pak znovu – kvůli nádhernému a chytrému způsobu podání.“ – The New York Times

„Nenápadně gradující vyprávění o zmařených šancích na útěk je možná to nejlepší, co [autorka] zatím napsala. (…) Je to svého druhu mistrovské dílo.“ – The Washington Post

„První román ze série s novým vyšetřovatelem Calem Hooperem přináší komorní detektivku v okouzlujícím i nebezpečném prostředí odlehlé irské vesnice. Napsanou navíc mimořádně působivým stylem.“ – iliteratura.cz

Nejdřív klukův táta, pak jeho velký brácha. Není divu, že chce odpověď, která by jednoho z nich přivedla domů, aniž by si připustil možnost, že si jen tak beze slova odešli. Cal akorát lituje, že se s tím nevytasil dřív a místo toho v sobě potají celou dobu živil naději.

Uvědomí si, že spíš než naštvaný je znepokojený. Tenhle pocit nemá rád, stejně jako to, že ho poznává a perfektně mu rozumí. Je pro něj stejně přirozený jako hlad nebo žízeň. Cal nikdy nesnesl, aby nějaký případ zůstal nevyřešený. Obvykle to byla dobrá vlastnost, která z něj činila zarputilého, trpělivého pracovníka, jenž se pídil po pravdě i v době, kdy už by to většina ostatních vzdala, ale občas se z ní stávala i jeho slabina: když bušíte dál a dál do něčeho, co se nikdy nezlomí, jste nakonec akorát unavení a bolaví. – ukázka z knihy