Audiokniha Remek: Pod námi planeta Země
Komentář k původnímu LP albu vydanému v Supraphonu v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
...A stovky setkání s dělníky, zemědělci, vojáky, pohraničníky, vědci, pracovníky podniků, úřadů, s mládeží. Všichni budou chtít vědět a znát. Budou se ptát vcelku na totéž, i když všude trochu jinak. Jaký jste měl pocit při startu? Jak vám bylo při přistání? Viděl jste z výšky Československo? Chcete ještě někdy letět a s kým? Nejroztomilejší jsou malé děti. Jak dovedou pozorně poslouchat. A jak se dovedou zeptat! Drobounká holčička v Ondřejově pečlivě odříká svou otázku: "A prosím vás, proč se u tý rakety vzadu dělají jiskry?" Cestou odkudsi se stavím v letním pionýrském táboře. Na lesní cestě u spuštěné závory bude přešlapovat skupinka capartů. Vystoupím z auta: "Ahoj, kluci, máte tady někde vedoucího?" "My vás tam dovedeme, my jsme služba". Mrňavý hošík se mě chytne za ruku, bude natahovat nohy,a by mi stačil, se zakloněnou hlavou bude ke mně vzhůru vysílat vděčný pohled:"Já jsem tě čekal a už jsem se bál, že nepřijdeš, a tys přišel." A sotva dojdeme ke stanům, oznámí důležitě: "Tak tady vám vedu toho Remka!" To všechno prožiju v příštích týdnech a měsících. A mnohem, mnohem víc. To všechno prožít chci. Ale hlavně chci létat. A ještě alespoň jednou v životě zaujmout místo v kabině kosmické lodi a ve sluchátkách uslyšet povel: "Klíč na start!" Čeká mě hodně práce...Všechny nás ještě čeká hodně práce.
(úryvek ze stejnojmenné knihy)
...A stovky setkání s dělníky, zemědělci, vojáky, pohraničníky, vědci, pracovníky podniků, úřadů, s mládeží. Všichni budou chtít vědět a znát. Budou se ptát vcelku na totéž, i když všude trochu jinak. Jaký jste měl pocit při startu? Jak vám bylo při přistání? Viděl jste z výšky Československo? Chcete ještě někdy letět a s kým? Nejroztomilejší jsou malé děti. Jak dovedou pozorně poslouchat. A jak se dovedou zeptat! Drobounká holčička v Ondřejově pečlivě odříká svou otázku: "A prosím vás, proč se u tý rakety vzadu dělají jiskry?" Cestou odkudsi se stavím v letním pionýrském táboře. Na lesní cestě u spuštěné závory bude přešlapovat skupinka capartů. Vystoupím z auta: "Ahoj, kluci, máte tady někde vedoucího?" "My vás tam dovedeme, my jsme služba". Mrňavý hošík se mě chytne za ruku, bude natahovat nohy,a by mi stačil, se zakloněnou hlavou bude ke mně vzhůru vysílat vděčný pohled:"Já jsem tě čekal a už jsem se bál, že nepřijdeš, a tys přišel." A sotva dojdeme ke stanům, oznámí důležitě: "Tak tady vám vedu toho Remka!" To všechno prožiju v příštích týdnech a měsících. A mnohem, mnohem víc. To všechno prožít chci. Ale hlavně chci létat. A ještě alespoň jednou v životě zaujmout místo v kabině kosmické lodi a ve sluchátkách uslyšet povel: "Klíč na start!" Čeká mě hodně práce...Všechny nás ještě čeká hodně práce.
(úryvek ze stejnojmenné knihy)