Kapitola jedenáctá, část první
Popis audioknihy
Život a podivuhodná putování Petra Ginze … z Prahy přes Terezín a Birkenau do Vesmíru a dál. Kniha přibližuje život a tvorbu literárně a výtvarně neuvěřitelně nadaného pražského chlapce, který byl jako židovský míšenec v roce 1942 internován v terezínském ghettu.
Zde se proslavil tvorbou časopisu Vedem. V Terezíně také kreslil a psal román. Později, v necelých 17 letech, byl zavražděn v plynové komoře koncentračního tábora Birkenau. Z textů, které zůstaly po Petrovi Ginzovi zachovány, i z výpovědí jeho přeživších kamarádů si lze učinit představu o šíři jeho zájmů, schopnostech i povaze. Zajímal se o literaturu, historii, malířství, zeměpis, filozofii, sociologii, ale také o technické obory. Měl smysl pro humor, a přitom odpovědnost, byl šikovný a obětavý. Shromažďování materiálů o Petru Ginzovi a přípravě knihy Princ se žlutou hvězdou se autor věnoval za podpory řady dalších lidí několik let. Vytvořil tak neuvěřitelně čtivý příběh, napínavý a navzdory tragickým reáliím prodchnutý nadějí a životem. Kniha v roce 2014 získala ocenění Zlatá stuha.
Své romány a povídky si Petr Ginz sám ilustroval. Z ilustrací k fantastickému románu pochází patrně i kresba, která se vydala na cestu do vesmíru. Dne 16. 1. 2003 vylétl do vesmíru na palubě amerického raketoplánu Columbia první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Vzal s sebou do kosmu kopii Petrovy kresby Měsíční krajina (přesný název zní: Pohled z Měsíce na planetu Zemi) z r. 1942. Raketoplán při zpáteční cestě na Zemi shořel v atmosféře. Tragédie, kterou žádný člen posádky nepřežil, se odehrála 1. února 2003 – v den Petrových narozenin. V roce 2018 opět vylétla reprodukce kresby Měsíční krajina do vesmíru, tentokrát na Mezinárodní kosmickou stanici díky astronautovi Andrewu Feustelovi v Expedici 55.
Zde se proslavil tvorbou časopisu Vedem. V Terezíně také kreslil a psal román. Později, v necelých 17 letech, byl zavražděn v plynové komoře koncentračního tábora Birkenau. Z textů, které zůstaly po Petrovi Ginzovi zachovány, i z výpovědí jeho přeživších kamarádů si lze učinit představu o šíři jeho zájmů, schopnostech i povaze. Zajímal se o literaturu, historii, malířství, zeměpis, filozofii, sociologii, ale také o technické obory. Měl smysl pro humor, a přitom odpovědnost, byl šikovný a obětavý. Shromažďování materiálů o Petru Ginzovi a přípravě knihy Princ se žlutou hvězdou se autor věnoval za podpory řady dalších lidí několik let. Vytvořil tak neuvěřitelně čtivý příběh, napínavý a navzdory tragickým reáliím prodchnutý nadějí a životem. Kniha v roce 2014 získala ocenění Zlatá stuha.
Své romány a povídky si Petr Ginz sám ilustroval. Z ilustrací k fantastickému románu pochází patrně i kresba, která se vydala na cestu do vesmíru. Dne 16. 1. 2003 vylétl do vesmíru na palubě amerického raketoplánu Columbia první izraelský kosmonaut Ilan Ramon. Vzal s sebou do kosmu kopii Petrovy kresby Měsíční krajina (přesný název zní: Pohled z Měsíce na planetu Zemi) z r. 1942. Raketoplán při zpáteční cestě na Zemi shořel v atmosféře. Tragédie, kterou žádný člen posádky nepřežil, se odehrála 1. února 2003 – v den Petrových narozenin. V roce 2018 opět vylétla reprodukce kresby Měsíční krajina do vesmíru, tentokrát na Mezinárodní kosmickou stanici díky astronautovi Andrewu Feustelovi v Expedici 55.