Různí

Dramatizace

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Praha očima cizích básníků

Komentář k původnímu LP 1118 3117 z roku 1983 a níže dokumentace:
Před mnoha desítkami let žil v Praze mladý novinář, nakladatelský redaktor a básník, který miloval své město tehdy ohrožené výbojným fašismem. I rozhodl se, že spočítá a shromáždí všechny verše, které kdy byly o Praze cizími básníky napsány, a dokonce že shromáždí všechny výňatky z dopisů, zápisků a deníků všech ostatních slavných umělců, kteří Prahou alespoň prošli. Nedopočítal se, protože sotva začal, hrnuly se mu odevšad stále nově objevované materiály, známé i neznámé; ale přece jen se mu podařilo sestavit několik knížek, kterým dal symbolické názvy Věčné Čechy, Očima lásky, Město vídám veliké, Ta krásná země; nedopočítal se také proto, že byl jako známý antifašistický novinář zatčen, uvězněn a v roce 1942 popraven. Jmenoval se Vincy Schwarz, pocházel z hanáckého Šterneberka a dožil se čtyřiceti let.
Nepoznal už verše, napsané novými hosty o Praze osvobozené a nové, která postupně vyrůstala v socialistické velkoměsto. Neboť Praha více než kdy jindy přitahuje návštěvníky z celého světa. Je to nepochybně tím, že vzrůstajíc počtem, rozsahem i výškou nových sídlišť nepozbývá svého dávného půvabu v historickém centru; jistě proto, že soudobé město nemění historické jádro Prahy v historickou rezervaci, ale ponechává i v něm kypět soudobý život: staré gotické sklepy se mění v útulné vinárničky, do kláštěrů, které se už málem rozpadávaly, umisťuje po nákladných rekonstrukcích díla, která byla potud jen v depozitářích galerií, z bývalé Královské cesty vytváří procházkovou magistrálu od Prašné brány až po hradní rampu. Profesor V. V. Štech, velký znalec a milovník Prahy, horlivý průvodce všech světových malířů a sochařů, kteří navštívili Prahu, vodíval své hosty na strahovské terasy a těšil se vždy na chvíli úžasu, když se před nimi otevřelo Město: město v kotlině, členěné jasnou řekou Vltavou, město zvedající se od řeky do mírných i prudších svahů, město plné stavebních památek, z nichž od jedné ke druhé lze dojít několika desítkami kroků, město románské, gotické, renesanční, barokní, i moderní i ještě modejrnější, jehož staletou krásu neporušily dnešní paláce ani věžové domy okolních sídlišť. A také vodil své hosty na Kampu, nejraději za jasných měsíčních nocí, kdy náměstíčka v okolí Čertovky procházejí z reality do pohádky a kdy památný most Karlův skutečně vypadá tak, jak ho charakterizoval v prvním překvapení francouzský sochař Émile Antoine Bourdelle: gotický kentaur s barokní hlavou.
Praha okouzlovala básníky po celé věky. V dobách své slávy, za mocných králů z roku Přemyslova, v době Karla IV. i Jiřího Poděbradského i v dobách utrpení, kdy se z Evropské metropole stávalo a nakonec stalo provinční město, zanedbané, ošumělé, neopravované, chátrající - ale kdy Praha, "královna sirá", nepřestala být pokládána za jedno z významných evropských město. Měst, která sice nezáří leskem preferované císařské Vídně, ale zůstává památníkem, byť smutným a tragickým, národa s vysokou kulturou, který se jednou zvedne a bude opět stát mezi předními národy světa.
Není divu, že čeští básníci všech generací vyjadřovali lásku ke svému městu ve verších, ať už to byly umně komponované latinské a později i české hexametry, anebo jen pololidové popěvky o tom pražském mostě, o jarním příletu racků nad Vltavu, o rozkvetlém šeříku na petřínských stráních. Denně se objevují nové doklady, veršované, prózou psané, do písní a písniček zkomoponované pražské dojmy tak bohaté, že už naplnily celou jednu velkou knihovnu, v níž jsou jen díla Prahou inspirovaná. Nechceme-li jít příliš daleko do minulosti až středověké, stačí začít Johannem Wolfgangem Goethem a Clementem Brentanem, celé spousty veršů objevíme v díle pražského rodáka německého původu Rainera Marie Rilka, anebo zas jihlavského rodáka Louise Fürnberga; a pak už jsou tu jména básníků francouzských, kteří okouzlovali poválečnou generaci a kteří sami si nesli hluboko v srdci obraz Prahy buď jen kratičko spatřené, jako Guillaume Apollinaire, anebo dlouze prožívané, jako Paul Claudel, i jména prvních básníků sovětských, zejména Borise Pasternaka. A konečně jsou tu i desítky jmen, která první sběratel, pořadatel a vydavatel básnických dojmů cizích básníků z Prahy a o Praze ještě nemohl znát a už nepoznal, protože k ním přišli, až když nadlouho zatemnělá Praha se rozsvítila nejen pro dny sváteční, ale i pro dny všední. Patří k nám a mnohé z nich bychom neměli ani uvádět mezi básníky cizími; jsou naši.
Gramofonová deska, která se pokouší ukázat Prahu očima těchto našich milých hostí, obsahuje proto jen výběr veršů nejlepších, nejvroucnějších a nejmilejších. Sedmnáct herců a recitátorů známých jmen spojilo své síly, aby vyjádřili to, co cítili návštěvníci a hosté naší Prahy. Známé jejich hlasy, oni sami jsou nám blízcí. A přece se zdá, že ty hlasy zaznívají dnes trochu jinak než obvykle. Jsou pevnější i rozechvělejší, zvoní, zpívají, voní, jako by pluly v řece světové poezie jako na vlnách. Řeka, která dlouhou cestou k moři mění své jméno podle zemí a národů, je stále táž. Je to řeka našeho hlavního města. Proto i hlasy recitátorů zvroucněly rytmem jejích vln i rytmem lásky, patřící tomuto městu, které i naši hosté, tak často se k nám vracející, pokládají za jedno z nejkrásnějších na světě.
Vladimír Kovářík

Dokumentace:
1. Z českého zápisníku 1:30
původní text: Eduardas Mieželaitis/překlad: Jaroslav Kabíček
Josef Bek recitace
2. Než přistoupíme k věci 1:15
původní text: Johann Wolfgang von Goethe/překlad: Pavel Eisner
Zdeněk Buchvaldek recitace
3. V nejranějším mládí 2:15
původní text: Clemens Brentano/překlad: Pavel Eisner
Václav Voska recitace
4. Ze všech měst 2:45
původní text: Theodor Mundt/překlad: Pavel Eisner
Václav Voska recitace
5. Pásmo 1:15
původní text: Guillaume Apollinaire/překlad: Karel Čapek
Jaroslava Adamová recitace
6. Obrázkyz Čech 1:30
původní text: Paul Claudel/překlad: Ivan Slavík
Jaroslava Adamová recitace
7. Na Karlově mostě 1:20
původní text: Konstanty Ildefons Gaczýnski/překlad: Jan Pilař
Josef Bek recitace
8. - 16. Hradčany - V kapli sv. Václava - Na Malé Straně - Křížová chodba v Loretě - Ve starém domě - Šlechtický dům - Příchod jara - Večerní procházka - Vyhlídka 6:25
původní text: Rainer Maria Rilke/překlad: Gustav Francl
Jana Preissová, Viktor Preiss recitace
17. Praha (1939) 1:10
původní text: LouisFürnberg/překlad: Soňa Nová
Jiřina Petrovická recitace
18. Chrám svatého Víta 1:45
původní text: Vadim Šefner/překlad: Zdenka Bergrová
Jiřina Petrovická recitace
19. Jaro 1:45
původní text: Boris Pasternak/překlad: Luděk Kubišta
Jiřina Švorcová recitace
1. Ulička úzká 2:15
původní text: Jevgenij Aronovič Dolmatovskij/překlad: Václav Jelínek
Vlasta Vlasáková recitace
2. Můj přítel z ulic 1:25
původní text: Pablo Neruda/překlad: Adolf Kroupa
Jiří Holý recitace
3. Byl jsi životem 1:40
původní text: Pablo Neruda/překlad: Adolf Kroupa
Jiří Holý recitace

4. Srovnání 2:10
původní text: Jannis Ritsos/překlad: Marianna Stříbrná
Otakar Brousek recitace
5. Večer 3:15
původní text: Nazim Hikmet/překlad: Jiří Taufer
Martin Růžek recitace
6. Staré město pražské 0:30
původní text: Petr Vegin/překlad: Václav Daněk
Jaroslava Adamová recitace
7. Pohled věčnosti 3:30
původní text: Eduardas Mieželaitis/překlad: Jaroslav Kabíček
Vladimír Šmeral recitace
8. Husův pomník 1:00
původní text: Eduardas Mieželaitis/překlad: Jaroslav Kabíček
Jiřina Švorcová recitace
9. Pražské hodiny 1:55
původní text: Emmanuel Robles/překlad: Jan O. Fischer
Eduard Cupák recitace
10. Vltava 0:50
původní text: Šamil Anak/překlad: Jiří Honzík
Regina Rázlová recitace
11. Václavské náměstí 1:20
původní text: Šamil Anak/překlad: Jiří Honzík
Regina Rázlová recitace
12. Srdce na dlani 2:10
původní text: Robert Ivanovič Rožděstvenskij/překlad: Jana Moravcová
František Němec recitace
13. Město pro dva 1:35
původní text: Jekatěrina Ševelevová/překlad: Václav Jelínek
Dana Medřická recitace
14. Loučení s Prahou 1:35
původní text: Kajsyn Kulijev/překlad: Václav Jelínek
Zdeněk Buchvaldek recitace

Macbeth (1962)

Další v řadě rozhlasových inscenací Shakespearových her z padesátých a šedesátých let minulého století. Tragédie Macbeth byla napsána v roce 1606, kdy byl William Shakespeare na vrcholu své tvůrčí dráhy. Jedná se o drama zločinu, svědomí a trestu a zároveň jde o sondu do hlubin lidské duše.Osoby a obsazení: Dunkan, skotský král (Vojtěch Plachý-Tůma), jeho synové: Malkolm (Jaromír Spal), Donalbain (Vladimír Salač), Macbeth (Vladimír Šmeral), Lady Macbethová (Julie Charvátová), Banko (Miroslav Doležal), Makduff (Josef Větrovec), Lennox (Karel Houska), Ross (Jiří Hurta), Menteith (Soběslav Sejk), Angus (Vladimír Čech), Kaithness (František Holar), Fleance, Blankův syn (Milan Friedl). Dále hrají: Karel Beníško, Bořivoj Navrátil, Rudolf Krátký, Bedřich Bobek a další.

Projev presidenta T.G.Masaryka

TOMÁŠ GARRIGUE MASARYK (*7. března 1850 – †14. září 1937) 
 
Projev presidenta Osvoboditele T.G.Masaryka proslovený k poslancům Národního shromáždění na Hradě pražském k 10. výročí Čs. republiky 28.10.1928 
Zvuková kvalita odpovídá historickému snímku - jedná se o přepis dokumentárního záznamu ze starých matric

Linka důvěry

Česká rozhlasová hra slavila úspěchy na festivalu Prix Italia v době svého největšího rozkvětu v 60. letech. V roce 1966 získala hlavní cenu od mezinárodní poroty. Režisérem byl Jiří Horčička. Třináct nočních zastavení na telefonní lince důvěry, kde právě slouží doktorka Marie v jedinečném podání Dany Medřické.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Praha očima cizích básníků

Macbeth (1962)

Linka důvěry

Projev presidenta T.G.Masaryka