Devatenáctá kapitola

Poklidný přechod z podzimu do zimy není vůbec špatná doba.

Jsou tací, kteří zůstanou, jiní se vydají pryč, tak to chodí odjakživa. Každý si může vybrat sám, ale musí se rozhodnout včas a nikdy, nikdy pak nesmí zaváhat.

Mumínci, pokud jste je ještě nepoznali, jsou milá stvoření s hebkou srstí a hladkými kulatými čumáčky, která žijí v krásném finském údolí. Přes zimu spí a když přijde jaro, probudí se a slézají po provazových žebřících visících z oken, připraveni na nové zářivé dobrodružství.

Ale v listopadu je jejich domeček v muminím údolí prázdný. Jak se blíží zima, pimek, fififjonka, bambul i mimla se nastěhují do prázdného domku, aby tu čekali na návrat rodiny. Kam se jen všichni poděli? Tyto a další otázky si kladou tvorečkové, kteří se brzy ocitnou pohrouženi do svých vlastních dobrodružství.