Jiří Vilímek

Jan Vala

Tomáš Töpfer

Bedřich Bobek

Štěpánka Holečková

Artuš Kalous

Jan Tříska

Radoslav Brzobohatý

Josef Somr

Josef Kemr

Artur Šviha

Gabriela Preissová

Jana Dítětová

Klasika

Novely a povídky

Povídky

<p>Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.</p>

Radioservis a.s.

Neodvratný skon maratónského běžce

Děj hry Jiřího Vilímka Neodvratný skon maratónského běžce se začíná odvíjet na samém sklonku války, v ilegální redakci jakýchsi novin. Skupinka mužů různého charakteru a různé válečné zkušenosti tu přepisuje a postupně vydává deník hrdiny, jemuž všichni říkají Atéňan. Ten není přítomen, jde však o legendárního bojovníka proti nepříteli. Jiří Vilímek tu rozehrává historii ne nepodobnou propagandistické práci na vytvoření kultu Julia Fučíka a předestírá tu i tendencí účelově upravovat skutečnost.Režie: Jiří Horčička - osoby a obsazení: Čára (Jan Tříska), Fakir (Josef Somr), Pinďa (Josef Kemr), spojka (Jana Dítětová), Athéňan (Radoslav Brzobohatý) a další.Hra Neodvratný skon maratónského běžce obdržela první cenu festivalu Prix Italia v roce 1969.

Martínkova čítanka

Skvělý titul pro všechny školáky i předškoláky, který je prověřený časem. Martínkova čítanka je oblíbená kniha malých čtenářů již čtyři desítky let. Spisovatel Eduard Petiška měl vzácný dar učinit z vyprávění o zdánlivě obyčejném dětském světě příběh plný fantazie a nevšedních příhod. Dobrodružství malého kluka Martínka, jeho rodiny a kamarádů milují dětští čtenáři dodnes. Jsou v současné uspěchané době opravdovým pohlazením, které pozitivně inspirují dětskou mysl. Vyprávění se ujala herečka Naďa Konvalinková.

Z Preclíkova dřevěného světa aneb Kulatina, špalek a tříska ve křoví

"Tohle povídání nemá být ani žalobnictví, ani adorace, ani kárání, už jsme dospělí...Mělo by to být pár vzpomínek a zamyšlení nad materiálem člověku nejbližším z hlediska sochaře, 
kterému dřevo učarovalo v mládí a vydrželo mu to až do dneška. Měla by to snad být taková černá hodinka, při které by mohl v krbu praskat oheň a my bychom seděli u starého javorového stolu. 
na dubové židli, pod borovým stropem a do blízkého lesa by stoupal dým z krbu jako kouřový signál zvěstující, že dřevo je darem země, vody, vzduchu a taky ohně..."

Tak začíná - v interpretaci Otakara Brouska a Rudolfa Pellara - vyprávění sochaře, malíře, řezbáře a spisovatele Vladimíra Preclíka ( *23.5.1929 – † 3.4.2008),
člověka k vyprávění o dřevě a všech jeho podobách nejpovolanějšího, neboť dřevo pro něj znamenalo mnohé, vlastně celý život - nejprve žil v rodině lidového rezbáře, potom se sám řezbářem vyučil, 
aby pak po celý svůj život byl prací s dřevem ovlivněn a propojen a práce s dřevem byla pro jeho umění typickou.

Milovat znamená žít. Povídky Maxima Gorkého

Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1118 2496 "Milovat znamená žít. Povídky Maxima Gorkého" vydaného v roce 1979 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
Slovníkové heslo říká: MAXIM GORKIJ (1868-1936), prozaik i dramatik, čelný představitel předrevoluční realistické literatury, literární mluvčí světového proletariátu, po Říjnové revoluci přední organizátor sovětského literárního života, zakladatel socialistického realismu a jecen z prvních klasiků sovětské literatury. Dramatik Gorkij má na českém jevišti bohatou tradici. Stačí připomenout hlavní tituly jeho her: Měšťáci, Na dně, Letní hosté, Děti slunce, Barbaři, Nepřátelé, Jegor Bulyčov, Dostigajev a ti druzí, Vassa Zeleznovová. Ostrý smysl pro dramatičnost nezapře ani ve své próze, jak v románech, tak v povídkách. Stejně jako vyhraněný třídní pohled, smysl pro obnažení reality a vůli po revoluční přeměně společnosti....Toužili jsme uvést ve Viole Gorkého, a tak jsme se obrátili, jak pochopitelné vzhledem k typu scény a její dramaturgie, k jeho povídkám. K jeho "drsným láskám", k osudům žen, v nichž mistrovství Gorkého dosáho vzácné syntézy: ideologická naléhavost vyrůstá z analýzy předrevoluční ruské společnosti, z víry v nevyčerpatelné možnosti života, z aktivní touhy změnit daný stav, z potřeby naplnit život vším, co patří k jeho vznešenosti i kráse...
Slovníkové heslo říká: MAXIM GORKIJ (1868-1936), prozaik i dramatik, čelný představitel předrevoluční realistické literatury, literární mluvčí světového proletariátu, po Říjnové revoluci přední organizátor sovětského literárního života, zakladatel socialistického realismu a jeden z prvních klasiků sovětské literatury. Dramatik Gorkij má na českém jevišti bohatou tradici. Stačí připomenout hlavní tituly jeho her: Měšťáci, Na dně, Letní hosté, Děti slunce, Barbaři, Nepřátelé, Jegor Bulyčov, Dostigajev a ti druzí, Vassa Železnovová. Ostrý smysl pro dramatičnost nezapře ani ve své próze, jak v románech, tak v povídkách. Stejně jako vyhraněný třídní pohled, smysl pro obnažení reality a vůli po revoluční přeměně společnosti....Toužili jsme uvést ve Viole Gorkého, a tak jsme se obrátili, jak pochopitelné vzhledem k typu scény a její dramaturgie, k jeho povídkám. K jeho "drsným láskám", k osudům žen, v nichž mistrovství Gorkého dosáhlo vzácné syntézy: ideologická naléhavost vyrůstá z analýzy předrevoluční ruské společnosti, z víry v nevyčerpatelné možnosti života, z aktivní touhy změnit daný stav, z potřeby naplnit život vším, co patří k jeho vznešenosti i kráse…Kromě této povídky (Žena, 1913) jsme do pořadu nazvaného výmluvně „Milovat znamená žít“ zařadili ještě dvě prózy o osudech žen, povídky „Z dlouhé chvíle (1989) a Psoty lopoty (1917). A právě tyto dva příběhy jsou na této gramofonové desce. Jejich drsný realismus a zároveň křehká citovost ukazují ve zkratce samu podstatu Gorkého uměleckého typu…Gorkého povídky jsou sugestivní, dramatické, jeho postavy jsou plastické, jejich četba burcuje čtenářovu citovost, provokuje jeho fantazii, zatáhne do přesně zachycené atmosféry děje, činí ho spoluúčastným na osudech z masa a krve. I to umožňuje dát jim srdce i hlas, rozeznít je niterným rejstříkem tohoto nejdokonalejšího nástroje lidsého srozumění…

Kniha mlčení. Básnické a filosofické texty staré Číny

Ticho není nic tak prostého.
Není ničím daným,
musí být vytvořeno.
[CLAUDE ROY]
Je jisté, že i to umění, jež se dělá ze slov – poezie, rodí se z mlčení a mlčení je jí třeba jako vzduchu. Jako je třeba ticha k životu. Třebas jen proto, že byl život dočasně zpustošen a řeč se znemožnila.

Otokar Březina

Z komentáře Jiřího Justla k původnímu LP albu 1 18 0778 "Otokar Březina" vydaného v Supraphonu v roce 1970 a nyní vycházejícímu v původní podobě poprvé digitálně:
Je to zvláštní situace, ale není v Čechách výjimečná: o básníku, který nesporně patří k největším zjevům naší poezie, o jednom z těch, kdo se svým významem čestně řadí mezi přední evropské duchy literárního symbolismu, se toho příliš mnoho neví ani doma. Jistě proto nebude na škodu, uvedeme-li následující poznámky stručnou biografií. OTOKAR BŘEZINA, vlastním jménem Václav Jebavý (*19.9.1868-† 25.3.1929), syn venkovského obuvníka. Reálku vystudoval v Telči, jako učitel působil nejprve v Jinošově u Náměště nad Oslavou, později (1888-1901) v Nové Říši na Moravě, v novoříšském období, kdy napsal většinu svých prací, žil samotářsky, věnoval se četbě a studiu jazyků a knih filosofů. Stranou společenského života byl i v Jaroměřicích na Rokytnou, kde učil do roku 1925. Roku 1929 byl jmenován čestným doktorem filosofie Karlovy university; nabídnutou profesuru na filosofické fakultě v Brně roku 1921 nepřijal. Březinovo dílo je kvantitativně nevelké: pět sbírek básní, šestá nedokončená, a řada esejů, nemluvíme-li o korespondenci, jedné z nejvýznamnějších korespondencí, které u nás existují. První autorova kniha, Tajemné dálky, vyšla roku 1895, poslední sbírka, Ruce, roku 1901. Už tato skutečnost ukazuje na výjimečnost Březinovy lidské i umělecké osobnosti. Těžko se dá například hovořit o něm jako o profesionálním spisovateli, máme-li tím na mysli jistou pravidelnost, soustavnost tvorby, doprovázející nebo naplňující celý život. U Březiny jde daleko spíš o osudovou nutnost a nezastupitelnou potřebu, která – ohraničena v čase z vlastní vůle a tvůrčí kázně – se vydá jednou provždy. Ovšemže tvůrčí vzepětí v druhé polovině let devadesátých mělo svou předehru: ranou Březinovu tvorbu lze sledovat od studií na telčské reálce. Jenže tato léta byla skutečnými léty učňovskými. Teprve životní zkušenosti, především smrt rodičů, velký rozhled kulturní a ztotožnění se s literárním symbolismem francouzským přispěly rozhodným způsobem k dovršení procesu, kdy se k učiteli Václavu Jebavému druží jako jeho alter ego básník Otakar Březina. Přestože je Březinovo básnické dílo vymezeno krátkým časovým úsekem, má velké rozpětí myšlenkové, klene se smělým obloukem nad životem a smrtí, nad nekonečnem. Má svůj přirozený počátek ve smutcích, deziluzích a bolestech osobních a později i společenských (jimiž byla nasycena atmosféra přicházejícího fin de siecle), v nichž básník nachází moment katarze, vedoucí k možnosti osvobození. Je to cesta od individuálního ke kolektivnímu, od země k hvězdám, které jsou se zemí spojeny, od přítomnosti k tradici i vizi budoucna, od člověka k danému principu světa a života, který je především lidský…To, co z Březinovy básnické tvorby zaznamenává naše deska, je pouze náznak, byť bylo pochopitelně naší ctižádostí, aby to byl náznak výmluvný, který má schopnost stát se jistým typem autorského portrétu. Scénář nahrávky vznikl z šíře koncipovaného pořadu, který měl pod názvem Zahrady metamorfóz premiéru k 100. výročí Březinova narození v pražské Viole. Na kompozici pořadu se tehdy podíleli také jeho interpreti, původní výběr byl konzultován s autorem březinovské monografie dr. Oldřichem Králíkem. Šlo nám o Březinu pro tento čas, o polohy intimní stejně jako hymnické zpěvy kolektivní, které jsou navíc vděčné právě při realizaci zvukové…Nešlo nám tedy o pouhý výběr několika básní, nýbrž alespoň o naznačení jisté kompozice, o vytvoření jakéhosi celku – tak to konečně vyžadovala potřeba prvotní, provedení ve Viole. Proto jsou jednotlivé básně spojeny nejen hudbou, ale také slovem: jde o myšlenku, motivy, obrazy, izolované celky, které uvádějí a spojují, ale i oddělují základní texty naší březinovské kompozice…jde o poselství, které nám zaznělo přítomností právě v této podobě v roce, kdy uplynulo sto let od básníkova narození.

Máslem dolů

Petr Šabach čerpá náměty ze života svého, svých přátel a kombinuje je do příběhů s přirozenými pointami způsobem neobyčejně věrohodným, jenž má navíc dar oslovovat všechny generace. Velkou oblibu získal pak zvláště u mladých lidí. K tomu jistě přispěly i filmy, které vznikly na základě Šabachových knih (Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý, Občanský průkaz), ale zároveň mimořádně lidský, sdělný a bezprostřední styl autorova vyprávění. Vyšly mu úspěšné tituly Babičky, Hovno hoří, Jak potopit Austrálii, Opilé banány, Putování mořského koně, Škoda lásky, Zvláštní problém Františka S. 
Zatím poslední dílo, novela Máslem dolů, je z významné části dialogem dvou přátel Arnošta a Evžena, vedeném v hospodě nazvané Ticho. Název knihy nejen upozorňuje na situaci, kterou každý z nás zná při pádu namazaného pokrmu, ale symbolicky pojmenovává několik základních rovin událostí knihy. Vypravěč Arnošt sleduje jako pozorovatel dění, kterému nemůže zabránit, ale je schopný nalézt humor a komiku i v obyčejnosti.
Tomáš Hanák je vypravěčem a zároveň Arnoštem, Petr Šabach čte postavu Evžena.
Třebaže jde o zcela odlišné typy interpretace- ušlechtilá dokonalost Tomáše Hanáka proti chraplavé přirozenosti Šabacha-získávají si oba posluchače věrohodnou invencí v dialogu i v líčení groteskních i všedních okamžiků svých životů. 

Petr Šabach nejen autorem, ale i jedním z hrdinů svého díla!

You are the Light, and that's indestructible truth

It has been said that man shall not live off of bread alone. All people need food for the soul. Dr. Jakub Tencl takes the reader on a spiritual journey and challenges previous interpretations of the realm of the unknown. “The Mystery of Life" contains 12 Chapters that expound on Jakub's personal experiences and spiritual growth.

Dr. Jakub Tencl started his spiritual journey at an early age. His earliest memories of spiritual exploration came to him through dreams. Jakub first saw his death in a dream at a young age, and that dream dramatically altered the course of his life. He became an avid researcher of spirituality.

Jakub’s lifelong search for truth led him down many paths. He obtained a deeper understanding of love, and cultivated his mind to exploring the horizons. Meditation became his guiding post to awareness. His daily meditations became a lifelong practice that aided his spiritual journey. Meditation allowed Jakub to realize that all persons are connected to the same life source.

This book is Jakub’s powerful reflection of the depth and breadth of life. Through the ups and downs of his life he unearths the fundamental truth that mastery of self is a crucial element in spirituality. Spirituality doesn't have a reward list or gifts for good behavior. According to Jakub, “in our Western thinking we only look for effectiveness, for something that can be measured, and we have a tendency to expect something conditional.”

Antická knihovna

Z obsáhlého komentáře k původnímu 2 LP kompletu 2 58 0431 Antická knihovna, jenž vydal Supraphon v roce 1970 a nyní jej vydává poprvé digitálně:
..Podle vzpomínek na skutečný proces se Sókratem, ale především podle své ideální představy o tom, jak má vypadat opravdový filosof, složil PLATÓN, nejnadanější žák Sókratův a geniální umělec, OBRANU SÓKRATA, snad nejpůsobivější spis, jaký se nám z antické filosofické literatury zachoval. Tato fiktivní soudní řeč je nejen obhajobou osoby Sókratovy, nýbrž obhajobou práva samostatné filosofické myšlení vůbec. Platónův Sókrates volí raději smrt, než aby se vzdal svého filosofického poslání. Myšlenky a mravní hodnoty, jež před soudem hájí, jsou po více než třiadvaceti stoletích neméně působivé a živé než v době, kdy vznikaly.
...DÉMOKRITOS byl jedním z prvních filosofů, kteří věnovali etickým problémům soustavnou pozornost. Vyslovil zajímavé názory a štěstí, o duševním klidu, o vztahu občana k státnímu celku, o mravní odpovědnosti a svědomí, o uměřenosti v jednání, o vztahu k přátelům aj. Jeho ušlechtilá etika je orientována čistě pozemsky a zcela se obejde bez božské autority...
...Významnou součástí ARISTOTELOVA díla jsou etické spisy...Etika Nikomachova je základním dílem, neboť ve svých deseti knihách probírá hlavní etické otázky. Osmou a devátou knihou věnuje Aristoteles problémům přátelství. Snaží se objasnit všechny základní otázky přátelství a činí tak způsobem, který se velmi pronikavě vyrovnává se všemi aspekty tohoto vztahu. Přátelství je podle Aristotela jedním ze základních vztahů mezi lidmi a dovoluje člověku, aby za pomoci přátel dosáhl toho, co by sám dokázat nestačil....
…mezi otázkami praktické etiky..zaslouží zvláštní pozornosti ty (traktáty), v nichž PLÚTARCHOS hovoří o vztazích mezi lidmi, mezi mužem a ženou, mezi členy rodiny, mezi přáteli a občany. Do skupiny těchto spisů náleží i krátký list nadepsaný RADY MANŽELSKÉ. Je věnována mladému manželskému páru...obsah spisku však není vázán jen na tyto svatebčany: mohla je číst s prospěchem každá jiná manželská dvojice a na nejednom místě zůstávají moudrým poučením dodnes....Forma výkladu je typicky plútarchovská: není to suché a nudné kázání, nýbrž sbírka živých příkladů, vhodných citátů, kratičkých příběhů, anekdot i symboliky, z nichž jsou vyvozována poučení a vybírány rady pro společný život v manželství...
…Pod jménem MARCA PORTIA CATONA a pod nejrůznějšími názvy - např. Catonova naučení synovi, Mravní čtení, Disticha - zachovala se nám sbírka úsloví, soubor jakýchsi mravních pravidel ve čtyřech knihách. ..Když zjistil, že starořímské vzdělání není dostačující, začal psát pro syna jakési příručky nebo učebnice. Tak vytvořil Carmen de moribus, sbírku pravidel praktické morálky...Naše sbírka MORÁLNÍ NAUČENÍ, o dobrých 500let mladší, je starému Catonovi v mnohém blízká. Také ona se zabývá praktickým životem a dává zcela praktická ponaučení, jak se chovat v mnoha životních situacích...
…EPIKTÉTOVI Diatribi jsou populární filosofické přednášky, v nich se střídá soustavný výklad s živým dialogem a je zpestřován názornými příklady i historkami, často anekdotického rázu. Jejich předmětem jsou téměř výhradně otázky etické, pro stoickou filosofii vůbec podstatné...
…SENECOVA literární činnost byla velmi obsáhlá a většina jeho spisů se uchovala..Senekova filosofie nese pečeť pohnuté doby, v níž se vytvářela. Její základ je stoický, ale Seneca přijímal i zásady jiných filosofických směrů, např. epikureismu, pokud je shledával pro život užitečnými. ..Rozprava O KRÁTKOSTI ŽIVOTA, z níž je vzata naše ukázka...je jedna z nejlepších autorových rozprav po stránce myšlenkové i formální...
…MARCUS AURELIUS byl skutečně osobností filosofickou, jak o tom jasně svědčí jeho soukromé, řecky psané poznámky, nalezené pro jeho smrti a zveřejněné pod titulem HOVORY K SOBĚ SAMÉMU...jsou četbou velmi užitečnou, neboť vedou čtenáře nevtíravým a snadno pochopitelným způsobem až k samotným zdrojům životní ušlechtilosti, jejíž principy zůstávají neměnné po všechny časy…




Účinkují JIŘÍ ADAMÍRA (*2.4.1926 - † 14.8.1993) a RADOVAN LUKAVSKÝ (*1.11.1919 –†10.3.2008 )

Povídá šmudle ťululum. Magor dětem

Duchovní vůdce undergroundu, rocker, kunsthistorik, esejista, kulturní organizátor, výstředník a především básník Martin Jirous, zvaný Magor, psal pohádky a básničky svým dvěma malým dcerkám, Františce a Martičce během těžkého žaláře ve Valdicích, kam byl odsouzen z politických důvodů počátkem osmdesátých let. Obě holčičky jej neznaly jinak, než z jeho nádherných veršů a příběhů, jim přímo adresovaných, neboť návštěvy ve Valdicích byly jen jednou za rok na půl hodiny. Protože je nemohl otcovsky hladit a objímat, psal něžné a vroucí pohádky plné citu, říkačky, v nichž nonsens nahrazuje nesmírný stesk po vlastních dětech. Tak vznikla sbírka Magor dětem, jedinečná, mimořádná a vynikající nejen v Jirousově básnické tvorbě, ale v celé současné české poezii. Křehké Jirousovy pohádky a básničky vypráví Aňa Geislerová neobyčejně půvabně, rošťácky něžně, s citem pro slovní hříčky i okamžiky absurdit a nesmyslů.
Aňa Geislerová v unikátní nahrávce něžných textů sbírky Magor dětem!

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Neodvratný skon maratónského běžce