XVI. Graograman neboli Měňavá smrt

Když nesmělý Bastián Balthazar Bux jednoho dne prchá před spolužáky, kteří ho šikanují, rozhodne se před nimi schovat v antikvaritátu. V bezpečí za dveřmi krámku jej zaujme kniha s motivem dvou hadů, kteří jsou vzájemně zakousnuti do svých ocasů a názvem Nekonečný příběh. Chlapec nedokáže odolat, a když je majitel knihkupectví zabrán do telefonického hovoru, svazek ukradne a uchýlí se s ním do skrýše na půdě školy. Na jeho stránkách se dozvídá o říši Fantázie, která pomalu upadá do Nicoty. Zatímco čte o záchranné misi bojovníka Átreje, uvědomuje si, že se celé vyprávění týká i jeho. I on se bude muset aktivně zapojit, aby říše, která ho okouzlila, a její vládkyně dětská císařovna mohly být zachráněny. Dokáže se ale vyrovnat s následky svých činů v realitě, kterou stvořil pomocí svých přání, a bude umět čelit své temné stránce? Jen tak se totiž bude moci vrátit se zpět do světa, kam patří… „Skok do magického světa… Rázný, nápaditý a chytrý.“ – Washington Post „Výbuch představivosti.“ – Sunday Times „Endeho fantazie je famózní a okouzlující…“ – vaseliteratura.cz Michael Ende (1929–1995) V nadějné atmosféře poválečného Německa, kdy zažívalo nesmírný rozmach divadlo, vystudoval Michael Ende hereckou školu, ale více než hraní se věnoval psaní divadelních her. Od těch byl pak už jen krůček k delším textům, ve kterých rozehrával surrealistické vidění světa, kombinoval realitu s fantazií a díky nimž se proslavil. Jeho první rukopis odmítlo deset nakladatelů, než v roce 1960 vyšel pod názvem Jim Knoflík, Lukáš a lokomotiva Ema. Za knihu Děvčátko Momo a ukradený čas (1973) získal evropskou cenu za dětskou literaturu, ale největší úspěch mu bezesporu přinesl Nekonečný příběh (1979). Ten byl v roce 1985 zfilmován (následovala i několikerá pokračování), ale autor se od tohoto zpracování distancoval. Jan Vlasák (*1943) Narodil se v Čáslavi, vystudoval brněnskou JAMU a následně se stal členem souboru divadla v Uherském Hradišti. Prošel mnoha scénami (Divadlo Petra Bezruče, Státní divadlo, Divadlo E. F. Buriana, Státní divadlo v Brně, Realistické divadlo, Rokoko i Národní divadlo), v současné době je členem souboru Městských divadel pražských. Účinkoval v řadě televizních inscenací a seriálů (Tři králové, PF 77, Hodina tance a lásky, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů, Cukrárna, Cirkus Bukowsky, První republika, Svět pod hlavou) a filmů (Výchova dívek v Čechách, Milenci a vrazi, Vratné lahve, Bathory).