Slib umělců při otevření Národního divadla 18.listopadu 1883

Z komentáře k původnímu titulu 8038 0136 (řada EP Národní umělci jubilejní sezóny) vydanému v roce 1983 v Pantonu a nyní vycházejícímu porpvé digitálně v Supraphonu:
Národní umělec MARTIN RŮŽEK (*23.9.1918 - 18.12.1995) dědic realistických tradic českého herectví, které cílevědomě obohacuje prostředky novodobé estetiky, opíral vždy své poznání světa o bouřlivé dotyky se životními procesy. Hrál a učil se od r. 1939 všude, kde byla příležitost: na ochotnickém jevišti, na poloprofesionálních scénách, u kočujících společností, u hereckých mistrů...Je výraznou osobností našeho reprezentativního hereckého souboru; spoluvytváří jeho umělecký styl, odpovídající společenskému vývoji. Znalostí života i proniknutím do tajemství herecké tvorby je dokonale vybaven nejen pro jeviště; prostřednictvím novodobých médií - filmu a televize - proslulo jeho herecké mistrovství i v zahraničí. Přemnohé jsou jeho služby rozhlasovému umění, velkým tvůrčím vkladem přispěl i k úrovni našeho dabingu. ..Z jeho herecké tvorby v Národním divadle si připomeňme Tartuffa, Krále v Tomáši Becketovi, Sigmunda v Janu Roháčovi, Kuchaře v Matce Kuráži a jejích dětech, Dona Juana, Biskupa v Nápadnících trůnu, Valentu v Paličově dceři, Lízala v Maryše, Dvojtečku v letních hostech a Millera v Úkladech a lásce; z jeho filmových počátků pak alespoň Koniáše v Temnu, z tvorby v televizních inscenacích postavy Balzaka, Goyi, Vévody (Na dvoře vévodském), Skočdopole (V zámku a podzámčí) a jedinečně ztvárněného Joea Manxe ve Velké šanci.
Jaroslav Nezval