Eduard Petiška

František Vicena

Jana Drbohlavová

Boris Rösner

Jaroslava Adamová

Eduard Cupák

Irena Kačírková

Václav Postránecký

Jiří Bruder

Alena Vránová

Otto Lackovič

Miroslav Masopust

Alexej Arbuzov

Eva Vosková

Jaromír Spal

Jana Šulcová

František Němec

Libuše Švormová

Vlastimil Hašek

Stanislav Fišer

Naďa Konvalinková

Ladislav Trojan

Marcel Vašinka

Alejandro Casona

Colin Higgins

Jana Knitlová

Vladimír Páral

Jaroslav Cmíral

Carmen Mayerová

Marie Rosůlková

Ivana Vondrovicová

Josef Zíma

Václav Voska

Svatopluk Beneš

Stella Zázvorková

Dana Syslová

Viktor Preiss

Johann Wolfgang von Goethe

Alois Švehlík

Lope Vega de

Josef Bek

Film, divadlo, rádio a TV

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Městská divadla pražská. K 30. výročí založení

Z komentáře k původnímu LP albu 1218 0481 vydanému Supraphonem v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
Ukázky z tvorby několika sezón uměleckého souboru MDP (Divadla ABC, Rokoko) pochopitelně nemohou plně vyčerpat celkový repertoárový obraz obou našich divadel, jejich ideově uměleckou koncepci, snahy a záměry. Přesto může pozorný posluchač vystopovat určité linie, charakteristické pro to které divadlo. Divadlo Rokoko je svým intimním prostorem i malou scénou předurčenou pro hry komorního rázu - ať už jsou to komedie, psychologické hry či dramata. Po krátkou dobu svého působení v divadle Rokoko jsme se přesvědčili , že největší ohlas u diváků, a to nejen mladé, ale i střední generace, mají původní hry. Ovšem takové, které svou myšlenkovou náplní rezonují s problematikou a názory našich současníků, hry skutečně dnešní a neschematicky angažované, jako je například Mladý muž a bílá velryba či Sekyra na studánky. Stejně dobře se tu však uplatní i lyrická komedie, ať už ve formě klasické či soudobé, a právě tak zde obhájilo své místo i moderní světové drama či moderní adaptace klasiky. 
Posláním divadla ABC je především přinášet zábavu, ovšem s přísnými hledisky na její uměleckou kvalitu. Jednou z hlavních linií v tomto divadle je hudební žánr, především moderní muzikál. Během několika let, kdy tento žánr soustavně pěstujeme, vyrostla v souboru řada mladých umělců s velkou pohybovou a hlasovou kulturou, kteří kromě činoherních rolí jsou schopni plnit na úrovni úkoly v tomto typu syntetického divadla. Samozřejmě v repertoáru tohoto divadla nechybějí komedie současné ani klasické, frašky ani detektivní hry. Podařilo se získat divácký zájem i pro hry vážnější, s hlubším myšlenkovým nábojem....

Přijít za svítání

Výbor esejů známého propagátora vědy, především o krajině a životním prostředí s přesahem do dalších oborů Audiokniha představuje „to nejlepší z Václava Cílka“. Knižní bestseller mapující jeho dvacetiletou autorskou činnost získal audiální podobu díky skvělé interpretaci herce Pavla Soukupa. Úvahy a články jsou uspořádány do pěti tematických oddílů, jež mají představit hlavní oblasti, které prostupují Cílkovým dílem: krajina jako celek; genius loci konkrétních míst; setkávání s lidmi, zvířaty i bájnými bytostmi; popis současného světa s jeho problémy a obav, kam se to řítíme; a nakonec texty o tom, jak z toho ven, které dávají naději. Jako bonus je zařazen nový text „O potřebě zázraků“ načtený přímo autorem.

Kniha mlčení. Básnické a filosofické texty staré Číny

Ticho není nic tak prostého.
Není ničím daným,
musí být vytvořeno.
[CLAUDE ROY]
Je jisté, že i to umění, jež se dělá ze slov – poezie, rodí se z mlčení a mlčení je jí třeba jako vzduchu. Jako je třeba ticha k životu. Třebas jen proto, že byl život dočasně zpustošen a řeč se znemožnila.

Kryštofova myš

Hrdinou příběhu je desetiletý Kryštof, který se v mnohém liší od svých vrstevníků. Nemá žádné kamarády a od chvíle, kdy mu zemřel tatínek, je jeho svět plný samoty a smutku. Svoje štěstí hledá ve světě iluzí a snů, který je jen malou náhražkou za život, který žije. To vše se ale změní v okamžiku, kdy ho osloví neznámá dívka, která se až nápadně podobá myši. Jejich společná dobrodružství, která záhy prožijí, vrátí Kryštofovi do tváře úsměv i jeho ztracené sebevědomí…

Portrét básníka Jaroslava Seiferta

Z překrásného komentáře Marie Kučerové k původnímu albu 1 18 0753 "Portrét básníka Jaroslava Seiferta" (básně vybral František Hrubín) vydanému v roce 1969 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
PORTRÉT BÁSNÍKA JAROSLAVA SEIFERTA, tak nazval František Hrubín svůj "průřez" tvorbou národního umělce JAROSLAVA SEIFERTA. Představil nám tak "moudrého chudého" z Města v slzách, básníka, jenž nosí "v kabátě květinu / a v duši pláč"; "milosti! zástupů odevzdaného "proletáře", který odhodlanost své mladosti spojil s mocnou silou zástupů v klukovsky vyzývavém: "Kdybychom chtěli a plivli na slunce / zhasne." Z těchto veršů však už lze vyčíst náznaky unikání násilné síle davu a přitakání životu-poezii, poezii-hře. Tolik převleků, a za tím vším jakoby naruby obrácená "máchovská tvář" okouzlené i odkouzlené SVATEBNÍ CESTY: "Studený pláč pod trojí maskou smíchu / ó výstředníku!" Pak teskný dialog s lyrikou "slzy věcí" a času (M. M. Píša) v básnických sbírkách SLAVÍK ZPÍVÁ ŠPATNĚ, JABLKO S KLÍNA, RUCE VENUŠINY a JARO SBOHEM. Mlčenlivá zastavení u zemité PŘILBY HLÍNY, povzdech vzpoury nad mrtvým Vladislavem Vančurou ve sbírce RUKA A PLAMEN, oslnění věčným vzmachem i zmarem lásky v PÍSNI O VIKTORCE, ztěžklá pravda KONCERTU NA OSTROVĚ, ticho smrtelné lásky a milostné smrti v posledním ODLÉVÁNÍ ZVONŮ.
Básník František Hrubín by jistě dokázal uchopit několik slov a načrtnout portrét svého staršího básnického druha s definitivní konečností, kterou zřejmě dovedou vidět a podržet si jenom muži. Nemohu prostě zastoupit Františka Hrubína a nabídnout Vám Seifertův portrét náhradní, byť s případnými retušemi. Portréty lze ztrácet a zapomínat, ale nelze je milovat a zrazovat. V mém pohledu je však láska i zrada, a to, co právě píšu, bude nejspíš mé VYZNÁNÍ básníku Jaroslavu Seifertovi. Bylo to tuším zjara 1953, kdy básník nuceně mlčel, zatímco kdosi o něm psal, že "zneužil čestného titulu básníka", neboť ve chvíli, kdy "náš lid upírá své oči vpřed a jeho oči se plní radostí", si dovolil napsat opojnou a opájející PÍSEŇ O VIKTORCE. Má láska tedy byla přinejmenším nedoporučitelná, což vedlo k tomu, že jsem zcela propadla poezii. Jaroslav Seifert mi byl skutečně tím, čemu se říká první láska. Učil mě milovat poezii, vyvedl mě z "bezbřehosti" jazyka, která mě poněkud lekala u Vítězslava Nezvala, k čistým pramenům slov. Naučil mě hledat právě ten jediný pravý kamínek na samém dnu básně. Potůčky Seifertových básní se slévaly v mé důvěrně známé rybníky, v mou každoroční jistotu návratu k nám domů....A Vám, milý přátelé mladí a nejmladší odevzdávám slova Exupéryho moudré lišky k Malému princi:
Až budete poslouchat tyto verše, zavřete oči - druhý den si je poslechněte znovu, třetí den zrovna tak a uvidíte, jak budete "lásce" blízko a ještě blíž.
Poezie si Vás už "ochočí" sama.

JAROSLAV SEIFERT (*23.9.1901 – † 10.1.1986

Herecký portrét Vladimíra Šmerala

Původní LP album 0 18 1219 "Herecký portrét Vladimíra Šmerala" vydal Supraphon v roce 1972 - nyní titul s ukázkami z bohaté tvorby herce VLADIMÍRA ŠMERALA (*16.10.1903 – 15.3.1982) vydáváme porpvé digitálně.

...k české národní povaze

Hodinové zamyšlení známého spisovatele a publicisty Zdeňka Mahlera o tom, jaké jsou rysy naší národní povahy a jaké nejsou. Promyšlené a přesvědčivé úvahy o tom, proč se domnívá, že povaha naše a celého národa je právě taková, jaká je. Nahrávka vznikla před šestadvaceti lety, ale aktuálně promlouvá také k dnešku. Svět se mezitím zmenšil a zrychlil, základní kameny naší civilizace, jako jsou kritické myšlení, pracovitost, vzdělání, odvaha a pomoc bližnímu, jsou však stále platné. Mahlerova esej, vkusně a kultivovaně prezentovaná samotným autorem, nabízí mnoho impulsů k přemýšlení, podněty k sebereflexi a k hlubším úvahám o sobě samém i o lidech a světě kolem nás.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Městská divadla pražská. K 30. výročí založení