Intermezzo I.

Lyricko-epická báseň o čtyřech zpěvech a dvou intermezzech. Básník jí chtěl, jak sám praví, především oslavit krásu májové přírody. Probouzející se jarní příroda a smrt lidí, Vilém je ve vězení, přemýšlí nad svým činem, přemýšlí nad tím, co bude po smrti, bojí se, nevěří na posmrtný život. Báseň se stala symbolem mládí a lásky. Není divu, že milenecké páry v májových dnech každoročně hojně navštěvují básníkovu sochu na rozkvetlém Petříně.