Audiokniha Lov

Skutečný příběh herce velkého talentu, jehož touha vyniknout byla silnější než jeho svědomí, inspirovala dvoudílnou rozhlasovou hru dramatika Jana Vedrala. Hru v roce 1987 režíroval režisér Jiří Horčička, který hlavní roli svěřil Eduardovi Cupákovi. Podkladem pro rozhla…

Báseň Chopinův klavír ze sbírky Černé květy (1856) polského básníka Cypriana Norwida (*24. 9.1821- †23. 5.1883) nahrál Jiří Adamíra (*2. 4. 1926 – †14. 8. 1993) pro Supraphon ve studiu Lucerna 17. prosince 1969. V roce 1972 vydal Supraphon tuto nahrávku na EP desce 0 39…

Původní LP album 1218 0485 "Jaromír Tomeček Můj život v přírodě" vydal Supraphon v roce 1983 - nyní titul s ukázkami z díla Jaromíra Tomečka v interpretaci Otakara Brouska vychází JAROMÍR TOMEČEK (*30. 9. 1906 – †15. 7. 1997) byl český spisovatel věnující se ve svém díl…

What if politics isn’t random at all but follows patterns most people never see? Why do some political systems succeed while others collapse? Is history shaped by chance… or by underlying laws? And can morality truly survive in the world of power, strategy, and ideology…

Box s pěti alby shrnuje vše, co s Krtečkem vzniklo v Supraphonu od roku 2000 až 2003. Tehdy, v roce 2000, se stal zázrak, protože Krteček promluvil po prvé od chvíle, kdy přišel ke kalhotkám. Všichni totiž víme, že ve všech kreslených filmech, jež následovaly po prvním …

Sbírka básní JAROSLAVA SEIFERTA (*23.9.1901 – †10.1.1986) "Maminka" obsahuje melodické verše plné lásky a vzpomínek na dětství, na milující, obětavou a šetrnou maminku; dalším častým motivem jsou dětské hry a dětská fantazie, i první setkání se školou. Seifertova poezie…

Pohádky autorů Pavla Gryma, Miloše Wolfa, Marie Jehličkové a Františka Nepila byly pro Supraphon nahrávány v lednu až březnu 1979 v pražském studiu Lucerna s herci Janem Fišarem, Ladislavem Peškem, Helenou Štáchovou, Josefem Kemrem, Miroslavem Masopustem, Vlastou Matulo…

V Ledové sfinze se Verne pokusil navázat na "Dobrodružství Arthura Gordona Pyma" od Edgara Allana Poea. Poeovo fascinující vyprávění o plavbě do jižních moří končí tajuplnou scénou: uprchlíci se ocitají v oblaku páry, z něhož probleskuje jakási bílá postava... Verna ta…

JIŘÍ WOLKER (*29.března 1900 – †3.ledna 1924) byl básník, autor proletářské poezie dvacátých let minulého století. Byl členem Literární skupiny a Devětsilu, stejně jako např. Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval nebo Vladislav Vančura. Výčet jeho děl je stručný, protože …

Příběh o moudrém, ale i šikovném zlatnickém učni Radošovi, který navíc dokáže navrátit princezně Liběně řeč, natočil v r. 1968 režisér Miloslav Disman.Účinkují : Růžena Merunková, Vladimír Hlavatý, Libuše Havelková, Karel Beníško, Alfred Strejček a další.Jméno Milosla…

Zatímco většina herců se k hlavním rolím dopracuje dříve či později a poté spěje k postupnému útlumu, Jarmila Kurandová se ke své životní a zároveň poslední roli dostala ve věku osmdesáti let, a to v divadle i před kamerou a v rozhlasovém zpracování.V roce 1971 ztělesni…

Když se v roce 1962 připravoval k realizaci text hry již tehdy téměř zapomenutého básníka Otakara Theera, rodil se zásluhou dramaturga Jaromíra Ptáčka a režiséra Miloslava Jareše významný inscenační počin. Theerovo drama nebylo od roku 1917 nikdy znovu uvedeno a z rep…

Komentář k původnímu titulu 1018 3320, který vydal Supraphon v roce 1983 a jenž nyní vychází poprvé digitálně: Televizní film Poslední představení získal na ARS-festivalu v Kroměříži Cenu města Kroměříže. Z jeho zvukového záznamu vznikla tato gramofonová deska, která č…

Scénáristé tématické řady titulů Divadla S+H nazvané Hurvínek v českých dějinách Helena Štáchová a Pavel Cmíral zavedli už své protagonisty na dvůr Přemysla Otakara II. /Hurvínek mezi Přemyslovci/, na Karlštejn, hrad císaře Karla IV. a jeho syna krále Václava /Hurvínek …

Vodní skřítek Rákosníček z rybníku Brčálníka se stal jednou z nejoblíbenějších postaviček kreslených televizních večerníčků. Vymyslel ho spisovatel Jaromír Kincl, nezaměnitelnou podobu mu vtiskl osvědčený výtvarník a animátor Zdeněk Smetana, svůj hlas mu propůjčila here…

Četba na pokračování z knihy Budování státu od představitele české demokratické žurnalistiky Ferdinanda Peroutky (1895-1978). Publicista a spisovatel v ní podal monumentální kroniku vzniku a konstituování Československé republiky v letech 1918 až 1923.Živým i věcným sty…

Veselý příběh pro nejmenší napsal v roce 1977 František Nepil. Pan Spejbl se nám tentokrát představí jako vyhlášený lékař a jeho syn Hurvínek v roli zdravotního bratříčka, kteří po návštěvě královského komorníka dostanou nadmíru těžký úkol - rozesmát smutnou princeznu a…

Věra Procházková zpracovala klasický motiv pohádek o třech královských synech, kteří se vypraví do světa, aby našli pramen živé vody. Ta má pomoci na nohy jejich nemocnému otci. Věra Procházková, civilním povoláním učitelka, byla také sběratelka chodského literárního fo…

Závěrečné díly oblíbeného seriálu pořadů Českého rozhlasu od roku 1995 v režii Jaromíra Ostrého.

Eduard Kohout (6. března 1889 – 25. října 1976 ) český herec, byl dlouhá léta členem Národního divadla v Praze a jedním z hlavních protagonistů shakespearovských her.. Na prknech Národního divadla vytvořil přes sto postav světového i českého dramatu. Uměl pracovat se sv…

Příběhy slavných osobností českého národa začal Vladislav vančura psát v roce 1939 se záměrem, aby v době okupace pozvedl národní sebevědomí. Knihu nepojednal jako souvislé vyprávění, ale jako stylizované příběhy slavných postav českého národa. Vyprávění začíná příchode…

Původní LP album 1 58 0411 "Činoherní klub" vydal Supraphon v roce 1970 - nyní titul, který uváděl úryvky několika úspěšných inscenací z repertoáru proslulého pražského Činoherního klubu (Bludiště, Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho, Zločin a trest, Na koho to slovo p…

Z původního komentáře Jana Procházky k původnímu LP album 1118 2650 "Národní umělkyně Jiřina Petrovická - Portrét herečky" vydanému v Supraphonu v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Portrét národní umělkyně JIŘINY PETROVICKÉ, členky činohry Národního divad…

Jindřiška Smetanová upravila deníkové vzpomínky svého strýce Antonína Schenka na dobu jeho působení ve funkci osobního sekretáře prezidenta republiky T. G. Masaryka. Knižně vyšly pod názvem T. G. M.: Proč se neřekne pravda?Čte: Ladislav Mrkvička.