Vladimír Körner

Jan Kačer

Společenská próza

Rotgierův útěk - Údolí včel

Útěk Ondřejův - Údolí včel

V Čechách - Údolí včel

Milíře (1. část) - Údolí včel

Milíře (dokončení) - Údolí včel

Doma - Údolí včel

Jak žijí včely - Údolí včel

Letnice - Údolí včel

Stíny nového kostela - Údolí včel

Svatba - Údolí včel

Řádový slib - Údolí včel

Modlitba - Údolí včel

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Körner: Údolí včel

Novela Údolí včel scénáristy a prozaika Vladimíra Körnera měla nejprve podobu filmového scénáře, podle nějž natočil František Vláčil stejnojmenný film premiérovaný v r. 1968. Ten se stal erbovním filmem mladé generace a předznamenal úspěch literární podoby scénáře, která vyšla v r. 1978. Příběh Ondřeje z Vlkova, který zběhne z křižáckého řádu ve východním Prusku je zasazen do ponurých kulis středověku. Odvíjí se jako trojúhelník vztahu Ondřeje, jeho řádového bratra Armina von der Heide a Ondřejovy nevlastní matky a pozdější nevěsty Lenory. Osciluje mezi láskou a smrtí. Dramatičnost textu podtrhuje strhující interpretace Jana Kačera, filmového představitele Armina. 
 
Filmová klasika v audiopodobě!

Zeman: Cesta do pravěku

Kultovní filmový příběh v podobě audioknihy s vypravěčem Oldřichem Kaiserem s využitím originální zvukové stopy z filmu. 
 
Cesta do pravěku filmového kouzelníka Karla Zemana se stala průlomovým filmem a dobrodružnou legendou české i světové kinematografie. Celé generace dětí se díky tomuto příběhu seznámily s minulostí naší planety, s rostlinami a živočichy, které zásluhou kreativity a trikového umění Karla Zemana poprvé spatřily v pohybu. Nyní dobrodružný příběh ožívá i ve zvukové adaptaci. Díky napínavému ději, původním filmovým zvukovým efektům, dialogům a hudbě, ale především díky interpretaci herce Oldřicha Kaisera se jistě stane atraktivním i pro posluchače mluveného slova. Čtveřice chlapců putuje proti toku času a krajina kolem nich se postupně proměňuje. Vzrušující setkání s pravěkou faunou a flórou si pečlivě zaznamenávají do deníku. Ocitají se v různých údobích a prostředích. Navštíví pračlověčí jeskyni s nástěnnými malbami a v jedné z klíčových epizod se stanou svědky souboje druhohorních veleještěrů. Přes džungli přesliček a plavuní nakonec doplují až k moři v prvohorách. Najdou tam živého trilobita, jehož novodobý pozůstatek byl motivem jejich výpravy.

Otčenášek: Když v ráji pršelo

Stále aktuální slavný román o vývoji milostného vztahu dvou mladých lidí v nádherné a divoké šumavské přírodě 
 
Jan Otčenášek patří k úspěšným autorům české literatury druhé poloviny 20. století, napsal řadu knih a scénářů, podle kterých vzniklo několik mimořádných filmů a významných televizních seriálů. Když v ráji pršelo je příběhem dvou mladých intelektuálů Petra a Ludmily, kteří opustí Prahu a své kulturní zázemí a odstěhují se do zapadlého šumavského pohraničí. Zde se pokoušejí zrestaurovat rozpadlý opuštěný hotel, patřící před válkou sudetským Němcům. Uprostřed drsné nádherné přírody, vydáni na milost a nemilost nepohodě a krajnímu nepohodlí, objevují své nečekané vlastnosti a schopnosti a sebe navzájem. Kniha je psána ve formě deníku jako popis zážitků Ludmily, zvané svým mužem Lu. Autorova schopnost vcítění se do pocitů mladé ženy je obdivuhodná, a proto kniha patří k oblíbeným dílům české poválečné literatury. Tatiana Dyková ve své interpretaci tohoto proslulého románu nesmírně citlivě a účinně zdůraznila něhu, humor a láskyplnou sílu milostné dvojice. 
 
Celkový čas 6 hod. 59 min.

Zinnerová: Režná nitka

V nahrávce dramatizace původního pohádkového textu Markéty Zinnerové a v režii Karla Weinlicha účinkují Vlastimil Brodský, Zlata Adamovská, Viktor Preiss a další.

Ze světa lesních samot

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa. V dramatizované četbě na pokračování účinkují Otakar Brousek, Vilém Besser, Čestmír Řanda, Gabriela Vránová, Miriam Kantorková a další. V roce 1983 natočila režisérka Jana Bezdíčková.

Karel Klostermann (1848 - 1923) 
Narodil se v hornorakouském Haagu, oba jeho rodiče však pocházeli ze Šumavy. Tomuto kraji věnoval spisovatel prakticky celé své dílo. Největšího čtenářského úspěchu dosáhla trojice románů Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Kam spějí děti, která tvoří volnou trilogii. Značné obliby dosáhly i další romány - Skláři, Mlhy na blatech.

Otakar Brousek (1924 - 2014)
Byl český divadelní i televizní herec a dabér, hlava celé herecké rodiny. 
Začínal jako naprostý ochotník bez jakéhokoliv formálního divadelního vzdělání, amatérsky hrál i režíroval. Působil v letech 1959 až 1990 ve Vinohradském divadle, kde zůstal do smrti jako stálý host. Účinkování ve filmu bylo vzácnější. Byl to herec s mimořádně precizní dikcí a vysoce kultivovaným hereckým projevem. Byl i výborným recitátorem, konferenciérem, dabérem a voiceoverem.

Vilém Besser (1930 - 1985)
Vyučil se číšníkem. V oboru však nepracoval dlouho, převážil jeho zájem o divadlo. Svou hereckou kariéru zahájil v zájezdovém souboru Divadla československé armády, resp. Ústředního divadla Československé armády, pak vystřídal několik regionálních scén. Nakonec zakotvil zhruba na dvacet let v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze na Smíchově, kde působil v letech 1961 až do své předčasné smrti v roce 1985.

Čestmír Řanda (1923 - 1986)
Čestmír Řanda byl český herec a divadelní režisér. Absolvoval strojní průmyslovku, při zaměstnání se věnoval ochotnicky divadlu. Po válce začal na doporučení Jaroslava Průchy studovat herectví. Po vystudování konzervatoře se stal členem Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni, kde byl též činný jako režisér. V roce 1960 následoval režiséra Luboše Pistoria do pražského Divadla na Vinohradech . Od roku 1966 byl pak až do své smrti v roce 1986 členem činohry Národního divadla. Působil rovněž úspěšně ve filmu, rozhlase a v televizi, zabýval se také dabingem. Věnoval se i autorské a dramaturgické tvorbě, napsal řadu skečů pro rozhlasové a televizní vysílání.

Gabriela Vránová (1939 - 2018)
Gabriela Vránová byla česká herečka a divadelní pedagožka, dlouholetá členka pražského Divadla na Vinohradech. Po absolutoriu brněnské JAMU v roce 1960 působila nejprve v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, poté v pražském Divadle na Vinohradech. Účinkovala v řadě filmů a televizních inscenací. V závěru života byla bez stálého divadelního angažmá, úspěšně spolupracovala s rozhlasem, v roce 2004 jí byla udělena Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Pedagogicky působila na Pražské konzervatoři, kde od roku 1974 vyučovala herectví.

Miriam Kantorková (1935)
Od dětství hrála v rozhlasových hrách, studovala však zpěv a hru na klavír na Pražské konzervatoři. Během studia hrála ochotnicky divadlo. Po absolutoriu konzervatoře vyučovala několik let hudební výchovu, teprve poté se stala herečkou, zpěvačkou a konferenciérkou v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, zároveň s tím studovala herectví na DAMU. Po ukončení této školy spoluzakládala Poetickou kavárnu Viola (dnes Divadlo Viola), pohostinsky hrála v Divadle Na zábradlí a nakonec zakotvila v Divadle E. F. Buriana, kde působila až do jeho oficiálního zrušení. Dnes vystupuje pohostinsky s různými divadelními soubory. Během své kariéry si zahrála několik desítek filmových a televizních rolí, mezi její nejznámější role patří účinkování ve filmu Romance pro křídlovku nebo ve snímku Kladivo na čarodějnice. Z nedávných televizních rolí třeba účinkování v televizních seriálech Život na zámku nebo Ordinace v růžové zahradě. Účinkuje také v rozhlase a v dabingu.

Obchod na korze

Je válka a uprostřed malého východoslovenského městečka pomalu roste k nebi mohyla vítězství korunovaná výmluvným heslem Za Boha život - za národ svobodu. Tragikomický příběh z časů arizace v klerofašistickém Slovensku, inspirovaný skutečnou událostí, uveřejnil spisovatel Ladislav Grosman coby povídku poprvé v roce 1962. O tři roky později ji vydal jako novelu a s režiséry Jánem Kadárem a Elmarem Klosem se podílel na přípravě scénáře filmu. Strhující snímek Obchod na korze následně získal vedle řady dalších ocenění také historicky prvního Oscara pro československou kinematografii (rok 1966). Přestože záhy, po roce 1968, zamířil film na dvacet let do trezoru, Grosmanovu dílu zajistil nesmrtelnost.

Vančura: Rozmarné léto

Zvuková nahrávka knihy Rozmarné léto vznikla v roce 1972 v režii Jiřího Menzela s protagonisty (až na dvě výjimky) stejnojmenného filmu. Humorné vyprávění o pánské společnosti, scházející se v lázních na řece Olši, o dobrodružství, které do městečka Krokovy Vary vnese příjezd kouzelníka a jeho krásné společnice, napsal Vladislav Vančura v polovině dvacátých let. Kniha zaujala zvláštním, netypickým jazykem a výtvarným viděním děje. Příběh vybízí k filmovému zpracování, které se Jiřímu Menzelovi velmi povedlo. Tým herců, v čele s Rudolfem Hrušínským a Vlastimilem Brodským, Janou Preissovou a Mílou Myslíkovou přešel plynule ze svých filmových postav do pozice vypravěčů a nepřekonatelnými výkony ještě umocnil účinek obrazového zážitku autorovým komentářem. Původní hudba z filmu dotváří atmosféru opojení, jímž zvuková nahrávka působí a podmaňuje si posluchačovy smysly. 
 
Rozkošná zvuková podoba okouzlující novely a známého filmu!

Örkény: Kočičí hra

Komentář k původní LP Supraphonu z roku 1983: 
 
"Tato hra má být hrána jako jediná plynulá, souvislá věta..." István Örkény 
"Už jste viděli v Tylově divadle Kočičí hru?" Taková otázka se šířila v soustředěných kruzích o stále větším poloměru od data premiéry hry Istvána Örkényho 7. února 1974 na scéně činohry Národního divadla v Praze. Inscenace překonala počtem zhruba čtyř set repríz všechny rekordy úspěšnosti, viděli ji diváci z Prahy i nejvzdálenějších koutů naší vlasti a mnozí nejednou... Kočičí hra se počátkem sedmdesátých let stala vyslankyní současného maďarského dramatu na velkých scénách v polovině světa, vzbudila oprávněnou pozornost, nadšení i polemiky, ale vedle inscenace na jevišti budapešťského Vigszinház našla opravdu druhý domov v Praze. 
Důvodů, proč se Kočičí hra Istvána Örkényho stala takovou kulturní a společenskou událostí, bylo více, počínaje šťastným nápadem přizvat k pohostinské spolupráci tehdy devětadvacetiletého maďarského režiséra Gábora Székelyho, který měl lví podíl už na adaptaci původní filmové povídky pro divadelní text a vynikající tvůrčí atmosférou při studiu hry, kterou určovaly především představitelky dvou klíčových postav sester Erži a Gisely, dvě mimořádné herecké osobnosti - zasloužilé umělkyně Dana Medřická a Vlasta Fabiánová. Tyto příznivé předpoklady se promítly do toho hlavního - umělecké výpovědi neobyčejné lidské hloubky a apelativního poslání. 
Příběh Erži Orbánové, její sestry Gisely, přítelkyně Pavly Krausové a penzionovaného operního pěvce Viktora Molnára je bilancí různých osudů, vkořeněných do současného světa a utvářených poválečnou historií. Autor je nahlíží z vnitřku postav, ze soukromí, prizmatem nejintimnějších vzpomínek, tužeb, představ, snů a iluzí. Rozkrývá před námi celou sféru zjitřeného vědomí Erži v klíčových okamžicích jejího života, rozpoutává pravý gejzír činorodé aktivity, řetězec malých dobrodružství, hádek, skandálů, humorných, jímavých i hořkých činů a gest. Eržino chaotické jednání, které neodpovídá jejímu věku, je oním kočičím bojem o život, výzvou neúprosnému času, nepřízní okolností a náhod, trváním na právu své generace - a s prodlužováním lidského věku je mezi námi stále více "dříve narozených" - naplnit i podzim života smyslem v přitomnosti i budoucnosti. Bojem přinejmenším nadějnýcm, neboť zakotveným v socialistické společnosti, která jediná tyto otázky přirozeně zahrnuje do své etiky. 
Průběžný dialog se sestrou Giselou, upoutanou na pojízdné křeslo v mikrosvětě materiálního blahobytu "úspěšné" emigrace, ale mravní a lidské prázdnoty, je konfrontací dvou přístupů k životu i dvou světů. Vnáší do hry historicko-společenský rozměr, ukazuje na osudech dvou starých žen dvojí, vpodstatě třídní pojetí humanismu. Kočičí hra je tedy nejen vyznáním práva na plnohodnotný život, chvalozpěvem na neutuchající aktivitu, ale i stvrzením perspektiv, jaké dává lidem každého věku socialistická společnost. 
Představení Kočičí hry na scéně Tylova divadle s jedinečným, kongeniálním výkonem Dany Medřické v roli Erži Orbánové se v době vzniku své gramofonové verze ještě stále hraje; ale jednou přestoupí do světa legend a zbudou po něm jen dílčí písmena a obrazová svědectví. Gramofonová deska je cenným pokusem o přepis díla divadelního do podoby akustické.

Hrabal: Ostře sledované vlaky

Bohumil Hrabal patří k vrcholným zjevům české literatury druhé poloviny 20. století, jeho dílo je překládáno do všech světových jazyků. Pro edici audiokniha se jeví tedy jako autor nejvhodnější. Kniha Ostře sledované vlaky vyšla poprvé v roce 1965 a v následujícím roce byla geniálně zfilmována Jiřím Menzlem. Film získal Oskara a jako jediný český snímek se umístil v anketě 100 nejlepších filmů světa. 
Hrabalův básnivě obrazný jazyk má moc uchvátit čtenáře i posluchače, takže strhující děj knihy sledujeme téměř bezdechu. 
Příběh je monologem mládence, nadšeného eléva Miloše Hrmy, který sleduje a komentuje katastrofy konce války na malém českém nádraží a současně prožívá milostné trápení svými panickými skrupulemi. Vnitřní problémy Milošovy se prolínají s realitou války v tragikomické směsici. On sám i další lidsky uchopené figurky jeho spolupracovníků - přednosty stanice, konduktérky Mášenky, telegrafistky Zdeničky a výpravčího Hubičky, řeší umanutě směšné každodenní problémya vzápětí jsou jakoby mimochodem schopni nevšedních hrdinských činů. 
Interpret Kryštof Hádek zosobňuje čistotu mládí, je však také již zkušeným hercem, neboť od svých šesti let pracuje v rozhlase a dabingových studiích. Má tedy šanci stát se modelem hlavního hrdiny tohoto románu a utkat se s mýtem dosavadního filmového vzoru. 
 
Oskarový román v edici audiokniha!

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Audiokniha Körner: Údolí včel