Alan Piskač

Dominika Křesťanová

Hector Villa-Lobos

Lidová katalánská

Jaromír Uhlíř

Jaroslav Hašek

Mark Twain

Luigi Pirandello

Charles Dickens

Rudyard Kipling

Jaroslav Uhlíř

Vojtěch Dyk

Humor, komedie a satira

Klasika

Novely a povídky

Vyvěšování státní vlajky

Podivní Němci

Uniforma

Dunění

Vysavač

Hledání pachatele

Vlkův pohřeb

Návrat

Stoprocentní mexická hajtra

V divočině

Havraní koně

Pan Pickwick se ujímá kočírování a pan Winkle svoluje k jízdě koňmo

Maltský kocour

Horká neděle - Horká neděle aneb Vynechané povídky

Podvodník - Horká neděle aneb Vynechané povídky

Tetřev - Horká neděle aneb Vynechané povídky

Fotograf - Horká neděle aneb Vynechané povídky

Horká neděle

Podvodník

Tetřev

Fotograf

Revoluce

Obrněný vlak

Padlí

Žehlení

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Svěrák: Horká neděle aneb Vynechané povídky

V roce 2009 vyšel v Supraphonu dvoudiskový komplet s názvem Zdeněk Svěrák Povídky. Obsahoval šest příběhů ze stejnojmenné knihy, vydané nakladatelstvím Fragment, čtených autorem. Čtyři povídky se do tehdejšího vydání nevešly, a proto vycházejí nyní samostatně. Tato nová vyprávění spojují překvapivé pointy, věrohodné a zajímavé osudy hrdinů, citlivě sdělené detaily a postřehy. Svým literárním dílem si Zdeněk Svěrák plní dávné přání z mládí být spisovatelem. Úspěch u čtenářů i posluchačů svědčí o tom, že své sny uskutečnil dobře. Nejen autorsky, ale i interpretačně dodává Zdeněk Svěrák svému výtečnému vyprávění humor, touhu a smyslnost, je schopný jemných nuancí v přesvědčivosti postav (farář Zbyšek Pzontek z Tetřeva, Vendula z Fotografa, ústřední hrdina povídky Podvodník nebo Věrka z Horké neděle). 
Půvab této Svěrákovy práce spočívá v umění přesného vyjádření, v tajemství, erotickém vábení a vždy překvapivém závěru. Právem může být jeho dílo srovnáváno s tvorbou našich největších povídkářů. 
 
Vynechané povídky, které se nevešly do prvního kompletu audioknihy, mistrovské dílo oblíbeného autora!

Svěrák: Povídky a Nové povídky. Komplet

Zdeněk Svěrák se přiznává, že už na gymnáziu si usmyslel, že bude spisovatelem povídek a že je bude vydávat svázané v knížkách. Místo toho celý život psal filmové scénáře, texty pro divadlo a slova k písničkám. Sbírkou Povídky, která vyšla na podzim roku 2008 v nakladatelství Fragment a okamžitě se stala nejprodávanější knihou, si své mladické předsevzetí konečně splnil. Po velkém úspěchu prvního dílu vyšly na podzim roku 2011 Nové povídky, dalších devět příběhů, které okamžitě obsadily první příčky nejprodávanějších knižních titulů. 
Několik měsíců po vydání knih získaly Svěrákovy Povídky a Nové povídky také svou zvukovou podobu. Většinu z nich četl samozřejmě autor sám, jen ve třech případech svěřil roli vypravěče svým oblíbeným kolegyním herečkám a přítelkyním - Daniele Kolářové a Libuši Šafránkové. V audioknižní podobě, vycházející od roku 2009 až do roku 2015, však některé příběhy chyběly. Část z nich vyšla dodatečně s názvem Horká neděle aneb Vynechané povídky, některé existovaly pouze v digitální podobě. V tomto kompletu 8 CD se konečně setkávají všechny povídky tak, jak je Zdeněk Svěrák napsal. 
Úspěch u čtenářů i posluchačů svědčí o tom, že sen být spisovatelem uskutečňuje Zdeněk Svěrák dobře. Nejen autorsky, ale i interpretačně dodává k svému výtečnému vyprávění humor, touhu a smyslnost, je schopný jemných nuancí v přesvědčivosti postav (např. farář Zbyšek Pzontek z Tetřeva, Vendula z Fotografa, ústřední hrdina povídky Podvodník nebo Věrka z Horké neděle). 
Půvab Svěrákovy práce spočívá v umění přesného vyjádření, v tajemství, erotickém vábení a vždy překvapivém závěru. Jeho vyprávění spojují nečekané pointy, věrohodné a zajímavé osudy hrdinů, citlivě sdělené detaily a postřehy. Právem může být jeho dílo srovnáváno s tvorbou našich největších povídkářů. Účinek zvukové četby umocňuje hudba Jaroslava Uhlíře. 
 
Komplet 8 CD přináší vydané i dosud nevydané Svěrákovy inteligentní texty ve skvělé interpretaci autora, Dany Kolářové a Libuše Šafránkové!

Povídky a příběhy o koních

Příběhy ze světa koní od známých autorů čtou oblíbení herci. 
 
Nejkrásnější povídky a příběhy světové literatury o koních a lidech ve špičkovém hereckém provedení. Literární texty Marka Twaina, Charlese Dickense, Rudyarda Kiplinga, Luigiho Pirandella a Charlese G.D. Robertse spojuje skvělý vypravěčský styl, krásný jazyk a hezký hudební doprovod. Veselým, dramatickým i dojímavým příběhům je vlastní mistrné zachycení lidských i zvířecích postav a dokonalý popis přírody. 
 
Herci Miroslav Táborský, Simona Postlerová a František Kreuzmann se zhostili interpretace s výborným výsledkem.

Svěrák: Po strništi bos

Poslední kniha Zdeňka Svěráka sklízí zasloužený čtenářský obdiv. Její zvuková podoba je tedy přirozeným souputníkem literární podoby, zvláště, čte-li ji autor sám. Svěrák se vrací do jedné etapy svého dětství a vypráví zážitky malého městského kluka, přesazeného za války na venkov. Drobná vítězství nad vlastním strachem v partě venkovských dětí jsou zde prožívaná se stejnou intenzitou a radostí, jako následné oslavy nastoleného míru. Obdivuhodné vypravěčské umění, jakoby filmová obrazivost, vtipné a velmi věrohodné situace, to vše strhne čtenáře a posluchače k velkému prožitku. Autor vysvětluje: "Není to kronika mého dětství ani naší rodiny, chtěl jsem, aby to byla krásná literatura. Autoři takové literatury nejen vzpomínají na to, co viděli a slyšeli, ale také si vymýšlejí a fantazírují, aby jejich příběh stál za řeč." Že tato audiokniha stojí za řeč, tím si můžete být jisti. 
 
Že je autor nejlepším interpretem svého díla, dokazuje touto audioknihou Zdeněk Svěrák!

Hašek: Povídky o zvířatech - Můj obchod se psy, Má drahá přítelkyně Julča

Lidé mají rádi zvířata - nejen, že je pozorují, ale že se v nich vidí. Tuší a čtou z nich vlastnosti, jež v nich samých bývají utajeny. To je všeobecná věc. Někdy si z nich odvozují vlastnosti, které jim samým chybí. U psů hledají věrnost, přítulnost, nahrazují jim kamarády. Přímočarost zvířete, jeho instinktivní chování, působí na lidskou psychiku osvobodivě. 
Humorista Jaroslav Hašek měl zvířata rád od malička. Už v domácnosti jeho matky se všichni museli podřídit panovačným choutkám jejich kocoura Bobeše, z něhož se postupně vyvinul tyran, ovládající celou rodinu. 
To však Jaroslav netušil, že se v dospělém věku stane znalcem různých druhů psů - kynologem, a že "svět zvířat" se stane jeho profesí. Jako literát - humorista totiž nenašel zaměstnání (redakce se bály jeho štiplavého humoru) - a proto vstoupil do časopisu Svět zvířat, jehož redakce i zvěřinec jsou umístěny v Košířích. Jsa nyní redaktorrm "odborného listu" musel se naučil "pomlouvat zvířata", totiž shánět poznatky a detaily o jejich vlastnostech, aby uspokojil zájem čtenářů. V prvním "zvířecím fejetonu", otištěném v tomto časopise, nazvaném příznačně O jednom hrozném psu, vytvořil portrét psa- tuláka, který byl navenek "tak ošklivý" - až byl krásný. Po zákonu uměleckého obrazu vyjádřil zde vlastní ideál tuláka, bohéma a satirika. 
V redakci Světa zvířat získal nový redaktor obrovskou zkušenost. Naučil se pracovat s prameny a příručkami - Brehmův Život zvířat bylmu každodenní zoologickou příručkou. Psal o všem možném - o opicích psohlavých paviánech, o žralocích u Messiny, o afrických ptácích a jiných zajímavostech ze života zvířat. Jenže nic netrvávěčně. Po čase, když jeho prameny začaly vysychat, začal objevovat nové, neznámé rysy a vlastnosti - a když ani to nedostačovalo - začal si prostě "neznámé" tvory vymýšlet. S gustemmystifikátora psal o prahorní bleše inženýra Kúna, o ještěrech a ptácích třetihor, dokonce si dovolil přejmenovat sojku na nový druh ptáka "ořešníka" - protože prý sedává na ořechu - apodobně. 
Odběratelé a odborníci -zoologové se pochopitelně dotazovali, psali a stěžovali si majiteli listu - a Hašek dostal "padáka". Ten se však nevzdal. Rozhodl se pro samostatnépodnikání. Na jméno své ženy, která neměla o jeho plánech ani tušení - založí si vlastní obchod se zvířaty. - čili tzv. Kynologický ústav 
A začal podnikat. V časopise Svět zvířati jinde nalezneme řadu inzerátů, v nichž Hašek oznamuje, že zakoupí různé druhy psů, které umístí ve vlastním zvěřinci. Jak sehnat dostatečné množství exemplářů, nemáte-li peníze, abyste je mohl zakoupit? Hašek si věděl rady. Najal sluhu Čížka, košířského občana, který nejen že dovedl psy, dovedl je také opatřit. Na svých potulkách Prahou odlákával chovatelům jejich miláčkya sbíral některé zatoulané "exempláře", které pak uzavřel v Haškově košířském obchodu. Jak se o tom dočtete ve Švejkovi. 
 
A tím jsme u našich dvou ukázek. 
 V první z nich, v humoresce Můj obchod se psy, líčí autor humorně, jak došlo k založení "kynologického ústavu" a jak sluha Čížek obstarával nové exempláře. Všechny okolnosti nasvědčují tomu, že tato brilantní "zvířecí" humoreska je do značné míry vzata ze skutečností - dnes by se řeklo, že to je vlastně reportáž, anebo "literatura faktu". 
Podobně je tomu i v druhé ukázce, s názvem Má drahá přítelkyně Julča. Zdánlivě jde o fantastickou grotesku. Je možné, aby se cvičená opice psohlavého paviána zmocnila pistole a vkroji tyrolského citeristy Jägerleho vystrašila výstřelem stařičkého trafikanta, bydlícího v přízemí v Košířích čp. 249 pod Cibulkou, téměř k smrti? Tady zřejmě pracovala Haškova humornáfantazie. 
Jenže: dlužno podotknout, že šimpanzí samice Julča, alias "tyrolák Jägerle", skutečně v roce 1909 v Praze existovala! Vystupovala jako cvičená opice v pražském Varieté(dnes Divadlo v Karlíně), zprvu společně s cvičeným opičákem "konzulem" Petrem. Zanedlouho poté, když o jeden a půl roku mladší opičák Petr svými kousky Julču zastínil, octla se "na penzi" a byla zřejmě dodána do zvěřince Světa zvířat v Košířích. Že v ní její cirkusové návyky a touha po uměleckých produkcích zřejmě neutuchly, o tom svědčí naše ukázka. Podlenázoru literární kritiků může být tato "zvířecí" causerie Haškova klidně srovnávána s humoreskami Chestertona, Wilda, Čechova a jiných evropských humoristů. 
Slyšíme-li tyto dvě ukázky brilantního "zvířecího" humoru, zde v interpretaci Vojtěcha Dyka, napadne nás zvláštní věc: tento autor musel mít psy a zvířata velice rád, neboť je dovedl nejen bedlivě pozorovat, ale dovedl se vciťovat do jejich světa a charakterizovat ty jejich vlastností, jež se až nápadně podobají lidským; Jako milovník a přítel zvířat nacházel Hašek modely chování, jež bývají u lidí skryty zástěnou "výchovy" a přetvářky. Zvířata mají prostě čistou duši - jsou naivní a bezprostřední, jako děti, ale nedovedou lhát. Jsou proto hlubinným zrcadlem lidského chování a lidské duše. Snad proto si je Hašek tolik oblíbil. 
S jistou nadsázkou lze říci, že Haškův přístup ke srovnání života zvířat a lidí je u tohoto autora nejen jímavý, ale i v jistém smyslu - filozofický. 
Radko Pytlík

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

od H

Hašek: Povídky o zvířatech - Můj obchod se psy, Má drahá přítelkyně Julča