Jagjú Munenori

Mijamoto Musaši

M. J. Ryan

Vladimír Justl

Miloš Vacík

Alan Vitouš

Liturgický text

Pavel Škrabal

Zdeněk Štěpánek

Jan Hyhlík

Vendula Fialová

Josef Somr

Václav Voska

Viktor Preiss

Audioknihy k poslechu online, ke stažení a zakoupení z kategorie Filozofie. Poslouchejte na webu nebo v mobilu aplikace Youradio Talk.

Filozofie

Filozofie – audioknihy

Cizí jazyky

Náboženství a spiritualita

Osobní rozvoj

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Progres Guru je vydavatelství, které se zabývá výrobou, distribucí a prodejem audioknih s tématy osobního rozvoje. Tituly jsou pečlivě vybírány na základě jejich obsahu, a přínosu pro naše posluchače. Vydáváme bestsellery světových i českých autorů, které jsou zajímavé především svým přístupem, inovativním a kreativním myšlením, motivací a inspirací, která, jak doufáme, povede ke spokojenějšímu životu nás všech. Věříme, že informace, zajímavosti, pozitivní přístup a myšlení, dovednosti, zkušenosti a rady jejich autorů jsou vhodné téměř pro každého, kdo má zájem o své sebevzdělávání, svůj osobnostní rozvoj a chce především efektivně trávit svůj čas.

ProgresGuru

Kniha pěti kruhů a Kniha rodinných tradic válečného umění

Proč jsou Japonci tak dobří a vytrvalí v tom, co dělají Japonský výraz šin-ken znamená "skutečný meč", ale nyní se častěji používá v přeneseném smyslu. Dělat něco se skutečným mečem, znamená v běžné mluvě, dělat to s naprostou vážností. Přístup odpovídající skutečnému meči znamená bezvýhradné odhodlání. Šin-ken šó-bu, doslova souboj se skutečnými meči, znamená něco, co má závažnost otázky života a smrti. Tento krátký výlet do lingvistiky naznačuje velmi dobrý důvod, proč jsou Japonci tak dobří a vytrvalí ve své schopnosti přežít a přizpůsobit se podmínkám. Po staletích života v kultuře ovládané samurajskými válečníky jsou Japonci s to nahlížet všechno jako otázku života a smrti. Tato audiokniha pojednává o tom, jak to dělají. Nejdůležitější texty o konfliktních situacích a strategii Kniha pěti kruhů a Kniha rodinných tradic válečného umění patří k těm nejdůležitějším textům o konfliktních situacích a strategii, které vycházejí z japonské válečnické kultury. Tyto knihy, které od samého začátku nebyly určeny jen pro vojáky, byly psány s tím, aby symbolizovaly procesy boje o vládu a moc ve všech životních situacích. Knihu pěti kruhů napsal roku 1643 Mijamoto Musaši, neporažený bojovník, samuraj bez pána a nezávislý učitel. Knihu rodinných tradic válečného umění napsal roku 1632 Jagjú Munenori, vítězný válečník, šógunův učitel a náčelník tajné služby. Oba autoři byli profesionální bojovníci vycházející z tradice bojové kultury, která posléze ovládla celé japonské státní zřízení i společnost jako takovou. Jejich spisy se týkají nejen členů vládnoucí vojenské kasty, ale také vůdčích činitelů jiných profesí, a dokonce i jednotlivců, kteří se ve svém zvoleném oboru snaží dosáhnout mistrovství. Jisté technické i filozofické rozdíly mezi oběma knihami tak pramení právě z toho, že Mijamoto Musaši byl nezávislý samuraj, který svou kariéru vybudoval jako bojovník a samostatný učitel bojových umění, kdežto Jagjú Munenori byl uznávaným válečným veteránem a služebníkem ústřední vojenské vlády.

Kniha rodinných tradic válečného umění

Kniha učitele bojových umění šógunovy rodiny a náčelníka tajné služby Jagjú, jehož v bojových uměních vyškolil jeho vlastní otec, se stal roku 1601 učitelem Tokugawy Hidetady. Tehdy mu nebylo ještě ani třicet let. O dva roky později vznikla Stanová vláda Tokugawů a Hidetada se roku 1605 stal druhým šógunem. Jagjú Munenori tak získal oficiální titul šógunke heihó šihan, neboli Učitel bojových umění šógunovy rodiny. Kniha rodinných tradic válečného umění byla dokončena roku 1632, tedy ve stejném roce, kdy se Jagjú Munenori stal náčelníkem tajné služby. Jeho spis tak odráží mnohem vyvinutější společenské a politické vědomí než Musašiho dílo. Audiokniha se skládá ze tří hlavních svitků nazvaných Smrtící meč, Oživující meč a Žádny meč. Tyto termíny ze zenového buddhismu se dají aplikovat na válečné i mírové principy života samurajů. Smrtící meč představuje použití síly za účelem potlačení nepořádku a násilností. Oživující meč zosobňuje připravenost vnímat případné problémy a předcházet jim. Žádný meč pak znamená schopnost plně využít možností vlastního okolí. Zenový buddhismus a bojová umění Jagjúovo dílo obsahuje relativně velké množství materiálu pocházejícího ze zenových zdrojů, který poukazuje na vzájemnou podobnost některých aspektů zenového buddhismu a bojových umění. Jagjú sám však zřetelně praví, že podobnost zenu a bojových umění není dokonalá ani úplná, a zdůrazňuje, že on sám není na zenový buddhismus odborníkem. Šlechtici, jejich bratři i synové se stále ve větší míře ucházeli o přijetí do školy "Nového stínu", kterou Jagjú jako uznávaný bojovník a šermíř založil. Přestože měl za sebou skvělou vojenskou kariéru, píše o sobě, že hlubší význam bojových umění pochopil teprve jako více než padesátiletý. Jagjú napsal svou knihu o bojových uměních až na sklonku života, poté co o svých zkušenostech dostatečně porozjímal. Od životní dráhy Jagjúa Munenoriho se podstatně liší život Mijamota Musašiho, i když oba muži působili jako profesionální bojovníci. Jako audioknihu jsme tak vydali nejen tuto knihu, ale také Knihu pěti kruhů, včetně balíčku obou audioknih.

Kniha pěti kruhů

Kniha neporaženého bojovníka a nezávislého učitele bojových umění Mijamoto Musaši byl nezávislý samuraj, který svou kariéru vybudoval jako nikdy neporažený bojovník a samostatný učitel bojových umění. Narodil se ve středověkém Japonsku, které toužilo zcelit rány po více než čtyřech staletích vnitřních konfliktů. Musaši, narozený v bídě, vychovaný v boji o holý život a nakonec vystavený přechodu na mírové zřízení, který neměl v dějinách obdoby, rezignoval na osobní život, aby mohl ztělesnit a dále předat základní prvky starých bojových a strategický tradic. Udržte si vnitřní klid a jasnou mysl i v naprosto chaotické situaci Knihu pěti kruhů, jehož správnější překlad by zněl Kniha pěti sfér, napsal Musaši roku 1643 a je věnována válečnému umění z čistě pragmatického pohledu. Musaši odmítá povrchní předvádění a komercializaci bojových umění, místo toho se soustředí na psychologické a fyzické otázky smrtícího úderu a rozhodného vítězství, které považuje za základ vedení boje. Tato audiokniha tak není pouze příručka bojových technik se samurajskými meči od neporazitelného šermíře, ale filozofické pojednání o východní kultuře, které je pro nás Evropany ve většině směrů nepochopitelné. Od životní dráhy Mijamota Musašiho se podstatně liší život Jagjúa Munenoriho, i když oba muži působili jako profesionální bojovníci. Jako audioknihu jsme tak vydali nejen tuto knihu, ale také Knihu rodinných tradic válečného umění, včetně balíčku obou audioknih.

Změňte své návyky

Pomocí jednoduchých pravidel, která objevíte v této audioknize, budete schopni změnit svůj zautomatizovaný systém myšlení a začít si vědomě všímat každého kroku, který uděláte. Také si ujasníte, co vlastně doopravdy chcete a co ne. Proces učení vyplývá z uvědomování si informací, proto je vaše vědomí základním klíčem ke změně. Pravidla v této audioknize pracují na neutrální rovině a připomínají vám, jak se chcete chovat. To vede k celkové proměně chování. Tato audiokniha vám ukáže, jak na základě opakování jednoduchých a zapamatovatelných frází můžete změnit své chování tak, jak potřebujete. Zní to možná až moc jednoduše, a to proto, že to jednoduché a efektivní je. Ať už si vyberete jakékoliv téma, pravidla vám pomohou k vaší osobní transformaci a stanete se stejně šťastnými, silnými, citlivými a úspěšnými lidmi, kterými jste si vždy přáli být. Víme, že jste toho schopni. Jdeme na to.

Vacík: Pod hvězdami

POD HVĚZDAMI 
aneb Povídky z pouště a moře 
 
"Pod hvězdami" je kniha, audiokniha a nahrávka Miloše Vacíka, hudebníka, perkusisty a výtvarníka. Autora známého svými hudebními výlety a nahrávkami inspirovanými Brazílií, Kubou či Afrikou. Miloš však na svých četných cestách po světě čerpal nejen hudební inspiraci, ale také výtvarné cítění a celkovou atmosféru jednotlivých zemí. Tento projekt snoubí autorovy lásky do jednoho propojeného celku. Texty jakoby z tisíce a jedné noci, ilustrace vzdáleně inspirované dávnými kolorovanými dřevořezbami. Kniha Pod hvězdami má podtitul Povídky z pouště a moře. V těchto extrémních krajinách se odehrávají záblesky bajek ze života zvířat, plné lidského snažení, věčného hledání, to vše z výšek pozorované nebeskými světly, chladně a nepovšimnutě. 
Z hvězd, planet a komet, po tisíce let sledovaných pozemskými tvory v obdivu i pokoře, jsou nezaujatí svědkové, kteří jsou sami o sobě důkazem toho, že v nebeských výšinách plyne čas jiným tempem. Texty se vine, jako jemná červená nitka, konfrontace pozemského jepičího snažení s pomalým tokem nebeským. V knize najdete pětatřicet povídek a sedmatřicet celostránkových barevných ilustrací. Texty o hledání, naději, bolesti i prchavém štěstí, smutku a touze. S hlavou zvednutou k obloze, v očích věčné otazníky. Vydává nakladatelství Argo. 
Ale hudebník se ve Vacíkovi nezapře, a tak vydává Supraphon stejnojmenné 2 CD. Na jednom nosiči je hudba nahraná a složená přímo k textům a na druhém vychází audio kniha. 
Hudba složená proto, aby prohloubila dojem a unesla posluchače i čtenáře do krajin fantazie, hloubek vesmíru, šumu pouštního větru a vln. Spoluautor hudby je legendární český hudebník a performer Alan Vitouš. Spolu s Milošem a Alanem na hudbě spolupracovali - řecká zpěvačka Athina Langoska, člen Slunečního orchestru Aleš Kudela. Na nahrávce byly použity zvukové koláže a improvizace od Clarinet Factory. 
 
Na audio knize, která vznikla v režii Jana Jiráně, zní dva magické hlasy úžasných herců - Josefa Somra a Viktora Preisse. 
 
V projektu s názvem "Pod hvězdami" se propojují texty povídek, ilustrace, hudba a mluvené slovo v jeden unikátní originální celek!

Čtení ze Starého zákona

Mám rád pohádky, zejména ty staré, v nichž je skryta pradávná lidská moudrost. Starý zákon sice není pohádkou, ale čte se jako pohádka, a moudrostí je v něm jako v žádné jiné knize na světě. Chci se pokusit přečíst vám několik úryvků z této prastaré knihy a připomenout vám tak něco, co jste už dávno zapomenuli. Mojžíš vyvedl svůj národ z egyptského otroctví a dal mu na hoře Sinaj řád v podobě Desatera, jak mu přikázal Hospodin. Těchto deset zákonů se stalo základem veškeré lidské morálky: Proto mají stálou platnost a proto je třeba jim naslouchat. 
 (Zdeněk Štěpánek v programu ke Čtení ze Starého zákona) 
 Když jsem na jaře roku 1967 požádal Zdenka Štěpánka, aby účinkoval ve Viole, a nabídl mu Čtení ze Starého zákona, zeptal se mne, odkud vím, že jeho dávnou touhou je předčítat z této knihy knih. Nevěděl jsem to, ale slyšel jsem jenom jeho hlas, když jsem si četl ve starém kralickém překladu. Hlas proroka, z něhož cítíš odvěkou moudrost i lidskou dobrotu, napájenou z víry ve věčnou nepomíjivost slov bible. Šlo při té nabídce o náhodu nebo o něco, co je mezi nebem a zemí? Rychle jsme se domluvili, ke spolupráci jsme přizvali „starozákoníka“, univ. prof. ThDr. Františka Kotalíka. Vznikl scénář, jehož jádro tvořilo stvoření světa, vyprávění o potopě, historie Josefa Egyptského, narození a vystoupení Mojžíšovo, zpráva o deseti ranách egyptských a vyhlášení Desatera přikázání na hoře Sinaj. Použito bylo klasického bratrského překladu (1579-1593) podle posledního vydání kralického z roku 1613. Tímto mohutným edičním činem z konce 16. století vrcholí první etapa dlouhé tradice českých překladů jednotlivých biblických knih i několika překladů celé bible – první z nich je z druhé poloviny 14. století. Kralický překlad je dílem bratrských učenců, především teologů, a spisovatelů vyrostlých z okruhu Jana Blahoslava. Autoři překladu využili soudobých biblických textů v latinském, řeckém a hebrejském znění stejné jako bohaté tradice domácí. Pro své mimořádné kvality umělecké a vyspělý jazyk stala se Kralická bible jedním z hlavních zdrojů české slovesné tradice a vzorem spisovného jazyka pro řadu dalších generací. Její jazyk si podnes zachoval básnickou vznosnost a navíc i obecnou srozumitelnost; a tak ani pro náš účel nebylo třeba zasahovat do jeho struktury. 
 Tento pořad, nazvaný Čtení ze Starého zákona, měl ve Viole premiéru 10. ledna 1968. Čtyři dny poté jsme uvedli zkrácenou verzi (zhruba polovinu scénáře, z časových důvodů bylo vypuštěno především vyprávění o potopě a historie Josefa Egyptského) v Divadle hudby na jeho nedělním matiné, které bylo vysíláno jako přímý přenos československým rozhlasem. Celé Čtení ze Starého zákona měl Zdeněk Štěpánek natočit ve studiu Supraphonuo prázdninách. K tomuto záměru už nedošlo, Štěpánek zemřel 20. června 1968, necelé dvě hodiny poté, co ve Viole vyhlásil Desatero… Čtení ze Starého zákona se stalo epilogem Štěpánkovy nezapomenutelné umělecké tvorby. 
 A tak jsme pro gramofonový snímek mohli použít pouze tuto zkrácenou podobu, zachovanou jen díky tomu, že technik Divadla hudby Jiří Svoboda pořídil archívní záznam. Byl připraven spolu se Čtením z Nového zákona jako třídeskový komplet pod společným názvem Čtení z bible pro Gramofonový klub Supraphonu v roce 1970. Tento komplet (náklad 11 000) však nikdy nevyšel. Dlouho byl skladován a nakonec musel být zničen. V krabici s výtvarným vstupem Jaroslava Šerých byla také fotografická vložka Pavla Jasanského (Čtyři fotografie Zdeňka Štěpánka a Čtyři Václava Vosky,který četl Nový zákon) a krátký text podepsaný Františkem Kotalíkem a Janem Merellem (ten byl poradcem pro Čtení z Nového zákona). O závěru Čtení ze Starého zákona, vyhlášení Desatera, se tampsalo: „Desatero je vlastně přirozený zákon, rozšířený zákazem obrazů a příkazem svěcení soboty. Naše čtení desatera je z Exodu (kap. 20), kde je starší forma oproti druhému znění Z páté knihyMojžíšovy, z Deuteronomia (kap. 5), kde je opakováno s nepatrnou odlišností. Možno též říci, že je to pokračování ve smlouvě s patriarchy, ale nyní byla smlouva uzavřena s celým národem, ne tedy s jednotlivcem jako do té doby. Forma této smlouvy se značné podobá mezinárodním smlouvám, které uzavírali chetitští králové se svými spojenci. Byly to v podstatě smlouvy vrchnostenské. [...] Styčné body mezi Desaterem a chetitskými smlouvami jsou velice přesvědčivé, často jdou až do stylistických podrobností, takže neobstojí mínění o náhodné podobnosti. Vysvětlení je ovšem nasnadě. Víme dobře, že ve století izraelského obsazení Palestiny chetitská říše byla vládnoucí velmocí v celém předním Orientu. Tím také chetitský zákoník se stal mezinárodním právem a jeho užívání i znalost bylosamozřejmostí v celé oblasti tehdejšího historického údobí. Podobnosti mezi Desaterem a chetitskými zákoníky neukazují pouze na jejich společnou a vzájemnou příbuznost, ale spíše jsou nám důkazem úctyhodného stáří biblické smlouvy a formulace biblického Dekalogu. Původní pak znění Desatera bylo nepochybně později rozšířeno a hlavně jazykově dokonaleji vytříbeno pro kultové veřejné čteni v chrámu. Iv současné době se uznává Desatero jako společenský a sociální program. V nezapomenutelném přednesu Zdeňka Štěpánka živým hlasem promlouvá k nám nejen jako výrazná památka na našeho významného uměleckého interpreta slova, ale především jako převzácný, stále živý dokument dávné moudré historie.“

Čtení z bible - Starý a Nový zákon

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.