Bohumil Štěpánek

Zdeněk Štěpánek

Jaroslav Pokorný

Bohumil Mathesius

Karel Čapek

Jaroslav Průcha

Bohumil Černík

Ladislav Fikar

Alexej Arbuzov

Sergej Machonin

Jaromír Jahn

Léon Boëllmann

František Kubka

Maxim Gorkij

Alois Jirásek

Jan Bor

Neznámý autor

Jaroslav Vrchlický

Zdeněk Fibich

Friedrich Dürrenmatt

Arnošt Dvořák

Edmond Rostand

William Shakespeare

Film, divadlo, rádio a TV

Zdeněk Štěpánek - Hercovo vyznání

František Krumlovský

Úryvek z 5. dějství: Kázání Mistra Jana Husa na Kozím Hrádku - Kalich. Drama o 7 dějstvích

úryvek ze 4. dějství - Jan Žižka. Historický obraz o 5 dějstvích

2. dějství, 6. obraz - Bílá nemoc. Drama o třech dějstvích

Pelops u krále Oinomaa - Námluvy Pelopovy. Scénický melodram o 4 dějstvích, op. 31

Scéna 2. - Oidipús vladař. Tragédie

3. dějství: scény 5.,6.,8. a 9. - Cyrano z Bergeracu

Novokřtěnci. komedie o 20 obrazech

3. dějství: Monolog Hamletův Být či nebýt - Hamlet. Hra

Othello. Tragédie o 5.dějstvích

1. dějství, scéna 1. a 2. - Macbeth. Tragédie

Král Lear. Hra o 5 dějstvích

Richard III. Historická hra o 25 scénách

3. dějství: Dialog Shylockův a Tubalův - Kupec benátský. Hra

Výnosné místo. Komedie o pěti dějstvích

Scéna s trubačem - Jegor Bulyčov a ti druzí

1. dějství: Tětěrevův výklad o dobru a zlu - Měšťáci. Hra o 4. dějstvích

Scény z 1. dílu - Irkutská historie. Hra ve 2 dílech

Orlík. Drama o 6 dějstvích

Prolog - Loupežník. Komedie o 3 dějstvích s prologem a epilogem

Zuzana Vojířová

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Jeviště Zdeňka Štěpánka

Z komentáře k původnímu 2LP albu 1218 0551 vydanému v roce 1982 v Supraphonu v řadě Historický archív a jenž nyní vychází poprvé digitálně: 
Ten hlas!...a tu náhle zazněl vroucím tónem tento hlas rozbolavělého srdce, hlas chvějivý a vroucný, sametově lichotivý i bouřlivě jásavý a opředl ji svým kouzlem navždycky. Kdo by se tomu v hledišti podivil? Vždyť to byl hlas Zdeňka Štěpánka. Cyrana, který jej postavil mezi první české herce už v mládí...Ten hlas! Ne, nebyl "civilní": vždyť i nejskromnější pokojík dramatu, v němž hrál, měl rozměry vinohradského jeviště (1921-1934) a potom (1934-1968) scény Národního divadla. Trochu vizionářský Štěpánkův pohled k nám přicházel přes rampu a orchestr. Jeho postavy byly uchopeny velkoryse a nedefinovatelné fluidum velké osobnosti se zmocňovalo diváka od jeho prvního výstupu. Zdeněk Štěpánek byl poslední velký český tragéd. Označení zní trochu archaicky, ale to bychom umělci ublížili. Byl samozřejmě tragédem své doby, jako jím byl dřív Vojan...Z herce ani člověka Štěpánka však nikdy nevanul chlad, naopak, dýchal láskou k životu a k lidem. Tragéd? Není to protimluv? Ne, právě proto byl Štěpánek tragédem v úlohách, kde mnozí velcí herci hledali pro své hrdiny lidskou míru, složitý výklad příčin jejich zločinu nebo i trochu komiky. Pro něho zůstávalo zlo zlem. Shylock byl krvežíznivým mstitelem, Richard III. stvůrou (však ho také poprvé hrál v době Hitlerova nástupu k moci a nad trůnem mu visel hákový kříž) a přel se s kritikou o své pojetí Molierova Tartuffa, zloducha na první pohled. Jeho výklad klasických hrdinů nebyl intelektuální, ale pudový. Proto ze všech Shakespearových hrdinů nejvíc černě září především jeho Othello, rázný velitel, majetnický manžel-milenec, přitom důvěřivý vášnivec, u něhož je jen krůček od milostného opojení k vraždě....Vytvořil celý pantheon hrdinů našich dějin. I film nám zachoval podobu jeho Žižky a především Jana Husa, kterého hrál ve hře Tylově, Jiráskově i Dvořákově. Jeho Petr Vok v trochu barvotiskové, ale za protektorátu hluboce jímavé "Zuzaně Vojířové" byl jednou z renesančních postav, které mu byly pro svou radostnou, šťavnatou lidskost nejbližší, ať to byl mimo jiné už Dvořákův Václav IV, Stroupežnického pan Dačický či Nezbedný bakalář ve vlastní dramatizaci Wintrovy povídky....V mládí byl v "Maryše" Franckem, později Vávrou. Až do symbolu narůstá jeho chlapsky rovný mlynář z "Lucerny"...Což všichni neznáme alespoň z filmu tu otřesnou chvíli, kdy Maršál z "Bílé nemoci" řeční, udeří se do prsou - a nic necítí? Bije se znova a znova a hrůza smrti mu dává zapomenout na velká slova, jimiž posílal bojovat a zemřít svůj národ. Samotná tato scéna líp než všechny výklady říká nepamětníkům, co znamenají slova "moderní tragéd". A nemusíme dodávat, že právě on byl jedním z těch, kdo ztělesňoval ideálně představy našich současných autorů, především Karla Čapka. V mládí byl jeho zvichřeným Loupežníkem, později Maršálem i Otcem v "Matce"....Posloucháme úryvky z velkých děl na desce. Od chladného Metternicha z Rostandova "Orlíka" a od Čapkova "Loupežníka" po otřesně velkého biskupa z Durrenmattových "Novokřtěnců". A vidíme Štěpánka jako Cyrana, přehlížejícího svůj život, pevně rozkročeného s taseným mečem. Bojuje do posledního dechu s polovičatostí, lží a s malostí. On, velký tragéd českého jeviště 
Dr. Olga Spalová

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Jeviště Zdeňka Štěpánka