Bohumil Mathesius

Ota Ornest

Jan Werich

Jiří Voskovec

Bohuš Záhorský

Josef Kajetán Tyl

Alexander Vasiljevič Suchonov-Kobylin

Lilian Hellmanová

Václav Trojan

František Hrubín

Karel Kraus

Ladislav Stroupežnický

Miroslav Ponc

Vilém Prokop Mlejnek

Jean Baptiste Poquelin Moliére

Jan Frank Fischer

Jan Vladislav

Luigi Pirandello

Umění a zábava

Svět patří nám

4. dějství, 2. výstup - úryvek - Naši furianti. Obraz života z české vesnice o 4 dějstvích

2. dějství, 6. výstup - Svatba Krečinského. Komedie o třech dějstvích

3. dějství, 6.-11. výstup - Tvrdohlavá žena aneb Zamilovaný školní mládenec. Původní národní báchorka ve třech jednáních

Podzimní zahrada. Hra o třech dějstvích

1. dějství, 1. výstup - Don Juan aneb Kamenný kvas. Komedie o pěti dějstvích

Scéna z 1. dějství - Srpnová neděle. Hra o 3 dějstvích

3. dějství - úryvek - Šest postav hledá autora. Hra

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Herecký portrét Bohuše Záhorského

Bohuš Záhorský (5.2.1906 - 22.9.1980) 
do srdcí diváků a posluchačů se zapsal nesmazatelně svými rolemi bodrých, usměvavých chlapíků, dědů a dědků. 
Již od studentských let se zajímal o divadlo, studoval herectví a již při studiích vystupoval v avantgardních projektech Jiřího Frejky a jeho Zkušební Scény. Studia nedokončil a přijal angažmá v Divadle Rokoko. Po jeho bankrotu střídal různá angažmá, hrál i v kočovné společností Anny Steimarové. Jeho další kroky změnilo setkání s E. F. Burianem, které znamenalo angažmá Záhorského v Zemském divadle v Brně. Zde se poznal s režisérem Jindřichem Honzlem a spolu s ním pak přešel do legendárního Osvobozeného divadla - zásadního bodu jeho hereckého života. Spolu s V+W si zahrál ve všech jejich stěžejních hrách. (Golem, Rub a líc, Těžká Barbora) a díky spolupráci s nimi vstoupil do světa filmu. Poprvé se objevil v komedii Pudr a benzín, Hej rup, velkou roli měl v posledním snímku dvojice V+W Svět patří nám. Začal hrát ve filmech, většinou veselohrách, jiných režisérů, a většinou ve vedlejších rolích, po boku největších hvězd té doby (Tři vejce do skla, Kdybych byl tátou, Přítelkyně pana ministra, Roztomilý člověk, Valentin Dobrotivý aj.). 
Po uzavření Osvobozeného divadla hrál Záhorský v Divadle U Nováků, v Nezávislé scéně a chvíli i v Intimním divadle (po válce Realistickém). 
Poválečná filmografie Bohuše Záhorského čítá stovky vedlejších rolí, které Záhorský svým herectvím povýšil na role stěžejní, důležité a nezapomenutelné (Ves v pohraničí, Císařův pekař, Pekařův císař, Tři přání, Dařbuján a Pandrhola, Šíleně smutná princezna, Limonádový Joe aj.) 
Hlavní roli si zahrál Bohuš Záhorský v komedii Zlatá svatba a Náš dědek Josef. Poslední filmovou rolí před filmovou kamerou byl starý včelař Heiliberg v životopisném filmu Koncert na konci léta, divákům však jistě v paměti uvízla více malá, ale krásná role laskavého dědy v nestárnoucí komedii Léto s kovbojem. 
Bohuš Záhorský také hodně spolupracoval s rozhlasem a televizí - i zde vytvořil nespočet krásných, nezapomutelných rolí v televizních komediích (Tchýně, Láska jako trám), účinkoval i v řadě dalších televizních inscenací, adaptací divadelních her i záznamů divadelních představení, objevil se také v několika seriálech.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Herecký portrét Bohuše Záhorského

Pouze ukázky