Někdo zvenčí

Ve vyprávění o lásce nesmí chybět smrt. Snový román německé spisovatelky o lásce, kterou doprovází smrt, a smrti, kterou doprovází láska. Luisa žije na poklidné vesnici, jejíž magickou atmosféru dotváří i její babička Selma a mladík Frederik. Obyvatelé poklidného Westerwaldu jsou svérázní lidé a tak trochu podivíni. Mají své rozmary, ale držíme jim palce, aby byli šťastní. V domě Selmy, babičky desetileté Luisy, s níž si jsou velmi blízké, nalézají sousedé útočiště, místo klidu a pochopení. Přesto je součástí jejich života nejistota. Nejistota pramenící z konečnosti života i lásky, o které nevědí, jestli dojde naplnění. Selma mívá čas od času sen, v němž se jí zjeví okapi – znamení, že někdo z vesnice zemře. Luisa se s předem ohlášenou smrtí v Selmině snu setká v průběhu svého života třikrát. Silnější než smrt je však láska. Magická atmosféra, laskavost a zasněnost dotvářejí dojemné vyprávění o tom, jak ztráta a láska formují člověka i společenství.