Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Vřeť každému srdce po jazyku svému

Vřeť každému srdce po jazyku svému

Obrázek epizody Vřeť každému srdce po jazyku svému

Poslechněte si audioknihu

Včera

21 min

Popis audioknihy

Chrám i tvrz - audiokniha obsahuje rozhlasovou nahrávku z roku 1981. Autor Pavel Eisner. Čte Miroslav Horníček. Režie Markéta Jahodová. O tom, jak žije jazyk český v národě a jak my v něm. Kniha Pavla Eisnera je poutavým vyprávěním o naší mateřštině, úžasné kulturní stavbě podobné chrámu i tvrzi. Krátké kapitoly Eisnerovy knihy věcně a vtipně, s humorem a ironií přibližují češtinu „poklepem i poslechem“. Ideálním vypravěčem – tlumočníkem Eisnerova populárně naučného textu se stal v rozhlasové nahrávce Miroslav Horníček. „Kterou češtinu vlastně milujete? Češtinu Jaroslava Vrchlického? Karla Jaromíra Erbena? Tómy ze Štítného? Františka Halase? Boženy Němcové? Češtinu Poučení o zahájení řízení při schvalování propůjčování nádob na popel? Češtinu z Židovských pecí na pražském Vítkově? Češtinu buláckou? Češtinu nářečí hanáckého? Slováckého? Či snad lašského? Češtinu podřečí hrozenkovského? Aha, já vím: milujete to všechno dohromady, vyjma leda to Poučení o zahájení řízení při schvalování…“ (Kapitola úvodní aneb O jedné velké fikci) Pavel Eisner (1889-1958) se zapsal do české kultury především monumentálním souborem popularizačních esejů Chrám i tvrz (1946) a knížkou Čeština poklepem a poslechem (1948). Eisnerův sloh připomíná trochu sbírky Rudolfa II., pro něž bylo cenné všechno, co odráželo bohatost a mnohost světa včetně jeho unikátů a kuriozit… Obě Eisnerovy základní práce bohemistické měly u čtenářů mimořádně silný ohlas a co je hlavní, knížky vešly do širšího kulturního povědomí a udržely se v něm dodnes, třebaže potom dlouho nebyly vydávány. (prof. Alexandr Stich, bohemista a textolog)