Stanislav Kostka Neumann

Jaroslav Seifert

Zdeněk Štěpánek

Jiří Šrámek

Josef Kainar

Josef Hora

Antonín Sova

František Hrubín

Vlastimil Fišar

Jiří Wolker

Dagmar Sedláčková

Vítězslav Nezval

Oldřich Mikulášek

Marie Tomášová

Václav Voska

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Karel Toman

Milan Friedl

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Česká poezie pro Základní devítileté školy - druhý výběr 2. část

Z komentáře k původnímu LP albu DV 15156 vydanému Supraphonem v roce 1963: 
 Druhý výběr českých básní ve školní řadě Gramofonového klubu prohlubuje a rozšiřuje možnosti prvého výběru z roku 1960: probouzet poslechem uměleckého přednesu zájem mladých lidí o poezii. Výběr je určen především 6.-9. ročníků základní devítileté školy... 
Základním požadavkem úspěšné práce s gramofonovými snímky uměleckého přednesu je vytvoření příznivé psychické, citové i mentální atmosféry pro pozorný poslech básní... 
Z praxe je známo, že se poslechem uměleckého přednesu dovrší estetický prožitek, když se už děti s básní seznámily např. její četbou a výkladem, nebo se poslech stane východiskem práce s textem a východiskem výkladu, který je žádoucí přípravou k tomu, aby děti báseň pochopily a aktivně esteticky si ji osvojily. takový výklad vyžaduje zpravidla návrat k četbě textu a k poslechu...poslech umělecké recitace působí příznivě na kulturu výrazného čtení a přednesu básní. Rozhovor s mladými posluchači o vyslechnutém přednesu básně v nich rozvíjí uvědomělý přístup k umělecké tvorbě a tříbí umělecký vkus. Spolu s četbou básní a s jejich recitací se stává poslech uměleckého přednesu účinným prostředkem, kterýmse získává mládež pro poezii, a tím i esteticky výchovným činitelem, který se podílí na rozvoji harmonického člověka. 
Dr. Svatopluk Cenek

Fejetony Rudolfa Křesťana

Spisovatel a novinář Rudolf Křesťan bývá označován jako "král fejetonů". Jeho vtipná a úsměvná zamyšlení publikuje již půl století. Dlouhá léta byly jeho krátké literární texty neodmyslitelněspjaty s časopisem Mladý svět, o čtenářském zájmu svědčí i patnáct knižních sbírek a čtvrt milionu prodaných výtisků. V posledních letech Rudolf Křesťan své fejetony sám čte za rozhlasovým mikrofonem. Pro své autorské čtení v nahrávacím studiu si vybral 33 nejúspěšnějších fejetonů ze své dosavadní tvorby. Posluchači na 2CD naleznou výběr ze všech jeho knižních titulů (od prvních knížek "voMyš v 11. patře" a "Slepičí krok" až po novinku "Jsem z toho jelen"). Kresby pro obal 2CD vytvořila jeho žena - akademická malířka Magda Křesťanová.

Výběr z díla uhrančivě geniálního básníka

Výběr z díla K. H. Máchy v audioknize, která dojme i uhrane.Jediná Máchou vydaná autorská knížka, báseň Máj, patří spolu s jeho uhrančivou lyrikou, souborem próz a deníky k odedávna uznávaným pokladům české literatury. Tematickým rejstříkem a propracovanou akustikou verše, ale především postojem básníka ke světu jako prostoru nejistoty, frustrace a tragiky se Máj vpojuje do soudobé evropské literatury. V tomto kompletu si můžeme poslechnout Máj ve třech zásadních interpretacích ze supraphonského archivu (Václav Voska, Rudolf Hrušínský, bratři Jiří a Petr Traxlerové a Heda Hošková a řada dalších významných českých herců – František Němec, Jiří Adamíra, Taťjana Medvecká, Marek Eben, Radovan Lukavský Petr Haničinec, Otakar Brousek st., Vladimír Ráž…Komplet doplňují nové nahrávky Máchových zápisků z cest a další básně, vzniklé mimo Máj. I zde nalézáme zásadní téma Máchovy tvorby – pocit dočasnosti trvání života, prchavosti mládí, zklamané milostné touhy.

Portrét básníka Jaroslava Seiferta

Z překrásného komentáře Marie Kučerové k původnímu albu 1 18 0753 "Portrét básníka Jaroslava Seiferta" (básně vybral František Hrubín) vydanému v roce 1969 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
PORTRÉT BÁSNÍKA JAROSLAVA SEIFERTA, tak nazval František Hrubín svůj "průřez" tvorbou národního umělce JAROSLAVA SEIFERTA. Představil nám tak "moudrého chudého" z Města v slzách, básníka, jenž nosí "v kabátě květinu / a v duši pláč"; "milosti! zástupů odevzdaného "proletáře", který odhodlanost své mladosti spojil s mocnou silou zástupů v klukovsky vyzývavém: "Kdybychom chtěli a plivli na slunce / zhasne." Z těchto veršů však už lze vyčíst náznaky unikání násilné síle davu a přitakání životu-poezii, poezii-hře. Tolik převleků, a za tím vším jakoby naruby obrácená "máchovská tvář" okouzlené i odkouzlené SVATEBNÍ CESTY: "Studený pláč pod trojí maskou smíchu / ó výstředníku!" Pak teskný dialog s lyrikou "slzy věcí" a času (M. M. Píša) v básnických sbírkách SLAVÍK ZPÍVÁ ŠPATNĚ, JABLKO S KLÍNA, RUCE VENUŠINY a JARO SBOHEM. Mlčenlivá zastavení u zemité PŘILBY HLÍNY, povzdech vzpoury nad mrtvým Vladislavem Vančurou ve sbírce RUKA A PLAMEN, oslnění věčným vzmachem i zmarem lásky v PÍSNI O VIKTORCE, ztěžklá pravda KONCERTU NA OSTROVĚ, ticho smrtelné lásky a milostné smrti v posledním ODLÉVÁNÍ ZVONŮ.
Básník František Hrubín by jistě dokázal uchopit několik slov a načrtnout portrét svého staršího básnického druha s definitivní konečností, kterou zřejmě dovedou vidět a podržet si jenom muži. Nemohu prostě zastoupit Františka Hrubína a nabídnout Vám Seifertův portrét náhradní, byť s případnými retušemi. Portréty lze ztrácet a zapomínat, ale nelze je milovat a zrazovat. V mém pohledu je však láska i zrada, a to, co právě píšu, bude nejspíš mé VYZNÁNÍ básníku Jaroslavu Seifertovi. Bylo to tuším zjara 1953, kdy básník nuceně mlčel, zatímco kdosi o něm psal, že "zneužil čestného titulu básníka", neboť ve chvíli, kdy "náš lid upírá své oči vpřed a jeho oči se plní radostí", si dovolil napsat opojnou a opájející PÍSEŇ O VIKTORCE. Má láska tedy byla přinejmenším nedoporučitelná, což vedlo k tomu, že jsem zcela propadla poezii. Jaroslav Seifert mi byl skutečně tím, čemu se říká první láska. Učil mě milovat poezii, vyvedl mě z "bezbřehosti" jazyka, která mě poněkud lekala u Vítězslava Nezvala, k čistým pramenům slov. Naučil mě hledat právě ten jediný pravý kamínek na samém dnu básně. Potůčky Seifertových básní se slévaly v mé důvěrně známé rybníky, v mou každoroční jistotu návratu k nám domů....A Vám, milý přátelé mladí a nejmladší odevzdávám slova Exupéryho moudré lišky k Malému princi:
Až budete poslouchat tyto verše, zavřete oči - druhý den si je poslechněte znovu, třetí den zrovna tak a uvidíte, jak budete "lásce" blízko a ještě blíž.
Poezie si Vás už "ochočí" sama.

JAROSLAV SEIFERT (*23.9.1901 – † 10.1.1986

Postel, hospoda, kostel

Čtou František Kreuzmann a Dominika Býmová. Úvod namluvil Zbigniew Czendlik. Audioknižní podoba jednoho z nejprodávanějších titulů posledních let. Kniha získala literární cenu "Magnesia Litera" a ocenění "Český Bestseller", prodalo se již více než 80.000 výtisků. Není kněz jako kněz - Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Audiokniha je pohledem do jeho soukromí i do jeho hlavy. Jeho názory na život, důležité světské i církevní věci, na Boha samotného i na lidskou víru jsou zajímavé, poučné a místy velmi překvapující. Vyprávění formou rozhovoru o práci faráře, víře v Boha, o postavení současné církve v ČR, o protestantech, svobodě, dobru a zlu, stáří či výchově dětí je prokládáno různými životními příběhy Zbigniewa Czendlika.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Česká poezie pro Základní devítileté školy - druhý výběr 2. část

Postel, hospoda, kostel

Fejetony Rudolfa Křesťana

Výběr z díla uhrančivě geniálního básníka

Portrét básníka Jaroslava Seiferta