Milostná paměť ...

Františku - kamaráde drahej. Kolikrát jsem ti už řekl, že neumím recitovat a že je mi to dokonce velmi protivné. Ale taky jsem ti mnohokrát řekl, jak mám rád tvoje básničky, tvoje verše a že si je častokrát čtu potichu, jen tak pro sebe. A teď jsem se drze pokusil ty krásné verše přečíst nahlas, protože jsem z celého srdce přesvědčený, že ta prostá, obyčejná, krásná česká slova by měli lidé, zvlášť v dnešní polámané, přihlouplé, hrubé a vulgární době poslouchat co nejčastěji. Tak, jako když jsme byli malí a maminky nám šeptaly do dušiček vlídná slůvka a slovíčka a my až později poznávali, že to je dar, který jsme dostali od Pána, ta naše řeč mateřská. Děkuji Ti Františku. Tvůj Luděk. Luděk Munzar,19.10.2011