Jaroslav Seifert

Vilém Závada

Jan Pilař

Petr Štěpánek

Miroslav Florian

Josef Hanzlík

Jindřich Hořejší

Ivan Skála

Consuela Morávková

Josef Kainar

Josef Václav Sládek

Jan Přeučil

Josef Hora

Jan Tříska

Libuše Šafránková

Vladimír Holan

Jaroslav Vrchlický

František Halas

František Hrubín

Alfred Strejček

Jiří Wolker

Václav Hons

Vítězslav Nezval

Jan Kotva

Nina Divíšková

Luděk Munzar

Jiří Žáček

Petr Bezruč

Konstantin Biebl

Jiří Orten

Jaromír Hanzlík

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Brevíř lásky. Česká milostná poezie

Za trochu lásky šel bych světa kraj, 
Šel s hlavou odkrytou a šel bych bosý. 
Šel v ledu, ale v duši věčný máj, 
Šel vichřicí, však slyšel zpívat kosy. 
Slovy Jaroslava Vrchlického se otvírá Brevíř lásky, soubor české milostné poezie. 
Divíšková Nina;Hanzlík Jaromír;Kotva Jan;Mach Milan;Morávková Consuela;Munzar Luděk;Přeučil Jan;Strejček Alfréd;Šafránková Libuše;Štěpánek Petr;Tříska Jan

Hänsel und Gretel und andere Märchen

H&auml;nsel und Gretel und andere M&auml;rchen

Přijít za svítání

Výbor esejů známého propagátora vědy, především o krajině a životním prostředí s přesahem do dalších oborů Audiokniha představuje „to nejlepší z Václava Cílka“. Knižní bestseller mapující jeho dvacetiletou autorskou činnost získal audiální podobu díky skvělé interpretaci herce Pavla Soukupa. Úvahy a články jsou uspořádány do pěti tematických oddílů, jež mají představit hlavní oblasti, které prostupují Cílkovým dílem: krajina jako celek; genius loci konkrétních míst; setkávání s lidmi, zvířaty i bájnými bytostmi; popis současného světa s jeho problémy a obav, kam se to řítíme; a nakonec texty o tom, jak z toho ven, které dávají naději. Jako bonus je zařazen nový text „O potřebě zázraků“ načtený přímo autorem.

Portrét básníka Jaroslava Seiferta

Z překrásného komentáře Marie Kučerové k původnímu albu 1 18 0753 "Portrét básníka Jaroslava Seiferta" (básně vybral František Hrubín) vydanému v roce 1969 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
PORTRÉT BÁSNÍKA JAROSLAVA SEIFERTA, tak nazval František Hrubín svůj "průřez" tvorbou národního umělce JAROSLAVA SEIFERTA. Představil nám tak "moudrého chudého" z Města v slzách, básníka, jenž nosí "v kabátě květinu / a v duši pláč"; "milosti! zástupů odevzdaného "proletáře", který odhodlanost své mladosti spojil s mocnou silou zástupů v klukovsky vyzývavém: "Kdybychom chtěli a plivli na slunce / zhasne." Z těchto veršů však už lze vyčíst náznaky unikání násilné síle davu a přitakání životu-poezii, poezii-hře. Tolik převleků, a za tím vším jakoby naruby obrácená "máchovská tvář" okouzlené i odkouzlené SVATEBNÍ CESTY: "Studený pláč pod trojí maskou smíchu / ó výstředníku!" Pak teskný dialog s lyrikou "slzy věcí" a času (M. M. Píša) v básnických sbírkách SLAVÍK ZPÍVÁ ŠPATNĚ, JABLKO S KLÍNA, RUCE VENUŠINY a JARO SBOHEM. Mlčenlivá zastavení u zemité PŘILBY HLÍNY, povzdech vzpoury nad mrtvým Vladislavem Vančurou ve sbírce RUKA A PLAMEN, oslnění věčným vzmachem i zmarem lásky v PÍSNI O VIKTORCE, ztěžklá pravda KONCERTU NA OSTROVĚ, ticho smrtelné lásky a milostné smrti v posledním ODLÉVÁNÍ ZVONŮ.
Básník František Hrubín by jistě dokázal uchopit několik slov a načrtnout portrét svého staršího básnického druha s definitivní konečností, kterou zřejmě dovedou vidět a podržet si jenom muži. Nemohu prostě zastoupit Františka Hrubína a nabídnout Vám Seifertův portrét náhradní, byť s případnými retušemi. Portréty lze ztrácet a zapomínat, ale nelze je milovat a zrazovat. V mém pohledu je však láska i zrada, a to, co právě píšu, bude nejspíš mé VYZNÁNÍ básníku Jaroslavu Seifertovi. Bylo to tuším zjara 1953, kdy básník nuceně mlčel, zatímco kdosi o něm psal, že "zneužil čestného titulu básníka", neboť ve chvíli, kdy "náš lid upírá své oči vpřed a jeho oči se plní radostí", si dovolil napsat opojnou a opájející PÍSEŇ O VIKTORCE. Má láska tedy byla přinejmenším nedoporučitelná, což vedlo k tomu, že jsem zcela propadla poezii. Jaroslav Seifert mi byl skutečně tím, čemu se říká první láska. Učil mě milovat poezii, vyvedl mě z "bezbřehosti" jazyka, která mě poněkud lekala u Vítězslava Nezvala, k čistým pramenům slov. Naučil mě hledat právě ten jediný pravý kamínek na samém dnu básně. Potůčky Seifertových básní se slévaly v mé důvěrně známé rybníky, v mou každoroční jistotu návratu k nám domů....A Vám, milý přátelé mladí a nejmladší odevzdávám slova Exupéryho moudré lišky k Malému princi:
Až budete poslouchat tyto verše, zavřete oči - druhý den si je poslechněte znovu, třetí den zrovna tak a uvidíte, jak budete "lásce" blízko a ještě blíž.
Poezie si Vás už "ochočí" sama.

JAROSLAV SEIFERT (*23.9.1901 – † 10.1.1986

Dobrou a ještě lepší neděli

Krátká humorná zamyšlení nad lidskými a společenskými nešvary.

Aplikace Youradio Talk

Audiokniha Brevíř lásky. Česká milostná poezie

Dobrou a ještě lepší neděli

Přijít za svítání

Portrét básníka Jaroslava Seiferta

Hänsel und Gretel und andere Märchen