Jan z Hvězdy

Karel Mlejnek

Zdeněk Košler

Hudba

Odborná Literatura

Dějiny a historie

Populárně naučná

Literatura faktu a publicistika

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis, a.s.

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Hovoří dirigent Zdeněk Košler

90. výročí narození významného českého dirigenta Zdeňka Košlera (1928-1995) připomínáme rozhlasovým rozhovorem z roku 1978 "Zdeňku Košlerovi k padesátinám" s řadou hudebních ukázek. O práci dirigenta hovoří se Zdeňkem Košlerem Karel Mlejnek.
Zdeněk Košler se narodil 26.března 1928 v Praze. Soukromě se učil hudební teorii a skladbu u O. Jeremiáše, po válce pokračoval ve studiu skladby u J. Řídkého a dirigování u P. Dědečka. V letech 1948-1952 studoval na dirigentském oddělení Hudební fakulty AMU u K. Ančerla a R. Brocka. Často byl oceňován na mezinárodních dirigentských soutěžích. Nejvýznamnější byla 1. cena v soutěži D. Mitropoulose v New Yorku v roce 1963, díky níž získal na rok místo asistenta Leonarda Bernsteina v Newyorské filharmonii. Během své kariéry spolupracoval Zdeněk Košler s více než šedesáti orchestry z celého světa.

Česká klasická kantáta

Z komentáře k původnímu albu Supraphonu 1 12 1437 z roku 1974:Titul je na první pohled trochu zavádějící. Slovo "klasická" není v něm totiž užito v nejběžnějším významu historickém, poukazujícím k tzv. hudebnímu klasicismu, ať již vídeňskému nebo českému.&nbsp;Označení není však užito ani v druhém běžném smyslu charakterizujícím díla ve svém oboru nejdokonalejší, vzorová - to by bylo možno vztáhnout nejspíše ještě k Smetanově České písni - , nýbrž chce podotknout, \nže jde o díla svým způsobem typická a ve své oblasti průkopnická, novátorská. To pak skutečně platí o všech třech skladbách tohoto souboru a vystihuje to nejen jejich charakter, ale i jejich pozici v historii. \nKaždá z nich přinesla skutečně něco nového do vývoje tohoto hudebního druhu - je totiž lépe hovořit o kantátě jako o druhu než jako o formě; forma v užším slova smyslu může být velmi rozmanitá a je zpravidla složena z menších formálních útvarů. \nA opravdu každá z těchto tří kantát přinesla nějaký buď nový nebo dobou zapomenutý rys do vývoje druhu.\nTento vývoj sám je pak hodně mnohotvárný a pestrý. Zprvu, v XVII. století v Itálii byla názvem "cantata" označována jakákoliv zpívaná skladba...Společným rysem všech těchto typů kantáty, \nohraničujícím ji také jako druh od formově podobného oratoria, je převažující lyrický charakter.....\nČeská píseň Bedřicha Smetany je jedinou kantátovou skladbou svého autora a přece jí patří ve vývoji celého žánru místo nejpřednější. Text obrozeneckého básníka Jana z Hvězdy těšil se v své době velké oblibě a byl před Smetanou několikrát zhudebněn v různých žánrech..... je opravdu skladbou jedinečnou ideou i řešením. A přece se o monumentální vlastenecké ideje touto formou pokusil ještě pět let před definitivním dozráním tvaru kantáty Smetanovy Antonín Dvořák. \nJeho Hymnus z Hálkovy básně "Dědicové Bílé Hory", jak zní původní autorův titul, je rovněž lyrickou kantátou vypjatého výrazu vlasteneckého nadšení.\nNa rozdíl od Smetanovy České písně, která si dobyla pevné místo v našem koncertním i gramofonovém repertoáru, i od pozdějších skladeb Dvořákových z tohoto oboru, \nobjevuje se "Hymnus" na našich koncertních programech jen sporadicky a tato nahrávka je prvním jeho zachycením na gramofonové desce vůbec.\nKantáta "Máj" Josefa Bohuslava Foerstra liší se od obou předchozích skladeb podstatně jak svým charakterem, tak postavením v historii české hudby, ale především dobou svého vzniku. \nByla totiž komponována až v druhé polovině 30. let našeho věku a od kantáty Smetanovy a Dvořákovy dělí ji šest desetiletí vývoje tohoto oboru, který přinesl řadu pozoruhodných skladeb nejrůznějších typů a zaměření....Máme tedy před sebou tři typická a reprezentativní díla české lyrické kantáty. Jejich obsah a idea by opravňovala mluvit přímo o kantátě vlastenecké, kdyby tu nehrozilo nebezpečí nedůvěry a podezření z hluchého patosu.Po tom však v žádném z těchto děl není nejmenší stopy. Hloubka opravdového citu strhuje i dnešního posluchače a formová stránka těchto děl při jejich individuální rozrůzněnosti reprezentuje nejenom odlišné typy kantátového žánru \na způsobu práce s vokálním i instrumentálním materiáem, ale skutečně i v každém jednotlivém případě otvírá a razí nové cesty dalšímu vývoji.Doc. Miroslav K. Černý

Aplikace Youradio Talk

Zdeněk Košler

Česká klasická kantáta

Hovoří dirigent Zdeněk Košler