Ladislav Potměšil

Václav Říha

Dalimil Klapka

Božena Němcová

Josef Vinklář

Karel Hynek Mácha

Jorga Kotrbová

Růžena Merunková

Josef Kajetán Tyl

Josef Hora

Jiří Klem

Zdeněk Dítě

Oldřich Daněk

Vilém Besser

Maxim Gorkij

Jiřina Štěpničková

Pavel Grym

Otakar Brousek st.

Julius Fučík

Vladimír Straka

Jiří Adamíra

Václav Kliment Klicpera

Miloš Hlavica

Marie Marešová

Alexander Nikolajevič Ostrovskij

Jaroslava Pokorná

Jana Dítětová

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Podcasty a Audioknihy od autora Zdeněk Dítě. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Michal Pavlata

Miroslav Doležal

Soběslav Sejk

Zdeněk Štěpánek

Vladimír Šmeral

Karel Höger

Petr Štěpánek

Consuela Morávková

Josef Bláha

Marie Glázrová

Rudolf Deyl st.

Eduard Cupák

Rudolf Hrušínský

Ladislav Pešek

Gabriela Vránová

Jaroslav Moučka

Josef Větrovec

Klára Jerneková

Miroslav Masopust

Jiří Dohnal

Václav Vydra ml.

Vladimír Krška

Eduard Kohout

Gustav Bubník

Vladimír Brabec

Otomar Korbelář

Růžena Nasková

Jaroslava Drmlová

Jana Andresíková

Daniela Kolářová

Míla Pačová

Slávka Budínová

Alfred Strejček

Vlastimil Fišar

Stanislava Bartošová

Věra Budilová

Bedřich Karen

Olga Scheinpflugová

Ladislav Boháč

Jiřina Stránská

Jan Schánilec

Josef Langmiler

Čestmír Řanda

Bohumil Švarc

Martin Růžek

Jan Pivec

Marie Burešová

Božena Půlpánová

Jiřina Šejbalová

Karel Hradilák

Jarmila Kronbauerová

Gustav Nezval

František Rolland

František Salzer

Zdeněk Stránský

Vladimír Doležal

Eva Boušková

Vlasta Matulová

Ilja Prachař

Děti a mládež

Film, divadlo, rádio a TV

Poezie

Pohádky

Umění a zábava

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého

Z komentáře k původnímu 2LP albu 0 58 0408 "Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého" vydanému v Supraphonu v roce 1975 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
V prvních poválečných sezónách byl divadelní život bouřlivý. Nová divadla rychle vznikala a ještě rychleji zanikala, střídaly se velkorysé plány, manifesty, programy. Ve srovnání s nimi zněl program REALISTICKÉHO DIVADLA, vedeného Janem Škodou, skromně: dát levému vltavskému břehu dobrou lidovou scénu, která širokým vrstvám diváckým poskytne umění, ne kýč, a je lidová obsahem, postojem, názorem ne ornamentem. Tvarová koncepce tohoto divadla byla vyjádřena lapidárně názvem: realistické.... 
V prvních pěti letech existence divadla poválečná doba sama akcelerovala realismus především jako program myšlenkový. Lidé toužili pochopit, co se to právě s lidmi stalo, poznat pravdu společenských vztahů, skutečné příčiny velkých společenských vztahů, skutečné příčiny velkých společenských konfliktů. Ve výběru prostředků, jak k této pravdě pronikat, mělo ještě umění volnost. Mladé RD také této volnosti využívalo jak v repertoáru tak v inscenacích, realismus v názvu divadla poskytoval široké pole pro nejrůznější žánry i pro spontánní herecký výraz souboru většinou mladého....Dozrálé umění RD má některé zvláštní znaky, které činí jeho nejlepší představení nezaměnitelnými s jinými a spojují práci různých režisérů, herců a výtvarníků v jeden celek. Tyto znaky osobitého rukopisu divadla jsou především vnitřní, daleko méně vnější. Je to určitý výklad postav a jejich vzájemných vztahů, v němž vždycky zazní důvěra v člověka, v jeho možnost činu, v jeho schopnost být lidským. Výchozím bodem práce divadla jsou vždycky spíše charaktery a vzájemné vztahy než dramatické situace. ...Charakteristickým znakem divadla je také jemné porozumění pro poezii ukrytou v nitru lidí nejprostších, "malých", bezvýznamných - a zvláště těch. I smysl pro humor, chápavý a milosrdný; je úsměvem nad pošetilou člověčinou, nikdy však výsměchem lidské důstojnosti; RD byla a je bytostně cizí groteskní stylizace, nadsázka, zlobná satira. Třicet let znamená síto, jímž může projít jen skutečná hodnota, třicet let je doba dost dlouhá na to, aby oddělila zdánlivé od opravdového, pomíjející od trvalého. Realistické divadlo prožilo tuto dobu bez úhony, stal se z něho pojem, který z historie československého divadelnictví už nemůže zmizet....

Lidice - Ležáky /1942-1972/

Dramatické pásmo z veršů Karla Hynka Máchy a Josefa Hory, z Reportáže psané na oprátce Julia Fučíka, z autentických zpráv a hlášení a z vlastních textů sestavil Josef Pávek titul, který vydal Supraphon v roce 1972 a jenž nyní vychází poprvé digitálně. 
 
"...Vracíme-li se dnes ve zvláštní dramatické montáži k těmto událostem, nejde ani zdaleka jen o vzpomínkové pásmo. Ve světě, v němž jsou i dnes hromadně zabíjeni nevinní lidé, včetně žen a dětí, bomby padají na otevřená města, vesnice jsou srovnávány se zemí a celé kmeny nelidsky vyvražďovány, ve světě, v němž není dosud likvidována genocida ani apartheid, ve světě "lokálních" válek a hromadění zbraní pro případnou válku totální, Lidice a Ležáky varují, nabádají a burcují." 
Z komentáře k původnímu LP albu 1 19 1317 "Lidice - Ležáky /1942-1972/"

Album pohádek "Supraphon dětem" 12. - Kam padají hvězdy, Kulfáček, Rada rádce Bonifáce aj.

Jedenáctý díl miniserie Album pohádek "Supraphon dětem" představuje opět svým malým i velkým posluchačům výběr známých i méně známých pohádek vyprávěných i dramatizovaných. 
Pohádky Kam padají hvězdy, Kulfáček, Rada rádce Bonifáce patří mezi dramatizované; účinkují v nich Eva Boušková, Klára Jerneková, Daniela Kolářová, Eduard Cupák a mnoho dalších známých herců. 
Pohádku Jak Míša s kocourkem Filípkem telefonovali pro požárníky vypráví Vlastimil Fišar a Vánoční pohádku nezapomenutelná Slávka Budínová.

Grym, Němcová, Říha, Straka: Kmotr čert a 5 dalších pohádek

Celkem šest milých pohádek s tematikou čertů. Autory jsou Vladimír Straka, Pavel Grym a Božena Němcová.Album plné pohádek je namluveno Vladimírem Brabcem, Čestmírem Řandou, Jiřím Klemem a dalšími interprety.

Divadelní profily - historický archiv

Digitální titul sestavený z historických snímků vydaných původně pod značkou Ultraphon představuje písničky a ukázky scén z inscenací Národního divadla a divadla Větrník (1941 - 1946) 
Byť je kvalita záznamu poplatná přepisu ze standardních desek, představují se vám hlasy a herecké či pěvecké umění legendárních umělců jako byl Bedřich Karen, Václav Vydra, 
Olga Scheinpflugová, František Rolland, Marie Glázrová, Zdeněk Štěpánek, Jarmila Kristenová, Otomar Korbelář a mnoho dalších.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.