Věra Hofmanová

Václav Postránecký

Jan Kopecký

Josef Karlík

Ladislav Lakomý

Arnošt Navrátil

Stanislava Strobachová

Karel Kabíček

Zdeněk Kampf

Rudolf Krátký

Helena Kružíková

Václav Kyzlink

Jarmila Lázničková

Miriam Hynková

Česká lidová

Otakar Dadák

Vlasta Fialová

Fjodor Michajlovič Dostojevskij

Podcasty a Audioknihy od autora Stanislava Strobachová. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Dagmar Veškrnová

Rudolf Chromek

Leopold Franc

Boleslav Roček

Jaroslav Dufek

Miloslav Študent

Jaroslav Hladký

Libuše Geprtová

Kostas Zardaloglu

Jiří Tomek

Jaroslav Kuneš

Ondřej Mikulášek

Miroslav Středa

Jiří Dušek

Jarmila Kurandová

Dramatizace

Humor, komedie a satira

Novely a povídky

Poezie

Povídky

Umění a zábava

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis, a.s.

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Inscenace, které zaujaly (III)

Z komentáře Zdeňka Kaloče, Petra Průši a redakce k původnímu albu 1 18 1320 „Inscenace, které zaujaly (III)“ vydanému Supraphonem v roce 1972 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
DOSTOJEVSKÉHO KNÍŽE MYŠKIN – filantrop tvořený zcela podle křesťanského ideálu: na urážky, ponižování a křivdu odpovídá laskavým úsměvem a pokorou; nepoznal ženu a fyzickému styku s ní se vyhýbá. Můžeme uvěřit v existenci takového člověka? Nevěří v ni ani spisovatel a zatíží ho duševní chorobou. Dokonale krásný idiot – paradox, který je výrazem rozpornosti Dostojevského myslitele a Dostojevského básníka…Dostojevský dochází k ohromujícímu poznání: jeho hrdina měl být prototypem dobra, ale stal se příčinou neštěstí druhých. Ideál se zbortil, neboť už od začátku stál na hliněných nohou. Dostojevskij ztroskotal, neboť – slovy Ejzenštejnovými – společenská filantropie nespočívá v lítosti, nýbrž v přetváření. Proč tedy s IDIOTEM na jeviště? Dostojevského ztroskotání je velkolepé a krásné. Podobá se o pokusu o sestrojení perpetua mobile, při němž byl objeven zákon o zachování energie. Výchozí hypotéza potvrzena nebyla, ale byl nalezen důkaz k jejímu vyvrácení. Umělecká pravda vítězí nad subjektivní názorovou doktrínou. Brněnská inscenace zkoumá rozhodující okamžiky, které vedly k tomuto výsledku: prostředkem tohoto zkoumání je „tušené psychodrama“…
DÍLO FERENCE MOLNÁRA (1878-1952), maďarského novináře, spisovatele a dramatika, je typické dítě složitých národnostních a politických poměrů Rakousko-Uherska. BALADA OD KOLOTOČE vypravuje o nešťastné lásce služtičky k perifernímu krasavci Zavockému, zvanému Liliom (tak se také původně hra jmenuje). Pod banální sentimentalitou příběhu se rozvíjí barvitý obraz tehdejší budapešťské periferie: kouzelný svět ohrad, hospůdek ve dvoře a pod platany, svět stísněných bytů a dřevěných bud, kde se tísnily dělnické rodiny. Společné rysy rakousko-uherských velkoměst dovolily přenést hru i postavy do Prahy. Hudba a písnička dotváří atmosféru prostředí, ale také apeluje a účinně promlouvá o lásce a bídě lidí z periferie…Inscenace Miroslava Vildmana přistupuje ke hře se značným nadhledem a její jednotlivé motivy uvádí do nových souvislostí. V novém uměleckém celku inspirovaném lidovými morytáty, jejich naivitou i hlubokým citovým obsahem, zazní Molnárova hra jako velké a přitažlivé podobenství o člověku. Všemi svými prostředky tlumočí krásný pocit, za který dobré umění bojuje už věky: závratně sladké je – žít.
DRAMATIK PETER BARNES je objev anglické divadelní kritiky let 1969-1970. Do té doby byl znám jako filmový kritik, scénárista a povídkář. Byl tak úspěšný, že se na dva roky finančně zabezpečil a mohl se pustit do práce na divadelní hře Čtrnáctý hrabě Gurney (původní název Vládnoucí třída). Dílo je označeno jako barokní komedie o dvou dílech…Hra vypravuje příběh dědice po zemřelém hraběti. Z otce udělala podivína úcta k tradicím, puritánství a aristokratická noblesnost. Syn – čtrnáctý hrabě Gurney – je rozpolcená osobnost; v první části hry hlásá ke zděšení „normálního“ ziskuchtivého příbuzenstva lásku a zase jen lásku a ztotožňuje se s Kristem a Bohem. V druhé části hry je domněle vyléčen – a jeho „zdravý“ egocentrismus ho žene do role vládce, tentokrát však ne Krista, ale Diktátora, zbabělého vraha a zrádce. V závěru hry se zcela zákonitě objevuje obraz fašismu. Peter Barnes nepovažuje svou hru za pouhý výpad proti britské aristokracii a třídním výsadám, nýbrž za jakýsi širší pohled na společnost jako celek. Na společnost, která uctívá vnější okázalost a pro kterou „jemnocit, láska a něžnost jsou abnormální odchylky“.

Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista

Původní LP album 0 18 0611 Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista vydal Supraphon v roce 1969 - nyní titul vychází poprvé digitálně. 
Text z podkrkonošských her českého lidu zkrátil a pro nahrávku připravil Jan Kopecký; podkladem kompozice jsou tři rozsáhlé lidové hry z XVIII. století - Boskovské umučení, 
Lastibořská komedie o umučení a Semilská hra o vzkříšení. 
Nahrávka vznikla v Mahenově divadle v Brně při večerních představeních 17. září 1967 a 24. března 1968 
 
"...Od věků do věků žije v lidské společnosti zápas pravdy s bezprávím a zrada se nemění, má jen jiné tváře a jiné způsoby. 
I dnes jsou Piláti, kteří si myjí ruce, i dnes - a ne jen na druhé straně světa - jsou demagogové a prodejné duše, i zločin je stejný, má jen jiné metody. 
A nepřestává být velká a lidská dobrota, smrt dar života." 
Sergej Machonin o brněnské inscenaci, 1966

Původní LP album 0 18 0611 Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista vydal Supraphon v roce 1969 - nyní titul vychází poprvé digitálně.
Text z podkrkonošských her českého lidu zkrátil a pro nahrávku připravil Jan Kopecký; podkladem kompozice jsou tři rozsáhlé lidové hry z XVIII. století - Boskovské umučení, 
Lastibořská komedie o umučení a Semilská hra o vzkříšení.
Nahrávka vznikla v Mahenově divadle v Brně při večerních představeních 17. září 1967 a 24. března 1968

"...Od věků do věků žije v lidské společnosti zápas pravdy s bezprávím a zrada se nemění, má jen jiné tváře a jiné způsoby.
I dnes jsou Piláti, kteří si myjí ruce, i dnes - a ne jen na druhé straně světa - jsou demagogové a prodejné duše, i zločin je stejný, má jen jiné metody. 
A nepřestává být velká a lidská dobrota, smrt dar života."
Sergej Machonin o brněnské inscenaci, 1966

Vražda v lomu

Rekreační chatovou osadou otřese záhadné úmrtí mladé dívky. Na místo činu přijíždí poručík Ryška s kolegou doktorem Kabusem. V průběhu vyšetřování začne docházet k dalším nečekaným úmrtím. O nešťastné náhodě se už hovořit nedá. Ačkoliv obdařila Květa Legátová, poručíka Ryšku bystrostí i zkušeností, postavila ho do svízelné situace. A sice před nedostatek důkazů, který mu brání zavčas odhalit vraha. V rozhlasové detektivce tím až do konce udržela patřičné napětí.Osoby a obsazení: poručík Ryška (Jiří Tomek), dr. Kabus (Jiří Dušek), hajný Navrátil (Arnošt Navrátil), babička Navrátilová (Jarmila Kurandová), Eva Navrátilová (Libuše Geprtová), ing. Pepík Melichar (Miroslav Středa), paní Váhalová (Stanislava Strobachová), Zdeněk Toufar (Jaroslav Kuneš) a další.

Aplikace Youradio Talk

Stanislava Strobachová

Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista

Inscenace, které zaujaly (III)

Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista

Vražda v lomu