Petr Haničinec

Pavel Soukup

Josef Hora

Emanuel Frynta

Rudolf Havel

Zdenka Bergrová

Petr Pavlovský

Vojtěch Havel

Jana Preissová

Petr Křička

Jiří Adamíra

Viktor Preiss

Alexandr Sergejevič Puškin

Podcasty a Audioknihy od autora Rudolf Havel. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Poezie

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Puškin: Lyrika a epika

Z komentáře k původnímu LP albu 1218 4269 vydanému Supraphonem v roce 1987 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: 
Ačkoliv Alexandr Sergejevič Puškin (1799 - 1837) zemřel v mladém věku, zanechal rozsáhlé dílo básnické, prozaické, dramatické, publicistické i historické. Jeho odkaz bývá členěn do tří období. První, léta učednická, kdy Puškin zkoušel různé lyrické žánry. Vrcholným dílem této etapy je pohádkový epos Ruslan a Ludmila (1820). V dalším desetiletí psal kromě lyriky především historické elegie a byronské poémy (Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, Cikáni), drama shakespearovského slohu Boris Godunov, román ve verších Evžen Oněgin, Bělkinovy povídky atd. Třetí období zahrnuje posledních sedm let života, který zlomila tragická smrt: Puškin podlehl zranění ze souboje...Kromě lyrických veršů vzniká několik historických prací básnických (především Měděný jezdec), prozaických (Kapitánova dcerka, Piková dáma aj.) i dramatických (nedokončeno: Scény iz rycarskich vremeň). Vybírat z tak rozsáhlého díla, navíc žánrově různorodého, je svízelné, zvláště když existuje řada českých překladů i děl méně významných, ale posluchačsky vděčných...bylo by ovšem těžké představit si i časově vymezený průřez bez Evžena Oněgina...Poslední období Puškinovo a žánr veršované epické povídky - poémy reprezentuje na této desce Měděný jezdec, velká společenská metafora, přesahující historické panoráma příběhu...Z devatenácti zařazených lyrických básní patří do Puškinova prvního období dvě (Můj portrét, Pěvec), většina jich je z desetiletí 1820-1830, tři jsou z posledních let (Je čas, má milená, Když někdy za městem se toulám, Exegi monumentum). Takovýto skromný výběr nemůže ovšem naznačit celou rozlohu Puškinova lyrického odkazu, i on - stejně jako střihová montáž z Evžena Oněgina - má být jen nahlédnutím do díla a pozvánkou k četbě...

Aplikace Youradio Talk

Rudolf Havel

Puškin: Lyrika a epika