Barbora Haplová

Karel Čapek

Otomar Kvěch

Francis Scott Fitzgerald

Ondřej Brousek

Vlastimil Vondruška

Gabriela Preissová

Mika Waltari

Antonio G. Iturbe

Otmar Brancuzský

Zdeněk Velen

František Němec

Otakar Brousek

Tomáš Töpfer

Jaroslava Pokorná

Naděžda Vicenová

Jiří Suchý z Tábora

Jana Janěková

Helena Dvořáková

Tomáš Vacek

Miroslav Hanuš

Libor Vacek

Veronika Lazorčáková

Jana Stryková

Jiří Vyorálek

Jaroslav Satoranský

Dušan Sitek

Dana Černá

Marek Holý

Valerie Zawadská

Matěj Převrátil

Ivan Trojan

Petr Lněnička

Taťjana Medvecká

Filip Kaňkovský

Viktor Preiss

Magdaléna Borová

Vladimír Javorský

Jaromír Meduna

Eliška Zbranková

Igor Bareš

Klára Sedláčková-Oltová

Veronika Khek Kubařová

Anežka Šťastná

Vasil Fridrich

Klára Suchá

Lukáš Hlavica

Hanuš Bor

Ondřej Rychlý

Naďa Konvalinková

Výuka

Odborná Literatura

Dějiny a historie

Detektivky

Děti a mládež

Dobrodružné romány

Klasika

Novely a povídky

Povídky

Populárně naučná

Literatura faktu a publicistika

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis a.s.

Radioservis

Tympanum

OneHotBook

Obrana Mozarta

Pro všechny z nás, kteří si neumí představit život bez hudby.
Vstupujete do světa hudby? Položte si otázky, na které si buď hned, nebo časem budete muset odpovědět.
„Dílo se mi po přečtení jeví jako velmi potřebné a niterné krédo někoho, kdo celý život hudbou žil, komponoval ji, byl obklopen jejím světem a nakonec si uvědomil, že všechno to, co poznával, studoval a také vytvářel, tedy podílel se na proměně a vzniku toho zázračného, nepochopitelného metajazyka, kterému my Češi říkáme HUDBA (podle jedné z jejích podob, na rozdíl od všech ostatních národů, které převzaly řecko-latinský základ MUSICA), zkrátka že všechno toto, celý tento vesmír se začíná měnit způsobem, kterému někteří z nás přestávají rozumět.
A tak se Otomar Kvěch logicky obrací ke kvintesenci všeho toho, co evropská hudba vytvořila, a tuto kvintesenci pro něj jistě právem představuje Wolfgang Amadeus MOZART. I pro mě je Amadeus skladatel přinejmenším tisíciletí lidských dějin a jeho jméno je klíčem ke světu všech hodnot evropské hudby. Proto se Otomar Kvěch k němu vrací a uvažuje o dnešním světě hudby s vědomím této – znovu to opakuji – kvintesence veškeré naší kultury.“
Miloš Štědroň – hudební skladatel, vědec a pedagog

Krvavý hejtman

Zločiny na dvoře císaře Karla IV.

Příběh druhý.

„Detektivní příběh ze středověké Prahy, která je plná podvodníků, zloduchů a lapků. Jistotou, že zlo nezůstane nepotrestáno, je císař Karel IV. a jeho pomocník, notář Jan ze Zbyn se svými přáteli. Nahrávku provází napětí, humor i skvělé herecké výkony. Ať se vám druhá část naší volné série co nejlépe poslouchá!“ 
Michal Bureš, režisér

Scénář rozhlasové hry vypadá pro neznalé mnohem nudněji než jeho realizace ve studiu. Je totiž velký rozdíl mezi tím, co si autor vymyslí, jak kdo co řekne a udělá a jak to vysloví nebo vykřikne a tím, jak příběh prožít, zahrát a zvukem vyšperkovat. Teprve mistrovské hlasy a zkušený režisér dávají scénáři život. Přitom je samozřejmě důležité, aby se výsledek nelíbil jen tvůrcům, ale v první řadě musí zaujmout ty, kterým je určen, tedy posluchače.
Rozhlasová hra Ďáblův nápoj měla dobrou odezvu, a tak jsem rád přijal nabídku pokračovat v příbězích z časů císaře Karla IV. Samozřejmě pod podmínkou, že v hlavních rolích budou obsazeni stejní herci. Povedlo se a vy můžete sledovat další zápletku plnou mordů a intrik, s nimiž si neumí poradit nikdo jiný než mistr teologie Damián, císařský notář Jakub ze Zbyn a jeho synovec Filip. A do hry opět vstoupí i praktická a chytrá sklepnice Majdalena. Takže je zřejmé, že zločinec nemá šanci. I když… Kdo ví?

Velký Gatsby

Velký Gatsby, příběh tragické deziluze Francis Scott Fitzgerald (1896-1940), 'autor jazzového věku', dokázal jedinečným způsobem zvěčnit atmosféru prvního poválečného desetiletí v USA. Ve svém nejznámějším románu Gatsby vypráví příběh velké lásky, oslnivého společenského vzestupu i tragické deziluze. 'Začal jsem počítat výdaje své doby dříve, než na ně byly vystaveny účty,' poznamenal Fitzgerald na téma svého zájmu o zpodobení bezstarostného života americké společenské smetánky utrácející jmění na nekonečných večírcích, plných pašovaného prohibičního alkoholu. Dvacátá léta, do nichž vedla cesta přes bojiště první světové války, nastartovala ve Spojených státech období oslnivé konjunktury, které ukončil až krach na newyorské burze v roce 1929. Na začátku 20. let se taky odehrává Fitzgeraldův román Velký Gatsby, který vyšel v roce 1925. Jeho vypravěč, mladý poválečný navrátilec Nick Carraway, přijíždí ze Středozápadu do New Yorku, aby zkusil štěstí jako burzovní makléř. Náhoda ho přivede do podnájmu v sousedství pohádkového sídla tajemného boháče Jaye Gatsbyho, na jehož velkolepé večírky se každý týden sjíždí půlka New Yorku. Aniž zpočátku tuší proč, vzbudí Nick zájem bohatého souseda, a protože má ve zvyku ostatním spíš naslouchat než odporovat, záhy se stane Gatsbyho důvěrníkem. A pak i pomocníkem při pokusu získat zpět milovanou dívku, o kterou ho před pěti lety připravil odchod na frontu. Jenomže ani pohádkové jmění, které Gatsby po návratu z války nashromáždil, nemůže vykoupit minulost a proměnit sen ve skutečnost. Gatsbyho sen o osudové lásce se na konci ukáže jako pouhá chiméra. Fitzgeraldův Velký Gatsby je příběhem několikanásobného lidského míjení a tragického ztroskotání jedné iluze. Své hrdiny vylíčil autor s kritickým odstupem a zároveň s mimořádnou empatií. Ambivalence jejich charakterů a pocit jakéhosi nevyčerpatelného tajemství, které si stále znovu přitahují generace čtenářů i tvůrců, kteří o nich chtějí vyprávět. R. Venclová

Krakatit

Rozhlasová dramatizace z roku 2025

Hrají: Petr Lněnička (ing. Prokop), Marek Holý, Ivan Trojan, Ondřej Brousek, Viktor Preiss, Eliška Zbranková, František Němec, Jaroslav Satoranský, Anežka Šťastná, Jaromír Meduna a mnoho dalších

Hudbu nahrál Symfonický orchestr Českého rozhlasu

„Je to román o výbušninách a snění, o lidských vášních a o bohu, ale bůh se objevuje na konci toho všeho – což je jeho přirozené místo.“ Tato slova napsal Karel Čapek o svém druhém románu v dopise H. G. Wellsovi. Přestože Čapkova nejrozsáhlejší próza okamžitě získala popularitu a statut jedné z jeho nejlepších prací, názory na její výklad se v čase měnily.

„Člověk si najednou říká, co to vlastně ten krakatit je. Jestli to je opravdu u toho Čapka ta výbušnina, kterou vynalezl inženýr Prokop jako hlavní hrdina, anebo jestli je to něco, co je v každém člověku, vevnitř, něco, co vytváří napětí, výbušnost, co pak vede k velkým i celosvětovým konfliktům. Co je to vlastně v člověku a kdy má pro to nějakou dispozici, že prostě ta výbušnina v něm začne pracovat tak, že ji nezvládá,“ zamýšlí se Lukáš Hlavica.

Jeho království – Jedenáct listů Marca Manilia Mezentiana z jara roku 30 po Kristu

„A svěřím ti zázrak, jenž se mi zjevil ve snu: Cesta sama je již královstvím.“
Před Velikonocemi dramatického roku, který v budoucím křesťanském kalendáři ponese číslovku 30, se nešťastný Říman Marcus Manilius Mezentianus vydal z Alexandrie do svatého města Židů. Cítí, že zhrzenému srdci uleví jedině očistná pouť, avšak dál zasílá listy římské milence Tulii, neboť se s její krutostí dosud nevyrovnal. Do Jeruzaléma dorazí ve chvíli, kdy na kříži dotrpěl Ježíš, jenž Judeu pobuřoval divotvornými zázraky a ještě neslýchanějším učením. A zatímco se Marcus u svého známého Piláta Pontského dovídá o farizejských pohnutkách exekuce, mizí Ukřižovaný ze skalního hrobu, zrádce Jidáš vrací stříbrňáky a kolonii zachvátí neklid. V poctivé snaze vypátrat, čím se Ježíš Nazaretský lišil od záplavy místních mesiášů, se noblesní vzdělanec Marcus vydává za těmi, které prorok poctil milosrdenstvím. Zpovídá sedláky, kupce i padlé ženy, apoštoly mladé víry nevyjímaje. Připouští si už, že na Golgotě viděl živého boha a zastánce spravedlivějšího království mimo tento svět, ale ještě netuší, že i on sám bude muset ve vztahu k němu učinit zásadní krok…
Stvořitel Egypťana Sinuheta – původním školením teolog – přiblížil Kristovu dobrou zvěst moderně, s ohledem na všední mentalitu obyvatel starověkého Středomoří. Pro pochopení kořenů křesťanství tím učinil mnohem víc než díla o svědcích Benu Hurovi či Barabášovi. Plasticitou pohledu na biblickou Judeu se román vyrovná Bulgakovovi i Kazantzakisovi.
„Velkolepé svědectví o tom, jak víra v Krista povstala a vzkvetla, a to za pouhých čtyřicet dní od jednoho Pesachu k Letnicím.“ – The New York Times Book Review.
„Protentokrát se autor odpoutal od vzorců uplatněných v Sinuhetovi, a přece stvořil další pozoruhodnou, dojemnou a klidnou knihu, jež nehledě na látku nemá potřebu šokovat.“ – Kirkus Reviews, 1960.
„Waltari kráčí ve stopách Ernesta Renana a jeho další velký román je úžasný se vším všudy. Smutné, ale hladké, plavné – a vlastně neskutečně prosté.“ – The Saturday Review, 1961.
„Téma knihy je blízké mé víře a oslovuje i nevěřící. Rozšiřuje do podrobností biblický děj pro jeho lepší přijetí do srdce, dává lépe pochopit racionálně uvažujícím lidem dneška poselství, které lidstvu Ježíš Kristus přinesl. (…) Knihy od Waltariho by měly patřit k základům všeobecného rozhledu člověka dnešní doby.“ – ze čtenářských recenzí.

Mechovky a trilobiti

Odkud se u nás na souši vzaly všechny pozůstatky moře?  Přeneste se jedním šplouchnutím do příběhů tak mokrých, že by si i vodník došel pro ručník. Převalí vás divoké dírkonoščí city, budete sdílet bratrství prakovbojů i stýskání profesora Křemene po zlaté éře písku.Obsah: 1. díl: Silurská panenka zkázy (11:47) - 2. díl: Šifra žraloka Leonarda (11:46) - 3. díl: Dobrodružství Mechovky Stara a Hřebenatky Joe (12:57) - 4. díl: Teplická přednáška profesora Křemene o neúsprosných píscích času (13:30) - 5. díl: Srdcervoucí románek Luisiany a Vincenza (13:28).Čte: Ondřej Brousek

K otevřenému nebi

Co je důležité, je očím neviditelné. Správně vidíme pouze srdcem. A z výšky. Ti tři se potkali v hangárech společnosti Latécoère v Toulouse, kde železnou rukou vládne pan Daurat. Z řad armádního letectva se sice do civilu odporoučeli z rozličných příčin a povahy mají ještě rozdílnější, ale spojuje je nezměrná touha hledět na svět zase shora. Zatímco poživačný dříč Jean Mermoz je ve vztazích přelétavý i na zemi, Henri Guillaumet slouží jako vzor plachého šťastlivce. A tělnatý, o to však noblesnější snílek Antoine de Saint-Exupéry je možná zhrzený z nešťastné lásky, nicméně už pilně sbírá náměty pro slavné podobenství o zodpovědnosti Malého prince za růži. Francie si může jedině blahořečit. Získala v nich zapálené piloty letecké pošty, na něž se lze spolehnout při přepravě zásilek zpoza zrádných Pyrenejí, z berberské Afriky i Jižní Ameriky. Trojlístku hrdinných letců ubíhají léta sladká i ošidná – to když jejich nasazení poznamená hospodářská krize a krátkozraká politika. A byť se k nim osud zachová ještě drsněji než jejich šéf, s jistotou cítíme, že vysoko v oblacích nechali srdce, která dole jen výjimečně otevřeli ženám… „Pro hrdiny má život smysl jen tehdy, pokud mohou létat. Román tak čtenáře ponouká, aby i oni zkusili jít za vlastní životní vášní.“ – iliteratura.cz. „Iturbe se nebojí velkých slov, někdy i frází, které ovšem skvěle vystihují dobu, o níž píše. Zároveň je totiž kniha poctou nejslavnějšímu z trojice hrdinů, Antoinovi de Saint-Exupérymu – jeho psaní, a zejména slavné filozofické pohádce Malý princ inspirované létáním a ztroskotáním, jež bylo pevnou součástí života někdejších vzdušných pionýrů.“ – Respekt. Mohutné tělo z něj na pevné zemi dělá zmateného, rozkolébaného tučňáka. Tam nahoře je z něj ale úplně jiný člověk. Lehký jako pírko. Splnil se mu sen každého dítěte. Dosáhl toho, že hračky jsou skutečné a skutečnost je hrou. „Nechci žít. Chci létat.“ – ukázka z textu

Její pastorkyňa (2015)

Nové nastudování hry Její pastorkyňa připravil režisér Aleš Vrzák s Helenou Dvořákovou v roli Kostelničky a Klárou Suchou jako Jenůfou. Dvě ústřední mužské postavy, nevlastní bratry Števu a Lacu, si zahráli Ondřej Brousek a Jiří Vyorálek. Režisér se při práci nepouštěl cestou realistické drobnokresby, ale soustředil se na sílu slova, na podstatu dramatických situací i na bytí a vztahy postav jejich jádru. Zásadní podíl na nové inscenaci má hudební řešení Marka Ivanoviče, které scénickou víceplánovost přetavuje v odpovídající zvukový obraz a vytváří tak svébytný rozhlasový tvar.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.