Jiří Vilímek

Karel Čapek

Antonín Matěj Píša

Rudolf Medek

F. X. Šalda

Josef Čapek

Josef Kopta

Stanislav Lom

Jiří Karásek ze Lvovic

Josef Svatopluk Machar

Eduard Bass

Jaroslav Kvapil

Gabriela Preissová

Vítězslav Nezval

Konstantin Biebl

Josef Štefan Kubín

Pavel Eisner

Otokar Fischer

Podcasty a Audioknihy od autora Gabriela Preissová. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Jan Vala

Ladislav Kazda

Eva Kubešová

Miluše Šplechtová

Jiřina Lebedová

Jarmila Urbánková

Štěpán Zemánek

Tomáš Töpfer

Stanislav Hejný

Miloš Hájek

Bohuš Smutný

Naděžda Vicenová

František Baťka

Monika Žáková

Jana Janěková

Bedřich Bobek

Miloš Hlavica

Jiří Schwarz

Anděla Novotná

Štěpánka Holečková

Helena Dvořáková

Tomáš Vacek

Miroslav Hanuš

Hana Doulová

Viola Zinková

Artuš Kalous

Jiří Vyorálek

František Vicena

Jan Tříska

Radoslav Brzobohatý

Věra Kubánková

Josef Somr

Dušan Sitek

Jolana Maurerová

Valerie Zawadská

Miloslav Holub

Matěj Převrátil

Věra Vlčková

Taťjana Medvecká

Josef Kemr

Ondřej Brousek

Milena Asmanová

Růžena Merunková

Zdeněk Žák

Jarmila Kurandová

Karel Kabíček

Rudolf Krátký

Václav Kyzlink

Jarmila Lázničková

Artur Šviha

Veronika Khek Kubařová

Viola Javůrková

Rudolf Jurda

Ivanka Devátá

Stanislav Malý

Jana Dítětová

Naděžda Letenská

Vlasta Vlasáková

Klára Suchá

Ladislav Smolinský

Lukáš Hlavica

Pavla Pešatová

Marie Viková

Otakar Dadák

Vlasta Fialová

Výuka

Autobiografie a biografie

Dějiny a historie

Děti a mládež

Klasika

Novely a povídky

Povídky

Populárně naučná

Literatura faktu a publicistika

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis a.s.

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Její pastorkyňa (1987)

Studiová "rekonstrukce" inscenace někdejšího Realistického divadla v Praze z roku 1987.Účinkují: stařenka Buryjovka (Věra Kubánková), Laca Klemeň (Zdeněk Žák), Števa Buryja (Jiří Schwarz), kostelnička Buryjovka (Věra Vlčková), Jenůfa, její pastorkyňa (Miluše Šplechtová), stárek (Ladislav Kazda), rychtář (Miloš Hlavica), rychtářka (Růžena Merunková), Karolka, jejichdcera (Jolana Maurerová), Pastuchyňa (Ivanka Devátá). Dále hrají Hana Doulová, Lukáš Hlavica, Monika Žáková a Jiřina Lebedová.

Hlasy českých literátů

Historicky cenné nahrávky hlasů českých literátů, natočené v průběhu 30. let 20. století.

F. X. Šalda 18. 11. 1933 (50 let Národního divadla)

Rudolf Medek 17. 10. 1937 (Památník osvobození)

Josef Kopta 19. 12. 1935 (o knihách, anketa LN)

Pavel Eisner (pseudonym Jan Ort) 12.2.1938 (o češtině a jejích zvláštnostech)

Gabriela Preissová 12. 8. 1938 (o lidových krojích na Slovácku)

Stanislav Lom 15. 4. 1938 (Zahrádkářova cesta k Bohu)

J. Š. Kubín 18. 8. 1935 (o poutích, panoptikách a vyvolávačích)

Konstantin Biebl 25. 2. 1933 (První noc na Jávě - přednáška)

Otokar Fischer 12. 4. 1936 (Velikonoční symboly v umění - přednáška)

Jaroslav Kvapil 28. 9. 1938 (Svatý Václave! - přednáška)

Antonín Matěj Píša 16. 3. 1938 (Památka na Otokara Fischera)

J. S. Machar 25. 8. 1934 (o Hálkovi a Vrchlickém)

Josef Čapek 12. 4. 1936 (O květinách a cestování)

Jiří Karásek ze Lvovic 16. 1. 1935 (o tvorbě Arnošta Procházky)

Eduard Bass 28. 4. 1936 (Knihy, které čtu)

Vítězslav Nezval 19. 3. 1936 (Poesie na vstupu do Máchova roku)

Karel Čapek 24. 12. 1937 (Pozdrav lidem dobré vůle do Indie)

Zasloužilá umělkyně Vlasta Vlasáková - Portrét herečky

Z komentáře Evy Soukupové k původnímu LP albu 1118 3003 "Zasloužilá umělkyně Vlasta Vlasáková - Portrét herečky" vydanému v roce 1982 v Supraphonu a nyní vycházejícímu poprvé digitálně:
Herecký portrét zasl.umělkyně VLASTY VLASÁKOVÉ (*7.10.1921)…, členky činohry Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ostravě…, nám představuje širokou škálu tvůrčích schopností vynikající umělkyně. Z její dokonalé techniky vyčteme poctivou hereckou školu jak někdejšího dramatického oddělení pražské konzervatoře, tak divadelní fakulty AMU. Jejími učiteli byly velké osobnosti našeho divadla, režiséři Jiří Frejka, František Salzer, Aleš Podhorský i herci, jejichž jména patří k vrcholům českého dramatického umění. Anna Iblová, Jiří Plachý, Jaroslav Průcha, Ladislav Pešek. Navíc má Vlasta Vlasáková příjemně zabarvený a kultivovaný hlas, který spolu s pílí a talentem jí pomáhá vyjádřit všechny ty složité vnitřní osudy nejrůznějších dramatických hrdinů. Velké výrazové schopnosti umělkyně jsou nejen projevem talentu, jsou i výslednicí její příkladné píle a zdravé tvůrčí ctižádosti. Ukázka z její bohaté tvorby z úryvku z Její pastorkyně Gabriely Praissové ukazuje umění Vlasty Vlasákové v interpretaci dramaticky vypjatých hrdinek. Pevnost vůle a neutuchající elán civilního projevu Vlasty Vlasákové se nám umocněně promítá do komisařky, hlavní hrdinky Višněvského revolučního dramatu Optimistická tragédie, naléhá na nás z bezměrné síly Shawovy Svaté Jany, ale podmaňuje si nás i svou poetičností a romantickou touhou Roxany z Rostandova Cyrana z Bergeracu. Výrazové bohatství nejpodivnějších ženských typů nás uchvátí v Hellmanové Podzimní zahradě i ve Williamsově lyrickém dramatu Skleněný zvěřinec. Škoda, že pevně daný časový rozměr gramofonové desky nedovoluje evokovat více z celé řady významných ženských postav světového divadla....

Její pastorkyňa (2015)

Nové nastudování hry Její pastorkyňa připravil režisér Aleš Vrzák s Helenou Dvořákovou v roli Kostelničky a Klárou Suchou jako Jenůfou. Dvě ústřední mužské postavy, nevlastní bratry Števu a Lacu, si zahráli Ondřej Brousek a Jiří Vyorálek. Režisér se při práci nepouštěl cestou realistické drobnokresby, ale soustředil se na sílu slova, na podstatu dramatických situací i na bytí a vztahy postav jejich jádru. Zásadní podíl na nové inscenaci má hudební řešení Marka Ivanoviče, které scénickou víceplánovost přetavuje v odpovídající zvukový obraz a vytváří tak svébytný rozhlasový tvar.

Gazdina roba

Rozhlasová adaptace slavného vesnického dramatu Gabriely Preissové o vášni, snech a touze, které není možné naplnit.O vznik Gazdiny roby se zasloužil ředitel Národního divadla v Praze František Adolf Šubert. Právě on vybídl mladou autorku, která zrovna úspěšně vydala sbírku próz Obrazy ze Slovácka, aby se pokusila o drama. Preissová mu nejprve nabídla k posouzení syžet divadelní hry Ideál, zkušený divadelní praktik však viděl větší potenciál v povídce Gazdina roba, která byla otištěna v lednovém čísle Osvěty v roce 1889. Někdy v polovině roku začala Preissová na dramatizaci své povídky o nerovné lásce krajčířky Evy a bohatého statkářského syna Mánka pracovat.V září 1889 byla hra dokončena a přijata k nastudování do Národního divadla.Českým rozhlasem byla Gazdina roba nastudována v roce 1953 v brněnském studiu v úpravě Dalibora Chalupy a s hudbou Emanuela Kuksy. Režisérem byl Vladimír Vozák, hlavní role si zahráli Viola Zinková, Rudolf Krátký, Otakar Dadák, Jarmila Urbánková a Vlasta Fialová.

Neodvratný skon maratónského běžce

Děj hry Jiřího Vilímka Neodvratný skon maratónského běžce se začíná odvíjet na samém sklonku války, v ilegální redakci jakýchsi novin. Skupinka mužů různého charakteru a různé válečné zkušenosti tu přepisuje a postupně vydává deník hrdiny, jemuž všichni říkají Atéňan. Ten není přítomen, jde však o legendárního bojovníka proti nepříteli. Jiří Vilímek tu rozehrává historii ne nepodobnou propagandistické práci na vytvoření kultu Julia Fučíka a předestírá tu i tendencí účelově upravovat skutečnost.Režie: Jiří Horčička - osoby a obsazení: Čára (Jan Tříska), Fakir (Josef Somr), Pinďa (Josef Kemr), spojka (Jana Dítětová), Athéňan (Radoslav Brzobohatý) a další.Hra Neodvratný skon maratónského běžce obdržela první cenu festivalu Prix Italia v roce 1969.

Aplikace Youradio Talk

Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.