Josef Kajetán Tyl

Ferdinand Peroutka

Dobroslav Chrobák

Ladislav Stroupežnický

Miroslav Chorvát

Rudolf Pellar

Podcasty a Audioknihy od autora Miroslav Chorvát. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Eva Klenová

Bohuš Hradil

František Smolík

Jaroslava Drmlová

Zdeněk Buchvaldek

Miloš Rozhoň

Ladislav Trojan

Ladislav Šimek

Klára Jerneková

Martin Štěpánek

Jiří Dohnal

Libuše Havelková

Jiřina Petrovická

Zdeněk Kutil

Petr Štěpánek

Jaroslava Tvrzníková

Vladimír Hlavatý

Václav Stýblo

Václav Švorc

Jan Teplý

Luděk Munzar

Jana Hlaváčová

Josef Mixa

Milica Kolofíková

Jiřina Zemanová

František Filipovský

Jarmila Krulišová

Jaroslav Kašpar

Vítězslav Vejražka

Bořivoj Navrátil

Svatopluk Skládal

Marie Vášová

Zdeněk Šavrda

Josef Pehr

Blažena Holišová

Iva Šašková

Pavel Bešík

Čestmír Řanda

Soběslav Sejk

František Krahulík

Lída Plachá

Jindra Kvardová

Ilja Prachař

Marie Chocholatá

Bohuslav Čáp

Vladimír Pospíšil

František Velebný

Autobiografie a biografie

Děti a mládež

Dramatizace

Klasika

Poezie

Pohádky

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis, a.s.

Český rozhlas

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon

Drak se vrací

Dobroslav Chrobák: Drak se vrací. Luděk Munzar a Jana Hlaváčová v baladickém příběhu o lásce a vině.Klidný život malé horské vesnice naruší návrat muže, který ji před lety za dramatických okolností opustil. Dokonce zde zanechal svou milou, a ta se po čase vdala za jiného muže. Martin Lepiš přezdívaný Drak se vždy vymykal konvencím, ale zločin, ze kterého byl kdysi obviněn, nespáchal. Teď je zpět a dávná křivda vesnici znepokojuje.Účinkují: Luděk Munzar, Zdeněk Buchvaldek, Jana Hlaváčová, Ilja Prachař, Ladislav Šimek, Soběslav Sejk, Jan Teplý, Zdeněk Kutil, Čestmír Řanda, Václav Stýblo, Svatopluk Skládal, Ladislav Trojan, Vladimír Hlavatý, Marie Vášová, Lída Plachá, Jarmila Krulišová, Vladimír Pospíšil, Miroslav Chorvát, Miloš Rozhoň a další. Natočeno v roce 1982

Strakonický dudák

21. listopadu 1847 se ve Stavovském divadle v Praze poprvé hrála dramatická báchorka Strakonický dudák Josefa Kajetána Tyla (*4. února 1808). 
Podle literárních kritiků hra, která "...natrvalo ovlivnila český divadelní repertoár a většinou byla přijímána jako umělecká výpověď o nás samých, o našem národním charakteru..."
Báchorka vypráví příběh o dudákovi Švandovi, synovi lesní žínky Rosavy, která pro něj vyprosila čarovnou moc jeho dud. Švanda má rád Dorotku, ale jako nápadník je odmítán Dorotčiným tatínkem pro svoji chudobu.
Švanda se furiantsky vydává do světa, aby si hrou na dudy vydělal zlaťáky a mohl si vzít Dorotku za ženu - a tak jsou proti sobě postaveny takové hodnoty jako je láska a peníze. 
Švanda je na své cestě světem, provázen svým přítelem šumařem Kalafunou, ale také vykukem Vocilkou, nejprve okouzlen všemi možnými marnostmi světa a hlavně mocí peněz, 
zapomíná na domov a lásku, kvůli které se do světa vydal, ba ji v jeden čas i zapírá...
Dalším vývojem příběhu však Švanda poznává, že peníze nejsou důležité, že důležitá je láska Dorotčina i oddaná mateřská láska víly Rosavy a také přátelství šumaře Kalafuny. 
V dramatizaci z roku 1969 uslyšíte Martina Štěpánka, Jaroslavu Tvrzníkovou, Janu Hlaváčovou, Ladislava Peška, Josefa Kemra a mnoho dalších skvělých herců.

Vítězslav Vejražka - Potrét herce

Komentář Dr. Ludmily Kopáčové k původnímu LP albu 1 18 2107 "Národní umělec Vítězslav Vejražka - portrét herce" vydanému Supraphonem v roce 1977 a nyní vycházejícímu v původní podobě poprvé digitálně:
V ruce s textem, s verši milovaných básníků, zastihla záludná smrt předčasně národního umělce Vítězslava Vejražku ráno 8.6.1973. Osmapadesátiletý herec odešel náhle, uprostřed práce, kterou tolik miloval, uprostřed díla, které by bylo jistě pokračovalo nejednou další nezapomenutelnou rolí. V čem byla síla jeho umění, které milovali diváci nejen divadelní, ale i filmoví, televizní a rozhlasoví? Bylo to především jeho dokonalé technické vybavení, to, jak dovedl vládnout hlasem, tělem i mimikou, jak vzornou a citlivou měl výslovnost. Vášnivý vyznavač Stanislavského dokonale pronikal do nitra ztělesňovaných postav a nacházel v nich vždy nové vlastnosti, jimiž je přibližoval divákovi. Vášnivost, výbušnost, živelnost, temperament, vitalita, mužnost - to byly hlavní Vejražkovy atributy, jež dával plně do služeb svých postav. Nebylo jich málo, přesto, že jeho život skončil tak předčasně, přesto, že na něj jistě čekaly nemalé úkoly především v dílech autorů jeho hereckému naturelu nejbližších - W. Shakespeara a M. Gorkého. Byl typickým představitelem hrdinů, bouřliváků, revolucionářů, vladařů a milenců. Chtělo by se tu téměř říci mileneckých vladařů a vladařských milenců - tak totiž lze snad nejlépe postihnout onu základní notu, která se ve Vejražkově herectví ozývala a kterou, do jisté míry, můžeme poznat i na této desce. Kdo je Oidipus - muž, který se stal manželem vlastní matky a tím vládcem na Thébami i otcem svých bratří a sester, vladař, který si za tento hrůzný zločin sám určí trest. Kdo je pan Vodička? Výbušný, žárlivý manžel, neomezený vládce v domě, vroucně a vášnivě milující svou ženu a proto tak zaslepený. Jen furiantský sedlák Bušek z Našich furiantů se poněkud vymyká této linii, kterou můžeme v díle Vejražkově sledovat téměř od začátku. Našli bychom tu především postavy shakespearovské, protože V.Vejražka byl výrazně shakespearovský herec. Právě ona vitalita přechodu od renesance k baroku, kterou zrcadlí tolik postav velkého dramatika, byla Vejražkovou doménou. Jeho Oberon, dvojí Claudius - ostatně snad Vejražkova role největší a nejslavnější - Petruccio, Othello i Antonius, ti všichni v sobě nesou cosi společného: onu mužnou vitalitu a vitálnost, spojenou s vladařskými vlastnostmi. Nebyl konečně z téhož rodu i Vejražkův Francek, Mlynář z Lucerny nebo Jánošík? Tím se však dostáváme k dalšímu pólu Vejražkova herectví. K typu tvrdých, leckdy tvrdohlavých, zásadových, pevných odbojníků a revolucionářů, mezi nimiž najdeme Fučíka, Jana Roháče či sedláka Juana z Lope de Vegova Sedlák svým pánem. K oněm mužným vladařům se pak řadí i despotové jakým byl právě tak Oinomaos jako Maršál Bílé nemoci, od něhož je už jen krok k bezmocně vzteklému Göringovi v Zinnerové Ďábelském kruhu. V jeho pojetí to byli vskutku nebezpeční, tvrdí a zpupní vládci. Šíři Vejražkova talentu i hereckého mistrovství dokumentuje snad příklad nejvýmluvnější: Mrštíkových Maryša, v níž se po čase proměnil z Francka ve Vávru v televizním zpracování, aby se starý Lízal stal jeho hereckým epilogem. České drama byl velkou hercovou láskou, a proto v něm vytvořil tolik nezapomenutelných, hluboce lidských postav, jakými byly třeba jeho Zlatohlav v Tylově Tvrdohlavé ženě nebo právě Bušek zachycený na této desce. S láskou a obdivem ke klasickému odkazu naší minulosti se u Vejražky stejně tvořivě spájela i láska k české poezii, především opět klasické. Proto se na této desce setkáváme se jménem Vejražkovi tak milým, se Svatoplukem Čechem. Politické přesvědčení a vztah k verši musel nutně dovést V.Vejražku k S.K.Neumannovi, vřelý obdiv k bohaté poezii ruské pak k M.J.Lermontovovi. Jediná deska může jen stěží postihnout šíři umění herce tak charakterně hrdinského rejstříku, jaký jsme mohli najít u národního mělce V. Vejražky. Přesto však tato deska přináší z existujících nahrávek alespoň průřez jeho obdivuhodného výrazného celoživotního díla hereckého a v ukázce z Našich furiantů i jeho tvorby režijní.
VÍTĚZSLAV VEJRAŽKA (*9.5.1915 – †8.6.1973)

Budování státu

Četba na pokračování z knihy Budování státu od představitele české demokratické žurnalistiky Ferdinanda Peroutky (1895-1978). Publicista a spisovatel v ní podal monumentální kroniku vzniku a konstituování Československé republiky v letech 1918 až 1923.Živým i věcným stylem popsal peripetie politického vývoje a proces utváření politických, sociálních, národnostních i kulturních institucí. Postupoval přitom formou konfrontace pramenů, pohledem pamětníka i historickou, politologickou a psychologickou analýzou.

Aplikace Youradio Talk

Miroslav Chorvát

Vítězslav Vejražka - Potrét herce

Strakonický dudák

Drak se vrací

Budování státu