Josef Věromír Pleva

Miloslav Mejzlík

Josef Kajetán Tyl

Agatha Christie

Pavel Nauman

Franz Kafka

Vladimir Nabokov

Daniel Defoe

Alexandr Isajevič Solženicyn

Emily St.John Mandelová

Léopold Chauveau

Jan Holík

Martin Písařík

Tomáš Pergl

Jaroslav Plesl

Jana Plodková

Veronika Lazorčáková

Jiří Štěpnička

Petr Štěpánek

Zuzana Slavíková

Václav Marhold

Štěpán Urban

Dana Černá

Radek Holub

Petr Šplíchal

Otakar Brousek ml.

Eva Kodešová

Šárka Vaculíková

David Novotný

Václav Neužil

Ondřej Novák

Jaromír Meduna

Václav Balák

Miroslav Táborský

Zdeněk Polák

Lukáš Hlavica

Detektivky

Děti a mládež

Dobrodružné romány

Dramatizace

Klasika

Novely a povídky

Poezie

Pohádky

Povídky

Společenská próza

Český rozhlas je největším výrobcem audiozáznamů v České republice. Jeho záměrem je postupně zpřístupnit rozhlasový archiv (mluvené slovo, hudbu a další pořady), tak i fyzické nosiče na jednom místě online. Nabízené záznamy pořadů jsou dodávány ve vysoké kvalitě upravené zvukovými mistry.

Radioservis a.s.

Radioservis

NeedlesAudiobooks

Bookmedia

OneHotBook

Renouškovy povídky

Renouškovy povídky vznikly z rozhovorů mezi Léopoldem Chauveau a synem Renouškem, který veden dětskou zvídavostí klade různé všetečné otázky. Tatínek mu na ně odpovídá lehce groteskními, místy absurdními podobenstvími a bajkami, které speciálně pro svého syna vymýšlí. Prochází různými žánry: Od ztřeštěné bajky, při níž se dozvíme, jak přišel had o nohy, přes naivisticko-existenciální cestu chlapce a medvěda, kteří bádají po tom, zda-li je člověk schopen pobrat všechnu moudrost světa, až po hororovou zkazku o stromu, který jedl malé děti. Renouškovy povídky, skoro sto let staré dílo, dodnes uhranou svou originalitou a magickým prolínáním světa zvířat a světa lidí.

Od Ortelu k Doupěti – tucet Kafkových povídek

Dvanáct Kafkových miniatur. Nadčasových, prorockých a lidských. Proč je Franz Kafka stále moderní? Proč každá další generace čtenářů pociťuje nutkání zabývat se jeho dílem zas a znovu? Odpověď lze najít prostřednictvím této povídkové antologie, která vznikla jako připomínka kulatého kafkovského jubilea. Pro jedinečný projekt se podařilo získat vynikající hlasové herce, jejichž originální interpretace vzdává hold největšímu pražskému literárnímu fenoménu. Výběr obsahuje dvanáct povídek ilustrujících žánrovou rozmanitost i nadčasovost autorova díla. Datem vzniku pokrývají celé jeho tvůrčí období. 
 
Symbolicky ho ohraničuje dvojice textů, jež za Kafkova života nevyšly: raný Popis jednoho zápasu, označovaný za bránu do jeho světa, a pozdní Doupě, meditativní monolog rozepsaný půl roku před jeho smrtí. Píše v něm: „Je hezké mít pro nadcházející stáří takové doupě, být pod střechou, až začne podzim." 
 
Vedle proslulých povídek Ortel, V kárném táboře nebo Venkovský lékař antologie zahrnuje i řadu méně známých, zato obdobně vycizelovaných textů. Posluchači tak ocení humornou polohu Zprávy pro jistou Akademii, působivou alegorii Zpěvačka Josefína aneb Myší národ či výmluvné podobenství Před zákonem. A v neposlední řadě sebeironicky prorockou povídku Umělec v hladovění, která popisuje nelehký úděl tvůrčích jedinců ve světě zahlceném všelijakými atrakcemi. Audiokniha vychází k 100. výročí úmrtí Franze Kafky nejen jako hold autorovi, jenž předběhl dobu, ale i coby vděčná připomínka dnes již zaniklého světa pražské německé a židovské literatury. 
 
„Kafkovo dílo strmí zcela o samotě ve svém specifickém prostoru a ovzduší, není zde předchůdců a nelze si představit pokračovatele.“ – Pavel Eisner, bohemista a překladatel. 
„Díky Kafkovi a jeho příběhům o lidech, kteří sami musejí vypátrat vinu, za niž jsou trestáni, snáze pochopíme, jak mohlo dojít k tomu všemu, co přineslo dvacáté století: k vyhlazení milionů lidí, aniž by to bylo v rozporu se zákonem či vyšinutou logikou ideologie; k absurditě povýšené na úroveň vládnoucího principu celých společností. (…) Bylo to století Kafkovo.“ – Aleksander Kaczorowski, polský bohemista. 
 
„Povídku Ortel jsem napsal v noci z 22. na 23. od deseti hodin večer do šesti ráno na jeden zátah. Nohy ztuhlé od sezení jsem poté sotva dokázal vytáhnout zpod psacího stolu. Strašná námaha i radost, jak se ten příběh přede mnou rozvíjel, jak jsem se brodil vodou vpřed. Nejednou za tu noc jsem na hřbetě nesl tíhu svého těla.“ – Franz Kafka. 
 
„Žiji si pokojně v samém nitru svého doupěte, a zatím se protivník pomalu a tiše prokutává odněkud ke mně, nechci říci, že má lepší čich než já, možná o mně ví stejně málo jako já o něm, ale existují náruživí lupiči, kteří prohrabávají zem naslepo, a při obrovské rozlehlosti mého doupěte mají dokonce i oni naději narazit někde na jednu z mých cest, zajisté, já mám výhodu, že jsem ve svém domě, přesně znám všechny cesty a směry, lupič se může snadno stát mou oběti, a oběti sladce chutnající, ale stárnu, mnozí jsou silnější než já a mých protivníků je bezpočet, mohlo by se stát, že prchnu před jedním nepřítelem a vběhnu do spárů druhému, ach, co všechno by se jen mohlo stát, v každém případě ale musím mít naději, že někde snad je lehce dosažitelný, zcela otevřený východ, kde nebudu muset vůbec pracovat, abych se dostal ven, takže se nemůže stát, že zatímco tam budu zoufale hrabat, byt i v lehkém násypu, znenadání ucítím – nebe mě ochraňuj – ve stehnech zuby pronásledovatele.“ – ukázka z povídky Doupě.

Jeden den Ivana Děnisoviče - Mistři slova

Ruská novela zachycující jeden den v sibiřském Gulagu a zároveň život vězně s číslem Šč- 854 – Ivana Děnisoviče. Příběh popisuje podmínky v pracovních táborech na Sibiři v 50. letech 20. století – životní podmínky, zimu, nedostatek jídla, mezilidské vztahy, tresty i těžkou fyzickou práci vězněných. Z ruského originálu „ODIN DEN IVANA DENISOVITCHA”, © 1962 –1973, Aleksandr Solženicyn. This audiobook is published by arrangement with Librairie Arthème Fayard. Překlad © Sergej Machonin – dědicové 2011.

Pohádky o mašinkách

Pohádky o mašinkách připomínají krásným jazykem Devatero pohádek Karla Čapka a staly se klasickou literaturou české tvorby pro děti. Mašinky prožívají veselé i smutné příhody, radosti i smutky. Darebné kousky nejvyššího pana železničáře a černokněžníka Zababy v potu tváře napravují pan Blahoš z výtopny a chlapeček Pašíček. Čte: Miloslav Mejzlík

Lolita

Výstřední zpověď čtyřicátníka Humberta Humberta o jeho zničující erotické posedlosti kouzlem „nymfičky“ Dolores Hazeové vzbudila krátce po svém vzniku bouři odporu i nemístná očekávání, aby pak zajistila svému autorovi celosvětový věhlas. Postupně začala být chápána jako mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma smyslnosti, lásky a hříchu, prosycené pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, humorem i ironií. Román Lolita zfilmoval roku 1962 režisér Stanley Kubrick a druhou filmovou adaptaci natočil roku 1997 Adrian Lyne s Jeremym Ironsem v hlavní roli Humberta Humberta. Vladimir Nabokov (1899-1977) Původem ruský a později americký prozaik a básník patří k nejvýznamnějším autorům 20. století, které obohatil skvostnými povídkami a úchvatnými romány jako Smích ve tmě, Lužinova obrana, Dar, Ve znamení levobočka, Bledý oheň či Ada aneb Žár. Mezi nejznámější z jeho knih patří právě Lolita (Odeon, 1991; Paseka, 2003), jejíž vydání provázely mnohé kontroverze – nakonec však dosáhla nebývalého úspěchu a byla dvakrát zfilmována. Nabokov se narodil se v Petrohradě, v roce 1919 prchla celá rodina před bolševiky na Západ. Absolvoval studium oboru slovanské a románské jazyky a literatury na cambridgeské Trinity College. Poté se zabydlel se v Berlíně, kde v roce 1926 vydal pod pseudonymem své první literární dílo, novelu Mášeňka. Až do roku 1938, kdy se svou ženou odešel nejprve do Paříže a roku 1940 do USA, publikoval své romány výhradně v ruštině. Po příjezdu do Spojených států začal psát anglicky a vydávat pod svým jménem. Roku 1960 se jako občan USA vrátil do Evropy a usadil se ve Švýcarsku, kde také zemřel. Miloslav Mejzlík (* 1951) Absolvoval JAMU v Brně, poté působil v Divadle Jiřího Wolkera v Praze. Účinkoval rovněž v Divadle S. K. Neumanna, Divadle Na zábradlí, Divadle Komedie a Divadle Archa. V brněnském Národním divadle zastával funkci uměleckého ředitele. Televizní diváci si jej mohou pamatovat ze seriálů Rodinná pouta, Velmi křehké vztahy či Kriminálka Anděl. Hojně se věnuje i práci pro dabing a rozhlas.

Tvrdohlavá žena

Malým i velkým milovníkům pohádek a lidových báchorek nabízíme rozhlasové zpracování hry Josefa Kajetána Tyla. Poslechněte si příběh o zamilované Terezce a školním pomocníkovi Pěnkavovi, jejichž lásce brání sveřepá a zrazená mlynářka. Jenže životní zkušenosti se nedají jen tak vypovědět, ty si musí každý zažít a prožít sám...Účinkují: Zuzana Slavíková, Jiří Štěpnička, Eva Kodešová, Martin Písařík, Šárka Vaculíková, Radek Holub, Miroslav Táborský, Petr Štěpánek, Miloslav Mejzlík a další.

Vražda v Mezopotámii

Na archeologickém nalezišti se čas od času vykope i pěkně uleželá averze…
Slečně Amy Leatheranové se naskytla příležitost prodloužit si pobyt na Blízkém východě tím, že se přidá k Američanům provádějícím archeologický průzkum ve zříceninách asyrského města. Anglická ošetřovatelka se uvolila dělat v poušti u Bagdádu společnost manželce velitele výpravy paní Leidnerové – nevyzpytatelné osobě, která má údajně občas určité „mouchy“. Ačkoli se tábor expedice nachází na poměrně odlehlém místě, pohybuje se v něm pestrá směsice lidí rozličných profesí, národností i smýšlení, což je mimo jiné živná půda pro lecjaké spory a averze. A ke všemu to neutuchající dusno. Paní Leidnerová k mladé sestře brzy pojme důvěru a po nepříjemném nočním incidentu se jí dokonce svěří, že se strachuje o život. O pár dní později ji však manžel skutečně najde v ložnici mrtvou. Je tedy na Herculu Poirotovi, aby vystavil své šedé buňky mozkové i této zapeklité výhni!
Na mezopotámských nalezištích na území dnešního Iráku poznala Agatha Christie roku 1930 svého budoucího druhého chotě Maxe Mallowana. V její detektivce je známý britský archeolog ztvárněn jako David Emmott.
„Tak dobré jako cokoli, co nám paní Christie doposud představila.“ – Daily Mail.
„Je to naprosto jedinečná autorka. My, kdo spřádáme detektivní záhady, jsme nemohli mít lepší múzu. A ti, kdo to po nás čtou, se nikde jinde nedočkají lepšího potěšení.“ – Mary Jane Clarková, autorka thrillerů.
„Paní Leidnerová je velice roztomilá dáma,“ odpověděl doktor Reilly s vážnou tváří, „zřídka má na něco stejný názor dva dny za sebou.“ – ukázka z textu.
„Myslela sis, že unikneš. Zmýlila ses. Nezůstaneš naživu, nebudeš mi nevěrná. Vždycky jsem ti to říkal. Smrt přijde brzy.“ – ukázka z textu.

Moře klidu

Čas prý na nikoho nečeká, ale ve 25. století to tak úplně neplatí…
Osmnáctiletého britského aristokrata Edwina St. Andrewa poslali rodiče v roce 1912 za Atlantik, aby už nemuseli poslouchat jeho nekonvenční názory. Uprostřed kanadské divočiny však mladík prožije něco, co jím hluboce otřese. Sto let nato se jistý podezřelý cizinec začne zajímat o hudebního skladatele Paula Smithe – respektive o video, jež natočila jeho sestra Vincent na stejném místě, které v minulosti navštívil právě Edwin. A o další dvě staletí později se spisovatelka Olive Llewellynová v měsíční kolonii rozloučí s manželem a dcerkou a vyrazí na pozemské turné se svou nejúspěšnější knihou o pandemii, v níž mimo jiné líčí zvláštní událost podobnou tomu, co se kdysi přihodilo Edwinovi. Tyto lidské osudy propojené prapodivnou anomálií táhnoucí se přes předivo času nakonec sehrají klíčovou roli při hledání důkazu, který dost možná potvrzuje jednu z nejfantastičtějších teorií o povaze reality…
Oceňovaný román o umění, lásce a pandemii napříč časem i prostorem. Jeho seriálovou adaptaci připravuje kanál HBO Max.
„Mistrovsky vypointovaný, hluboce dojemný vizionářský román se skládá sám do sebe jako zrcadlová síň, aby prozkoumal, co nás spojuje. A kolik neobyčejných náhod nás vytrvale přivádí k jednomu každému dni, v němž je nám dopřáno prostě žít." – Esquire.
„Autorka upozorňuje, že klidovým stavem lidstva je krize. (...) Zprostředkovává nám závratný pocit reality přesahující rámec jediné existence a působí oslavně, dojemně, ba nadpřirozeně." – The Guardian.
„Výmluvná ukázka autorčina talentu, jenž je schopen čerpat z celé řady tónů i epoch.“ – The Washington Post.
„Ještě odvážnější než Stanice 11. Vzrušující, aktuální a ve výsledku naprosto uspokojující čtení.“ – Kirkus Reviews.

Robinson Crusoe

{'cs': 'Zdaleka nejúspěšnějším dílem Daniela Defoe je Robinson Crusoe, vydaný poprvé v roce 1719 pod titulem Robinson Crusoe, námořník z Yorku, jeho život a neobyčejná dobrodružství. Předpokládá se, že předobrazem Robinsona byl skotský námořník Alexandr Selkirk, který skutečně strávil více než čtyři roky jako trosečník na ostrově vzdáleném necelých 700 km od chilského pobřeží (dnes se jmenuje Ostrov Robinsona Crusoea) a když se v roce 1711 vrátil do Británie, stal se tehdejší celebritou a jeho příběh byl vícekrát literárně zpracován. Česky vyšel román Robinson Crusoe poprvé v roce 1797, od té doby více než stokrát. Nejúspěšnější bylo a dosud je převyprávění pro děti z pera Josefa Věromíra Plevy (poprvé bylo vydáno v roce 1956). Z této verze vyšla také rozhlasová úprava z roku 2009, do které se nyní můžete zaposlouchat.'}

Aplikace Youradio Talk