Jiří Brabec

Pavel Kondelík

Zuzana Burianová

Naďa Urbánková

Michael Janík

Milan Chladil

Miroslav Paleček

Jitka Molavcová

Milan Drobný

Jiří Korn

Jana Robbová

Miluše Voborníková

Eva Olmerová

Jiří Suchý

Luboš Svoboda

Miloslav Šimek

Viktor Sodoma

František Ringo Čech

Jiří Helekal

Josef Laufer

Bohdan Mikolášek

Bohumil Vaněk

Ladislav Vodička

Blanka Bartošová

Jaroslav Boukal

Libuše Cincibusová

Svatopluk Čech

Jiří Dospěl

Petr Kaplan

Podcasty a Audioknihy od autora Michael Janík. K poslechu online na webu a ke stažení. Nebo poslouchejte v aplikaci Youradio Talk offline.

Jiří Grossmann

Jiří Sovák

Josef Velda

Miloslav Balcar

Miloš Kopecký

Pavel Bobek

Pavel Bošek

Jaroslav Dietl

Karel Šíp

Milan Balcar

Miroslav Horníček

Miroslav Plzák

Jaroslav Uhlíř

Film, divadlo, rádio a TV

Humor, komedie a satira

Novely a povídky

Povídky

Umění a zábava

Hudební vydavatelství SUPRAPHON je historicky nejvýznamnější českou gramofonovou firmou. Značka SUPRAPHON - původně název ve své době moderního elektrického gramofonu - byla zaregistrována v roce 1932.

Supraphon a.s.

Povídky Šimka a Grossmanna

Původní LP album 1218 0434 "Povídky Šimka a Grossmanna" vydal Supraphon v roce 1978 - některé písně a povídky již digitálně vyšly na různých CD albech, ale LP v původní podobě a sestavě vychází poprvé i s původním komentářem Miloslava Šimka: Dobrý den, vážená přátelé! Upřímně Vás vítám nad deskou povídek Šimka a Grossmanna, které jsme s Jirkou Grossmannem psali nejprve pro klub Olympik ve Spálené ulici, a později pak pro divadlo Semafor. Nejvíce jsme jich četli v Návštěvních dnech, což byly zprvu vlastně literárně hudební večery. Dobře je pamatují i písničkáři Mirek Paleček a Michael Janík, kteří v těchto pořadech vystupovali jako hosté. Proto jsem je pozval i na veřejnou nahrávku této desky, aby nám atmosféru někdejších Návštěvních dnů alespoň trochu přiblížili. A nyní mi dovolte několik slov k povídkám, zejména k těm, které na desce předčítám. Jejich psaní bylo jistě ovlivněno i tím, že já jsem nějakou dobu učil a Jirka se asi dvakrát přišel podívat do mých hodin, převlečen za inspektora. Když jsem začal učit na devítileté střední škole v Praze Střešovicích, byla mi svěřena kromě jiných předmětů i výuka hudební výchovy. Kdo mě slyšel zpívat, ví, že to byl zločin spáchaný na mně i dětech. Když se to Jirka dozvěděl, smál se – podle mě až zbytečně dlouho a nahlas. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Díky tomu, že jsem vyučoval hudební výchově, vznikla povídka „Výchovný koncert“. Jinou událost školního života, na kterou jistě nelze zapomenout a na kterou jsme pochopitelně nezapomněli ani my s Jirkou, je bezesporu branné cvičení, jak se ostatně jmenuje i další příběh. Jednou, když Jirka ležel v nemocnici na Karlově náměstí – to už na něj útočila nemoc – jsme v pokojíku, který nám vyhradil pan primář, sepsali povídku „Jak jsem onemocněl“. Na ní je vidět Jirkův obrovský elán. Moc jsem to u něho obdivoval, ani v době nemoci neztrácel smysl pro humor. Jednou z našich nejpopulárnějších povídek v době, kdy jsme ještě hráli v klubu Olympik, byla povídka nazvaná „Můj první mejdan“. Museli jsme ji číst, kdekoliv jsme se objevili, diváci si nám o ni psali, sami si ji opisovali. Po letech na ni vzpomínal jeden mladík na jakési besedě a ptal se nás, jestli také někdy popíšeme studentský večírek. A my tenkrát slíbili, že se o to pokusíme. „Maturitní večírek“ patří mezi poslední povídky, které jsme s Jiřím Grossmannem napsali. A jestliže na této desce je na konci zařazena naopak jedna z našich prvních povídek „Quido shání nevěstu“, je to proto, že na počátky své spolupráce s Jirkou vzpomínám snad nejraději. Byli jsme bezesporu ovlivněni němými groteskami, které jsme milovali a ochotně chodili všude tam, kde se zrovna promítaly. Proto i v „Quidovi“ do sebe lidi hodně strkají, ba i házejí po sobě šlehačkou. Váš Miloslav Šimek

Zavěste, prosím, volá Semafor

Sestřih záznamu dvou pořadů Divadla Semafor potěší nejen pamětníky, kteří si pod jmény účinkujících osobností vybaví okamžitě důvěrně známé tváře z televizní obrazovky a z jeviště. Pořad Zavěste prosím, volá Semafor sestavil Miloslav Šimek s pomocí režiséra Jána Roháče, premiéru měl 5. dubna 1972 v divadle Semafor a do konce sezóny 1988/89 se v obměnách (Zavěste, prosím, opět volá Semafor) dočkal 310 repríz. Ať už jste tehdy seděli v hledišti Semaforu, nebo pořad znáte jen z tehdejší TV obrazovky, případně jej neznáte vůbec, určitě vás toto album pobaví!

Šimek & Grossmann. Komplet 1966-1971

Za několik málo let společné existence na scéně divadla, televize a rozhlasu vytvořila dvojice herců, zpěváků, komiků a humoristů Miloslav Šimek a Jiří Grossmann řadu vystoupení, z nichž většina žije dosud nejenom ve vzpomínkách diváků, ale zůstala zachována v nahrávkách oficiálních firem (Český rozhlas, Česká televize, Panton, Supraphon, Producentské centrum Františka Rychtaříka) i ve sbírkách soukromých sběratelů. V našem kompletu jsme shromáždili veškeré dostupné záznamy vystoupení obou komiků a seřadili je tak, jak skutečně na scéně probíhaly. Některé záznamy (např. z archivu Českého rozhlasu) uslyší posluchači zcela poprvé, neboť jde o skutečné objevy, zachráněné před smazáním (Besídka u mikrofonu, Radionokturno). Záznamy kompletují představení Návštěvní dny, Besídky zvláštní školy, Othello odpadá, Večer pro otrlé, Besídku v rašeliništi, Besídku divadelní, Hop dva tři, Pánský večírek, Potoky modré krve a to v celém rozsahu, bez upravujících zásahů. O objevy podkladů se zvláště zasloužila skupina sběratelů, znalců a nadšenců, kteří čerpali ze svých mnohaletých výzkumů. 
Sedmnáct CD nečekaných setkání se známou dvojicí!

Aplikace Youradio Talk

Michael Janík

Povídky Šimka a Grossmanna

Šimek & Grossmann. Komplet 1966-1971

Zavěste, prosím, volá Semafor